Na obloze se občas objeví tři slunce. „Sluneční psi“ vznikají, když krystalky ledu v cirrus mracích fungují jako hranol

Nad čínským Mohe zářila v říjnu 2020 tři slunce celé tři hodiny. Stejný úkaz můžete za vhodných podmínek zachytit i nad Českem.

Zdroj fotografie: Pixabay

Ráno 15. října 2020 pohlédli obyvatelé nejsevernějšího čínského města Mohe k obloze a spatřili tři zářivé kotouče v jedné řadě. Podle tehdejších zpráv, které se odvolávaly na video People’s Daily China a snímek meteorologického centra provincie Chej-lung-ťiang zveřejněný na Weibu, vydržel výjev zhruba od 6:30 do 9:30. Záběry obletěly svět s nálepkou vzácného nebeského zázraku. Za trojicí světel přitom stojí docela všední příčiny: miliardy drobných ledových destiček, nízko položené Slunce a správný úhel pohledu. Kdo zná několik znaků, dokáže si podobnou podívanou předpovědět sám, a to i nad Vysočinou, Polabím nebo Šumavou.

Sluneční psi: dvě falešná slunce po bocích toho pravého

Skutečné Slunce je na obloze pochopitelně jediné. Dvě světlé skvrny po jeho stranách se odborně nazývají parhelia, česky vedlejší slunce, v angličtině sun dogs neboli sluneční psi. Řecké slovo parhelion podle americké Národní meteorologické služby (NWS) znamená „při Slunci“, tedy jakýsi průvodce, který se drží těsně vedle hvězdy. Přesný původ psího přízviska zůstává nejasný, výstižnější obraz však těžko hledat: dva věrní společníci klusající po obou bocích svého pána.

Oba přízraky sedí přibližně ve stejné výšce nad obzorem jako Slunce a dělí je od něj asi 22 stupňů. Natáhnete-li ruku a roztáhnete dlaň od palce k malíčku, získáte zhruba tuto vzdálenost. Oko tak opravdu registruje tři jasné body. Krajní dva bývají často zbarvené: ke Slunci přivrácená strana se rdí, vnější okraj přechází do modravé, nažloutlé či bělavé.

Úkaz patří podle NASA k nejběžnějším typům ledového hala vůbec. Spatřit ho lze kdekoli na světě a v libovolném ročním období, teplota u země přitom nerozhoduje. Klíčový je led ve vzduchu nad hlavou.

Fyzika tří sluncí: ledový hranol a magických 22 stupňů

Celý trik se odehrává ve vysoké oblačnosti, v takzvaných cirrech a cirrostratech, plujících ve výškách kolem osmi až dvanácti kilometrů. Panuje tam mráz a místo kapek se vznáší led v podobě miniaturních šestibokých destiček. Jakmile se tyto krystalky v klidném vzduchu urovnají vodorovně jako padající listí, začnou se chovat jako nespočet drobných skleněných hranolů.

Sluneční paprsek vnikne boční stěnou destičky, změní dráhu a opustí ji jinou stěnou. Hongkongská observatoř v podrobném rozboru anatomie slunečních psů vysvětluje, že vlastnosti ledu nedovolí světlu odchýlit se o méně než přibližně 22 stupňů. Paprsky se proto shromažďují právě kolem této hranice. Výsledek? Dvě koncentrované skvrny světla.

Barvy mají prostý původ. Jednotlivé vlnové délky se v ledu odchylují rozdílně, červená nejméně, modrá nejvíc. Červený lem tudíž míří ke Slunci, modrofialový tón se drží dál. Funguje to obdobně jako rozklad bílého světla ve školním hranolu, pouze v nebeském měřítku.

Zbývá otázka, proč se jev rozsvěcuje a zase pohasíná. Viditelnost závisí na hustotě oblačného závoje, natočení krystalků i výšce Slunce. Podle nás stačí, aby se posunul pás cirrů nebo Slunce vystoupalo o kousek výš, a skvrny během minut vyblednou, aby se o chvíli později vynořily znovu. S vyšší polohou Slunce se navíc podle britského Met Office mohou falešná slunce vzdalovat i za hranici 22 stupňů.

Kdy a kde vyhlížet sluneční psy nad Českem

Česko pro tento úkaz žádnou výjimku netvoří. Amatérská meteorologická společnost ve svém Atlasu halových jevů popisuje parhelia jako součást pestré rodiny halových úkazů, kterou lze pozorovat celoročně ve vysoké oblačnosti. V zimě se k nim přidává ještě jedna kulisa: při silných mrazech se ledové krystalky mohou třpytit přímo u země jako takzvaný diamantový prach. Přehled pozorování za rok 2022 dokládá konkrétní snímky parhelií mimo jiné z okolí Litomyšle a Dolní Rovně.

Meteocentrum doplňuje, že vedlejší slunce se nejčastěji ukazují při nízké poloze Slunce, typicky v zimních měsících za mrazivého a suchého počasí. Přesnou statistiku dní v roce, kdy je lze u nás spatřit, nikdo nevede, šance však rozhodně nejsou mizivé.

Kontrolní seznam pro lovce tří sluncí:

• Obloha: jemný bělavý závoj nebo vláknité, péřové cirry, ideálně bez nízkých mraků, které by zakrývaly výhled.
• Čas: krátce po východu nebo v pozdním odpoledni, kdy Slunce visí nízko nad obzorem.
• Směr: ve stejné výšce jako Slunce, zhruba na šířku roztažené dlaně vlevo a vpravo.
• Bonus: pokud kolem Slunce rozpoznáte světlý kruh, takzvané malé halo, falešná slunce často sedí přímo na něm nebo kousek vně.

Většina lidí je přesto nikdy nezaregistruje. Jev bývá slabý, krátký a schovaný v oslnivé záři, kam se nikdo nedívá. Meteorologové z NWS upozorňují, že halové úkazy jsou poměrně časté, běžný chodec je však málokdy cíleně sleduje.

Halo, duha, nebo polární záře? Jak rozpoznat skutečné parhelium

Nebeská světla se snadno pletou. Rozdíly přehledně shrnuje tabulka:

Jev	Z čeho vzniká	Kde ho hledat
Sluneční psi	šestiboké ledové destičky	asi 22° vlevo a vpravo od Slunce
Halo	ledové krystalky v různé orientaci	kruh či oblouky kolem Slunce nebo Měsíce
Duha	vodní kapky	na protější straně oblohy, Slunce za zády
Polární záře	nabité částice ze Slunce v horní atmosféře	po setmění, hlavně v polárních oblastech
Měsíční psi	stejné ledové krystalky	po stranách jasného Měsíce

Měsíční psi, odborně paraselenae, představují noční protějšek. Vznikají stejným mechanismem, Měsíc ovšem svítí nesrovnatelně slaběji. Podle webu Atmospheric Optics proto působí většinou bezbarvě: slabé světlo nedokáže dostatečně podráždit barvocitlivé čípky v oku. Nejlepší vyhlídky nabízí úplněk a tmavé okolí daleko od pouličních lamp.

Znamení zkázy i předzvěst sněhu: co tři slunce prozrazují

Nad Stockholmem se 20. dubna 1535 objevila celá soustava kruhů a několik „sluncí“. Vyděšení obyvatelé ji podle archivu Stockholmskällan chápali jako zlé znamení v napjaté době reformace a sporů o moc. Výjev zvěčnil obraz Vädersolstavlan, který odborníci dodnes považují za věrné zachycení složitého ledového hala.

Lidová moudrost o blížící se nepohodě má přesto racionální zrnko. Cirrostratus podle americké NOAA může ohlašovat déšť nebo sníh během příštích 24 hodin, protože vysoké ledové mraky často předcházejí teplé frontě. Jako vodítko poslouží, spolehlivou předpověď bouřky však sluneční psi nenahradí.

Pokud jde o bezpečnost, samotný úkaz neohrožuje nikoho. Riziko hrozí očím. NASA varuje, že pohled na Slunce přes objektiv, dalekohled či teleskop bez speciálního filtru dokáže zrak poškodit okamžitě. Při focení proto Slunce schovejte za roh domu, kmen stromu nebo vlastní dlaň, zvolte široký záběr a komponujte přes displej telefonu či fotoaparátu. Expozici raději mírně snižte, aby skvrny nesplynuly s přepálenou oblohou.

Až se příští zimní ráno nad krajinou rozprostře mléčný závoj a nízké Slunce zbledne, zastavte se a natáhněte ruku. Možná na konci malíčku zahlédnete červeně lemovanou skvrnu, která tam ještě před chvílí chyběla.