Na žlutou projíždí většina řidičů. Zákon ale rozlišuje dva scénáře a jeden z nich se posuzuje stejně jako projetí červené

Ministerstvo dopravy v únoru 2024 veřejně upozornilo, že průjezd křižovatkou na žlutý signál může řidiče stát stejnou pokutu jako projetí na červenou, tedy až 25 000 Kč a šest trestných bodů.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Žlutá na semaforu v hlavách většiny motoristů funguje jako poslední šance projet. Právní realita je ovšem opačná: zákon č. 361/2000 Sb. definuje žlutý signál jako pokyn k zastavení. Výjimku dostává jen řidič, který se v okamžiku rozsvícení žluté nachází tak blízko křižovatce, že by bezpečné zabrzdění bylo nemožné. Všichni ostatní mají povinnost zastavit. A pokud to neudělají, riskují postih ve stejné sankční kategorii jako ti, kdo prosvištějí křižovatkou na červenou. Ministerstvo dopravy to ve svém oficiálním stanovisku formulovalo jednoznačně.

Dva scénáře, které zákon striktně odděluje

Paragraf 70 odst. 2 písm. d) zákona o silničním provozu rozlišuje dvě zásadně odlišné situace:

• Přípustný průjezd: Žlutá se rozsvítí ve chvíli, kdy je vozidlo už tak těsně před stopčárou, že by prudké brzdění ohrozilo posádku nebo řidiče jedoucí vzadu. V takovém případě smí motorista pokračovat v jízdě konstantní rychlostí.
• Sankcionovaný vjezd: Řidič měl dostatečný prostor i čas bezpečně zastavit, přesto do křižovatky vjel, typicky s přidáním plynu, aby „to stihl“ před červenou.

Klíčovým kritériem tedy není samotná barva na semaforu, nýbrž otázka, zda řidič ještě mohl bezpečně zastavit. Ministerstvo dopravy výslovně zdůrazňuje rozdíl mezi řidičem, který projel žlutou stálou rychlostí, protože zastavení by bylo riskantní, a řidičem, který si na žluté pomohl akcelerací. Ten druhý případ spadá do přestupkové roviny.

Kolik stojí „dohánění“ žluté: sankce a body od ledna 2024

Nový bodový systém vstoupil v platnost 1. ledna 2024 a s ním i zpřísněné sazby. V přehledové tabulce BESIP figuruje zakázaný průjezd na žlutou ve stejné řádce jako projetí na červenou pod hlavičkou „Jízda na červenou, nezastavení na signál, pokyn Stůj!“:

Typ řízení	Pokuta	Body
Na místě (příkazem na místě)	4 500–5 500 Kč	6
Ve správním řízení	7 000–25 000 Kč	6

Pokud takový přestupek navíc způsobí dopravní nehodu, horní hranice pokuty se podle § 125c odst. 8 zdvojnásobuje. Šest bodů představuje při dvanáctibodovém limitu rovnou polovinu celkového konta; jediný takový incident tedy řidiče posune nebezpečně blízko k odebrání řidičského oprávnění.

Jak policie a kamery odhalují průjezd na žlutou

Rozšířený dojem, že přestupek za žlutou se řeší výhradně po nehodě, neodpovídá realitě. Ministerstvo dopravy hovoří o individuálním posuzování konkrétního jednání přímo na místě hlídkou. Vedle toho ve vybraných městech (Hradci Králové, Pardubicích, Vysokém Mýtě či Jihlavě) fungují automatizované detekční systémy snímající průjezd křižovatkou. Strategie BESIP počítá s postupným rozšiřováním těchto technologií na další lokality.

Pro dokazování je podstatný okamžik rozsvícení žluté, poloha vozidla vůči stopčáře a průběh jízdy, tedy zda rychlost zůstávala konstantní, nebo naopak rostla. Obecná věta „jel jsem na žluté, tak jsem mohl“ u policisty ani u správního orgánu neobstojí.

Nejvyšší soud v rozhodnutí 25 Cdo 1432/2025 pracoval s případem, kdy řidič vjel do křižovatky na žlutou svítící už několik vteřin. Soud potvrdil, že rozhodují skutkové okolnosti konkrétního průjezdu, nikoli pouhý fakt, že semafor ukazoval žlutou.

Praktický rozhodovací test: brzdit, nebo projet?

Zákon nenabízí přesnou vzdálenost v metrech ani časový limit v sekundách. Ministerstvo mluví o individuálním posouzení. Přesto lze z právního rámce a ministerského výkladu odvodit jednoduchý mentální filtr pro každodenní jízdu:

• Výchozí reakce je vždy brzdit. Žlutá znamená „zastav“, pokud to jde bezpečně.
• Pokračovat smíte jen tehdy, kdy by zastavení představovalo větší riziko, tedy jste příliš blízko, za vámi jede těsně další vozidlo, vozovka je kluzká a brzdná dráha by nestačila.
• Přidání plynu na žlutou je vždy problém. Jakmile zrychlíte, dáváte najevo, že jste měli prostor reagovat jinak, a přesně to ministerstvo označuje za sankcionovaný scénář.

Při případné kontrole se vyplatí držet se ověřitelných okolností: kdy přesně se žlutá rozsvítila, jaká byla rychlost, proč by zastavení ohrozilo bezpečnost. Záznam z palubní kamery může posloužit jako nejsilnější důkaz ve prospěch řidiče.

Starší průzkum Centra dopravního výzkumu z projektu SARTRE 3 ukázal, že přes 42 % českých řidičů přiznávalo jízdu na oranžovou alespoň občas. Aktuální reprezentativní data pro rok 2026 chybí, zažitý návyk „proletět to na poslední chvíli“ ale z českých silnic zjevně nezmizel. Každý takový průjezd je sázka, a ministerstvo jasně říká, na čí straně stojí zákon.