Servery AI potřebují chlad, který Finsko dodává zdarma. Google tam kvůli datovým centrům srovnal les o rozloze 700 hřišť, úřady řekly stop

Google kvůli datovým centrům pro AI vykácel na severu Finska přes 500 hektarů lesa. Finský dozorový úřad mu přípravné práce v Muhosu a Kajaani zastavil.

Zdroj fotografie: PxHere

V březnu najely do borových lesů u Muhosu těžební stroje. O půl roku později zela na místě souvislá paseka o rozloze zhruba 330 hektarů a dalších téměř 200 hektarů zmizelo u Kajaani-Otanmäki. Dohromady jde přibližně o 530 hektarů, tedy asi 742 standardních fotbalových hřišť. Firma chtěla na severu vybudovat zázemí pro rychle rostoucí umělou inteligenci. Finský úřad pro povolování a dohled LVV ale 6. října 2026 vyzval dceřinou společnost Tuike Finland Oy, aby přípravné práce okamžitě zastavila. Důvod: posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) ještě nebylo hotové. Podle nás kauza ukazuje, kolik doopravdy stojí „levný“ chlad, když se do účtu přičte i krajina, voda a čas.

Proč AI servery hledají chlad na severu Evropy

Grafické akcelerátory, na kterých běží velké jazykové modely, přeměňují značnou část spotřebované elektřiny na teplo. Pokud ho nikdo neodvede, hrozí přehřátí, pokles výkonu i poškození drahého hardwaru. Chlazení proto patří k nejdražším položkám celého provozu. Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury připadá na chlazení zhruba 7 % spotřeby u nejefektivnějších obřích center, u méně vyladěných podnikových sálů však přes 30 %. Americký program Energy Star uvádí, že průměrné datacentrum vydá na vzduchotechniku a klimatizaci až 40 % energie.

Právě zde vstupuje do hry Finsko. Studený vzduch a chladná voda dovolují takzvané volné chlazení, kdy servery ochlazuje venkovní prostředí místo energeticky žravých kompresorů. Finská oborová asociace k tomu přidává čistý vzduch, krátká teplá období a rostoucí výrobu bezemisní elektřiny. Google tu navíc už léta provozuje centrum v Hamině, umístěné v bývalé papírně Summa, kde servery chladí mořská voda a odpadní teplo putuje dál do sítě.

Tlak na nové kapacity přitom poroste. IEA odhaduje, že globální spotřeba elektřiny datacenter se do roku 2030 zhruba zdvojnásobí na 945 TWh a spotřeba serverů s akcelerátory pro AI má stoupat přibližně o 30 % ročně. Sever Evropy se tak v očích technologických gigantů proměnil v jednu z nejcennějších lokalit kontinentu.

Paseka za stovky fotbalových hřišť: Muhos a Kajaani-Otanmäki

Ambice Googlu ve Finsku dosahují obřích rozměrů. Firma na svém oficiálním blogu ohlásila investici zhruba 325 miliard korun během dvou let do digitální infrastruktury, čisté energie a partnerství. Označuje ji za svůj největší jednotlivý vklad v Evropě. Ve hře jsou lokality Hamina, Kajaani, Muhos a Vaala. V Muhosu a Kajaani přitom koncern dříve získal celkem 2 100 hektarů pozemků. Slibuje také přes 37 000 pracovních míst během výstavby v letech 2027 až 2028 a přínos pro finské HDP kolem 90 miliard korun ročně.

Rozsah samotného kácení potvrdil komunikační manažer Googlu Sondre Ronander finské veřejnoprávní stanici Yle:

Lokalita	Vykácená plocha	Odpovídá fotbalovým hřištím (105 × 68 m)
Muhos	cca 330 ha	cca 462
Kajaani-Otanmäki	necelých 200 ha	cca 280
Celkem	cca 530 ha	cca 742

Pro představu: 530 hektarů je zhruba 5,3 kilometru čtverečního. Švédská města Gävle a Sandviken prodala Microsoftu pro jeho datová centra dohromady 130 hektarů, tedy přibližně čtvrtinu finské výměry. Samotný Muhos tento švédský balík převyšuje asi dvaapůlkrát. Finské sdružení na ochranu přírody SLL navíc v podnětu z poloviny září upozornilo, že v Muhosu vznikla souvislá otevřená plocha přesahující 300 hektarů.

Finský úřad LVV vystavil stopku: co Google nesmí

Výzva LVV z 6. října 2026 dala společnosti Tuike Finland lhůtu nejpozději do 23. října. Do té doby měla zastavit práce, které výrazně mění prostředí, a to až do dokončení posouzení vlivů. Pozdější tisková zpráva úřadu zakázané zásahy přesně vyjmenovala:

• odstraňování stromů a skrývku povrchových vrstev půdy,
• výkopy, odstřely a drcení hornin,
• přesuny zemin a odvodňování,
• budování pracovních cest a skladovacích ploch.

Firma 14. října oznámila, že výzvě vyhoví a činnost na obou staveništích zastavila. Úřad se tím ovšem nespokojil. Do 5. listopadu si vyžádal podrobný vodohospodářský plán pro Muhos i Kajaani-Otanmäki. Ten má obsahovat stavby, harmonogram, nezávislé sledování kvality vod a také rizika spojená s přívalovými dešti, táním sněhu a kyselými černými břidlicemi, které mohou po obnažení uvolňovat do potoků škodlivé látky. Pokud by Tuike Finland nápravu zanedbala, hrozí jí správní donucovací řízení včetně podmíněné pokuty.

Stavba se tím definitivně neruší, zamrzá ale část nejcitlivějších prací. Vaala ani Hamina ve výzvě uvedeny nejsou.

Dobrá víra, nebo zkratka? Obhajoba Googlu a policejní vyšetřování

Google po zásahu úřadu přiznal, že tentokrát nedostál vlastním vysokým standardům. Současně trvá na tom, že jednal v dobré víry podle finského lesního zákona, nechal zpracovat přírodovědné průzkumy a nejcennější lokality ušetřil. Podle deníku Helsinki Times firma tvrdí, že ji jednání s úřady utvrdilo v přesvědčení, že postupuje v souladu s předpisy.

Časová osa však vyvolává otázky. Kácení v Muhosu začalo v březnu. Podle dokumentů, které získal deník Helsingin Sanomat, LVV už v květnu upozorňoval, že zásah takového rozsahu vyžaduje EIA. Obecní stavební úřady se o skutečném rozsahu prací dozvěděly v červnu. Ochránci přírody ze SLL mluví o rozporu se zákonem o posuzování vlivů. Pravomocné rozhodnutí o porušení zákona zatím nepadlo.

Spor mezitím přerostl do trestní roviny. Policie podle Yle 29. října zahájila předběžné vyšetřování dění na staveništi v Muhosu kvůli podezření na škodu na životním prostředí, především kvůli nedostatkům v odvodnění a nakládání s vodou. Šetření má podle policie trvat dlouho a uzavřít se až v roce 2027.

Jako náplast nabízí Google výsadbu stromů na 130 hektarech v Muhosu. To odpovídá zhruba 39 % tamní paseky a přibližně čtvrtině celkové vykácené plochy. Mladé sazenice navíc desítky let nenahradí dospělý les jako úkryt pro zvěř, zásobárnu vody ani regulátor místního mikroklimatu. Tapani Veistola ze SLL pro britský deník The Guardian označil výsadbu za nedostatečnou a varoval před „přehřátým trhem“: poptávka po datacentrech podle něj tlačí firmy ke zrychlování a malé obce nemají kapacitu ani odborníky, aby s projekty takového kalibru udržely krok.

Česko, Švédsko a skutečná cena „levného“ chladu

V Česku se velká datová centra rovněž chystají, ovšem v jiném měřítku. Veřejné zdroje ukazují hlavně na domácí hráče: Prague Gateway DC Českých Radiokomunikací, AI datacentrum MasterDC v Kanicích nebo projekt Gi21 v severních Čechách. Microsoft v roce 2024 výslovně uvedl, že u nás datové centrum zatím stavět nebude, a veřejně potvrzený plán Googlu, Amazonu či Mety jsme nedohledali.

Český systém přitom umí podobné záměry zachytit včas. Projekt Datové centrum Zbraslav, který se nachází v Jílovišti, prošel v informačním systému EIA zjišťovacím řízením u Krajského úřadu Středočeského kraje. Úřad obdržel oznámení 29. listopadu 2024, zveřejnil ho a obeslal dotčené orgány. Z otevřených dokumentů nic nenasvědčuje kácení stovek hektarů lesa. Dá se čekat, že spor finského typu by u nás hrozil hlavně tam, kde by investor sáhl k nevratným zásahům dřív, než bude mít jasno v povoleních.

Ani skandinávská konkurence podobnou aféru zatím nezažila. Microsoft ve švédském Gävle, Sandvikenu a Staffanstorpu chladí servery výhradně venkovním vzduchem a jeho stavbu v Sandvikenu přibrzdila nejistota kolem elektrického připojení a letiště, nikoli masivní těžba. Amazon investoval do svého stockholmského regionu přes 85 miliard korun, Meta v Luleå přes 19 miliard. Veřejně doložený střet kvůli stovkám hektarů lesa vykácených před dokončením EIA jsme u nich nenašli.