Pražská zoo má výběh, o kterém většina Pražanů neví. Na deseti hektarech se pasou zubři, spatříte je ze dvou unikátních vyhlídek

Pětice zubrů evropských žije od loňského října na více než deseti hektarech v Dolních Počernicích, a vstup je zdarma.

Foto: PxHere

Na východním okraji Prahy, v lokalitě zvané Vinice, se za dvoumetrovým oplocením a pásem husté zeleně rozprostírá krajina, která vypadá spíš jako kus polské nížiny než jako pražská městská část. Býk Oskar, původem z Helsinek, tu v říjnu 2025 poprvé vstoupil do výběhu společně se třemi samicemi, belgickou Grebelle, plzeňskou Onelinou a olomouckou Omegou. Letos v květnu se k nim přidalo první mládě. Pět zubrů, čtrnáct fotbalových hřišť prostoru a dvě vyhlídky, ze kterých je můžete pozorovat, aniž byste prošli turniketem trojské zahrady.

Krajinná laboratoř místo klasického výběhu

Zoo Praha provozuje mimo svůj hlavní trojský areál přinejmenším dvě veřejně přístupné lokality. Na Dívčích hradech koně Převalského spásají stepní trávníky, v Dolních Počernicích plní tutéž krajinotvornou úlohu zubři. Princip je shodný: velcí kopytníci fungují jako „živý management“ prostředí, které by jinak zarůstalo náletovými dřevinami a ztrácelo druhovou pestrost.

V Počernicích jde o území dříve poznamenané zemědělským hospodařením a navážkami z okolní infrastruktury. Projektová brožura Zoo Praha popisuje konkrétní mechanismy obnovy: zubři spásají trávy, ostřice a byliny, okusují keře, rozrušují půdu svým pohybem a vytvářejí mozaiku nízké vegetace, nedopasků a keřových skupin. Výsledkem má být návrat motýlů, ptáků hnízdících na zemi i koprofágního hmyzu vázaného na trus velkých býložravců. Areál první etapy měří přesně 10,6 hektaru, výhledově se počítá s rozšířením až na patnáct.

Tohle místo zkrátka nemá sloužit jen jako výloha. Je to pokus proměnit kus pražské periferie v polopřírodní ekosystém, a zubři v něm hrají hlavní roli.

Proč zakládající stádo nepřijelo z Troje

Kdo by čekal, že pražská zoo pošle do svého nového areálu vlastní zvířata, bude překvapený. Důvod je genetický. Evropský záchranný program EEP koordinuje chov zubrů napříč kontinentem podle plemenné knihy, jejíž historie sahá do roku 1932. Nově zakládané stádo musí sestávat z nepříbuzných jedinců, aby se předešlo příbuzenské plemenitbě. Proto býk dorazil z Finska, samice z Belgie, Plzně a Olomouce.

Praha si přitom ponechává i vlastní chovnou skupinu přímo v Troji, v expozičním celku Pláně vedle bizonů. Zubry tam drží od roku 1948, skutečný čistokrevný chovný základ buduje od roku 1954 a za tu dobu odchovala přes sto mláďat. Dolní Počernice tedy trojský chov nenahrazují, rozšiřují ho. A Zoo Praha otevřeně připouští, že potomci zdejšího stáda se jednou mohou vrátit do volné přírody.

Největší suchozemský savec Evropy na dosah metra

Zubr evropský dorůstá délky až tři a půl metru, v kohoutku měří kolem dvou metrů a samci váží přes tunu. Ve srovnání se severoamerickým bizonem, s nímž si ho lidé často pletou, má štíhlejší postavu, delší končetiny a je přizpůsobený pohybu v lesním terénu. Bizon patří na pláně, zubr mezi stromy. Právě proto mu vyhovuje počernická krajina s rozptýlenou zelení.

Ve volné přírodě druh zanikl ve dvacátých letech minulého století. Posledního divokého zubra v Polsku zastřelili roku 1919, kavkazská populace zmizela o osm let později. Přežilo jen několik desítek kusů v soukromých chovech a zoologických zahradách. Mezinárodně koordinovaný záchranný program odstartoval v roce 1923 a první zubři se vrátili do Bělověžského pralesa v roce 1952. Dnes světová populace přesahuje deset tisíc jedinců. V Česku existuje velký oborní chov v Židlově s přibližně třiceti kusy; o plně volné české populaci zatím hovořit nelze.

Jak se k zubrům dostat a kdy vyrazit

Cesta z centra Prahy zabere zhruba čtyřicet minut. Metrem A do stanice Depo Hostivař, odtud autobusem linky 208 na zastávku Nad Rybníkem. Od zastávky je to pár minut pěšky. Pěší a cyklisté se na místo dostanou také ze severu nebo po žluté turistické značce z jihu, v obou případech přes mosty přes Pražský okruh.

Praktické informace v kostce:

• Vstupné: Pozorování probíhá z veřejně přístupných vyhlídek, bez klasického zoo vstupného.
• Vyhlídky: Dvě plošiny v severovýchodní a severozápadní části ohrady. Areál je záměrně cloněný zelení, průhledy vedou jen z těchto dvou bodů.
• Nejlepší čas: Zoo Praha doporučuje přijít kolem desáté až jedenácté hodiny dopoledne, kdy je šance spatřit mládě nejvyšší. Obecně jsou zubři aktivnější ráno a navečer.
• Vzdálenost pozorování: Počítejte s delším odstupem. Deset hektarů znamená, že zvířata mohou být i stovky metrů od vyhlídky. Dalekohled se hodí.