Turisté u orloje čekají na apoštoly. Přitom pod kalendáriem sedí zazděný pes z 15. století, kterého zakryla pozdější přestavba

Při velké opravě v roce 2018 restaurátoři odkryli u kalendária zazděná kamenná zvířata a v soše svatého Tomáše osmnáctistránkový dopis sochaře Vojtěcha Suchardy.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Červen 2018, Staroměstská radnice. Pod kalendářní deskou orloje, v rozích za ležícími polopostavami, rozebírají restaurátoři kámen po kameni zdivo, které tam stálo celá staletí. Za ním vystupuje hlavice sloupku s kamenným psem otočeným čelem k divákovi. Na protější straně se objevuje dravec se svěšenou hlavou a nad ním sova. Současně leží v dílně dřevěný svatý Tomáš, jeden z poválečných apoštolů, a v jeho útrobách čeká kovové pouzdro s dopisem, který tam před sedmdesáti lety vložil sochař. Jediná rekonstrukce tak vynesla na světlo dvě stopy z epoch vzdálených od sebe více než pět set let. Orloj se v tu chvíli ukázal jako vrstevnatý archiv, který své kapitoly vydává jen tomu, kdo ho rozebere až na kost.

Pes, dravec a sova: kamenná zvířata ukrytá pod kalendáriem

Dostat se k plastikám nebylo snadné. Zvířata překrývala pozdější výzdoba a jediná cesta vedla přes pečlivé rozebrání zdiva, aby se nic nepoškodilo. Podle tehdejšího popisu serveru Naše Praha se v pravém rohu odhalila část sloupku s hlavicí, na níž sedí pes. Vlevo pak dravec a sova.

Dobové zpravodajství se v počtu mírně rozcházelo. Zatímco jedni konkrétně jmenovali trojici zvířat, iROZHLAS psal o čtyřech zvířecích sochách. Jisté zůstává, že kamenná fauna strávila staletí za zdí, schovaná přímo pod místem, kde se dnes denně tlačí davy turistů s mobily nad hlavou.

Proč je kdosi zazdil, prameny neříkají. Podle nás se nabízí nejprostší vysvětlení: při některé z pozdějších úprav vzhledu orloje dostala přednost nová výzdoba a starší vrstva zmizela pod omítkou. Bez restaurátorské zprávy či posudku historika umění ovšem zůstává i symbolika psa, dravce a sovy otevřenou otázkou.

Gotická stopa? Proč mohou zvířata pamatovat zrod orloje

Nejvíc vzrušení vyvolala datace. Tehdejší radní pro kulturu Jan Wolf uvedl, že původ zvířecích plastik může sahat až k první fázi výzdoby orloje na počátku 15. století. Argument je čistě stratigrafický: zvířata leží za výzdobou z konce 15. století, která je překrývá. Co je vespod, bývá zpravidla starší.

Pokud se tato hypotéza potvrdí, jde o mimořádný doklad. Orloj totiž vznikl roku 1410. Jeho duchovním otcem byl Jan Ondřejův zvaný Šindel, hodinový stroj podle jeho výpočtů sestrojil Mikuláš z Kadaně. Kalendářní deska přibyla až roku 1490. Kamenná zvířata by tak mohla patřit k úplně nejstarší podobě památky, kterou dnes známe jen kusově.

Opatrnost je na místě. Odborníci tehdy mluvili o možnosti a pravděpodobnosti, uzavřený vědecký verdikt nepadl. Wolf sám nález rámoval jako rozšíření poznatků o radnici i orloji. I s otazníkem však jde o jeden z nejzajímavějších objevů, jaké stará astronomická mašinerie za posledních sto let vydala.

Svatý Tomáš vážil víc: vzkaz Vojtěcha Suchardy z roku 1948

Druhá linie příběhu začala nenápadně. Socha svatého Tomáše vážila jinak než ostatní apoštolové. Restaurátor Jiří Matějíček podle Praha TV popsal, jak se při manipulaci ozývalo podivné klepání. Následoval rentgen, navrtání otvoru a nakonec vyjmutí hliníkového pouzdra.

Uvnitř ležel osmnáctistránkový dopis Vojtěcha Suchardy a noviny z roku 1948. Sochař v něm líčil historii orloje, své neuskutečněné představy o jeho podobě i hořkost z tehdejších poměrů. Nechyběla ani pohádka s karikaturou památkáře.

Kontext vysvětluje, odkud se frustrace brala. V květnu 1945 zachvátil Staroměstskou radnici požár a původní dřevěné apoštoly zničil. Sucharda dostal za úkol vyřezat nové a toužil orloji vtisknout vlastní rukopis. Památkáři však trvali na návratu k předválečnému vzhledu. Umělec poslechl, ovšem své výhrady svěřil budoucnosti. Do sochy, o níž věděl, že ji jednou někdo otevře.

Podle nás právě zde vzniká jedinečné napětí celého nálezu. Kamenná zvířata jsou anonymní, možná středověká stopa bez jména autora. Suchardův dopis je naopak vědomý, adresný hlas konkrétního člověka. Obě vrstvy vydala jediná oprava během několika týdnů.

Od roku 1410 po rok 2018: proč rekonstrukce odkryla tolik stop

Nálezy nepřišly náhodou. Rekonstrukce v letech 2017 až 2018 byla první kompletní demontáží orloje od poválečných let, a kde se rozebírá do posledního šroubku, tam se otevírají i dávno zapomenuté schránky.

Proměna se dotkla celé památky. Podle Prague City Tourism se mechanika vrátila k podobě z 60. let 19. století, obnovila se vitrážová okénka a vznikla nová kalendářní deska. Odborníci z Orloj.eu pak popsali návrat tří dřevěných bubnů s lany, které dostaly nový skrytý pohon, a odstranění poválečného řetězového natahování z roku 1948. Stroj bylo navíc poprvé možné zdokumentovat i ze stran, kam se dřív sotva kdo dostal.

Orloj se slavnostně představil 28. září 2018. Nálezy práce mírně zdržely, harmonogram ale vydržel. Spekulace o tajné místnosti v radnici, které se tehdy rovněž objevily, se naproti tomu nepotvrdily.

Rok	Událost
1410	vznik orloje, možná první fáze kamenné výzdoby
1490	přibyla kalendářní deska
1945	požár radnice zničil původní apoštoly
1948	Suchardovy figury a dopis ve svatém Tomáši
2017 až 2018	kompletní demontáž, odkrytí zvířat i vzkazu

Nejstarší dosud fungující orloj světa dnes znovu ukazuje polohu Slunce, Měsíce a hvězd i čtyři různé časy. Pes pod kalendáriem se mezitím dívá k divákovi stejně, jako se možná díval v době, kdy mistr Šindel počítal oběhy planet. A v útrobách svatého Tomáše leží nové pouzdro, které tam restaurátoři uložili pro ty, kdo orloj rozeberou příště.