Na Cresu je jezero, ke kterému nesmíte ani na břeh. Jeho dno leží pod úrovní moře, ale funguje jako přírodní vodárna ostrova

Hladina Vranského jezera na Cresu leží 13 metrů nad mořem, dno o 74,5 metru níž. K vodě se nesmí, protože z ní pije Cres, Lošinj i Ilovik.

Zdroj fotografie: Enea / Creative Commons / CC BY-SA 3.0.

Kdo jede po silnici středem Cresu, zahlédne mezi holými vápencovými kopci tmavomodrou plochu dlouhou přes pět kilometrů. Svádí k zastávce, k ručníku a ke skoku do vody. Jenže sestoupit k ní je zakázáno. Nejhlubší místo jezera leží zhruba 61,5 metru pod úrovní Jadranu, a přesto je v něm sladká voda tak čistá, že ji stačí před cestou do kohoutků jen mechanicky upravit. Celé jezero je ve skutečnosti vodojem pro dva ostrovy a ještě jeden malý navíc. Proto se k jeho břehům smí jen s povolením.

Sladká voda pod úrovní moře: co je kryptodeprese

Místní mu odedávna říkali prostě „jezero“. Oficiální jméno dostalo podle vesnice Vrana, která stojí nad jeho jižním cípem. Podle Chorvatské encyklopedie zabírá 5,75 km², táhne se v délce 5,5 kilometru a na šířku měří nanejvýš 1,5 kilometru. Pojme kolem 220 miliard litrů vody.

Zásadní je však jeho svislý rozměr. Hladina se drží přibližně 13 metrů nad mořem, maximální hloubka činí 74,5 metru. Stačí jednoduché odečtení a vyjde, že nejníže položené dno se nachází asi 61,5 metru pod mořskou hladinou. Encyklopedie číslo zaokrouhluje na 62 metrů.

Geografové pro takový útvar mají termín kryptodeprese. Jde o zatopenou prohlubeň, jejíž dno klesá pod úroveň moře, zatímco hladina vody zůstává nad ní. Cres v tom osamocen není. Kryptodepresemi jsou i Gardské jezero, Comské jezero a Lago Maggiore v severní Itálii nebo Skadarské jezero na pomezí Černé Hory a Albánie. Málokteré z nich ovšem leží na ostrově obklopeném slanou vodou a málokteré slouží jako jediný zdroj pitné vody pro desítky obcí.

Logicky se nabízí otázka, proč moře do takové díry nenateče. Odpověď skrývá tlak. Masa sladké vody tlačí na okolní porézní vápenec a průnik slané vody dovnitř tím brzdí. V hlubších vrstvách podzemí se oba typy vody mohou potkávat, rovnováha je však dynamická a křehká. Odborný monitoring chorvatského vodohospodářského podniku Hrvatske vode výslovně varuje, že pokud by se narušila, hrozí zasolení zdroje.

Odkud se na ostrově uprostřed Jadranu bere tolik vody

Dlouho kolovala teorie, že jezero napájejí podzemní kanály z pevniny. Dnešní hydrologie ji odmítá. Podle provozovatele vodovodu výzkumy potvrdily, že se jezero „živí“ výhradně z vlastního ostrovního povodí, tedy z deště, který spadne na okolní kopce.

Srážky se vsakují do krasového podloží s puklinami a drobnými dutinami, odborně řečeno s puklinově-kavernózní pórovitostí, a podzemím pomalu stékají do pánve. Nepropustné vrstvy a rozlehlá sběrná plocha brání tomu, aby voda rychle unikla do moře. Výsledkem je obří přírodní nádrž, která se doplňuje bez jediného přítoku na povrchu.

Místní mají pro vznik jezera vlastní vysvětlení. Legenda vypráví o dvou sestrách, chudé a bohaté. Lakomou boháčku stihl boží trest v podobě zemětřesení a povodně, které její hrad pohřbily na dně nově vzniklého jezera. Za bouřlivých nocí prý z hlubin zní zvony.

Vodárna pro Cres, Lošinj i Ilovik

U jezera stojí čerpací stanice a dva vodojemy ve výšce 220 metrů nad mořem. Odtud voda proudí samospádem do sítě, která podle firmy Vodoopskrba i odvodnja Cres Lošinj měří přes 200 kilometrů.

Systém se dělí na dvě hlavní tepny:

Větev	Délka	Zásobovaná místa
Severní	asi 17 km	Valun, Zbičina, Pernat, Lubenice, město Cres
Jižní	asi 45 km	Vrana, Hrasta, Belej, Ustrine, Osor, Nerezine, Sveti Jakov, Ćunski, Artatore, Mali Lošinj až po Veli Lošinj

Z hlavních linií odbočují přípojky do Stivanu, Miholašćice, Martinšćice a na Punta Križu. Podmořským potrubím se voda dostala i na ostrůvek Ilovik.

V létě zátěž prudce stoupá. Zhruba za poslední desetiletí se z jezera ročně odebíralo v průměru 2,4 miliardy litrů. V sezoně, kdy se počet lidí na ostrovech díky turistům znásobí, rostou průměrné měsíční odběry až ke 159 litrům za sekundu a rekordní denní průměr dosáhl 178 litrů za sekundu. Každý hotelový sprchový kout v Malém Lošinji tak visí na jediném jezeře uprostřed sousedního ostrova.

Kvalitu provozovatel hlídá denně ve vlastní laboratoři, jednou měsíčně ji navíc prověřuje krajský zdravotní ústav. Publikované vzorky splňují normy pro vodu k lidské spotřebě.

Podle nás má jezero pro Cres nesrovnatelně vyšší hodnotu jako skrytá infrastruktura než jako další koupací tečka na mapě dovolené. Bez něj by se na Lošinji nedalo normálně žít, natož provozovat turistický ruch.

Proč je břeh zapovězený a co hrozí za porušení

Právní rámec dává vyhláška o ochraně zdroje Jezero Vrana, kterou v roce 2019 zveřejnila Přímořsko-gorskokotarská župa. Samotné jezero, jeho bezprostředně zaplavované okolí, odběrné objekty i čerpací stanice spadají do I. zóny přísného režimu. V ní platí zákaz:

• veřejného pohybu pěších i vozidel,
• plavidel a vodních sportů,
• koupání,
• rybaření včetně sportovního rybolovu.

Kdo chce dovnitř, musí se předem ohlásit a získat zvláštní povolení provozovatele. Každý vstup se zapisuje. Vyhláška stanoví pokuty především pro firmy, a to v rozmezí zhruba 100 000 až 1 milionu Kč; odpovědným osobám v rámci firem hrozí přibližně 13 000 až 33 000 Kč. Turista, který by přelezl zábranu, musí počítat s tím, že se jeho prohřešek bude řešit jako přestupek.

Přísnost dává smysl. Jediná kapka nafty z motorového člunu nebo opalovací krém z desítek koupajících by se v uzavřeném zdroji bez odtoku neměly kam ztratit.

Jak se k jezeru dostat a odkud ho vidět

Z Česka se na Cres jezdí autem přes dva trajekty společnosti Jadrolinija:

• Brestova-Porozina z Istrie na sever Cresu, plavba trvá 20 minut,
• Valbiska-Merag z Krku, plavba 25 minut, v létě s posílenými spoji.

U obou linek platí jízdenka na libovolný odjezd v daný den. Z přístavu pak vede cesta po ostrovní silnici do středu Cresu.

Do navigace nikdy nezadávejte samotné „Vransko jezero“. Snadno skončíte o 200 kilometrů jižněji u Pakoštane. Pište „Vransko jezero Cres“, „Vrana, Cres“ nebo „Vidikovac Jezero Vrana“. Právě s parkovištěm u této vyhlídky při silnici D100 počítá i ochranná vyhláška.

Oficiální turistický web hovoří o několika panoramatických bodech nad jezerem. Pohled shora nabízejí vyvýšená místa u Vrany a hřebenové cesty v oblasti mezi Lubenicemi a Mali Podolem. Dolů k vodě však nevede žádná povolená stezka.

Za koupáním je nutné zamířit k moři. Nedaleko leží oblázková pláž Sveti Ivan pod Lubenicemi, kam se dá dojít pěšky zhruba za 50 minut nebo doplout lodí. Služby tam chybějí, vodu a jídlo si proto vezměte s sebou.

Dvě Vranská jezera, dva odlišné světy

Pevninské Vranské jezero u Pakoštane a Biogradu je se svými 30,2 km² největším přírodním jezerem Chorvatska, přitom měří na hloubku jen dva až šest metrů. Také ono je kryptodepresí, jeho dno ovšem sahá jen asi čtyři metry pod mořskou hladinu. Funguje jako přírodní park s ornitologickou rezervací, vyhlídkou Kamenjak, půjčovnou kajaků, cyklostezkami, rybolovem na povolenku a kempem Crkvine otevřeným od května do října.

Creské jezero je zhruba pětkrát menší, ale přes dvanáctkrát hlubší, a místo kajaků nabízí jen výhled z dálky. Jedno slouží rekreaci a ptákům, druhé živí dva ostrovy.