Každé desáté klíště v ohniscích nese borelii, virus encefalitidy jen zlomek. Proto jedna nemoc láme rekordy a druhá ustupuje

Jihočeský kraj eviduje k polovině září 775 potvrzených případů lymské boreliózy, o 99 víc než ve stejném období loni. Klíšťová encefalitida naopak klesla o 24 případů na 99.

Foto: Pixabay

Dvě nemoci, jeden přenašeč, zcela odlišný příběh. Ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová oznámila, že k 15. září 2026 region zaznamenal 775 laboratorně potvrzených nákaz lymskou boreliózou a 99 případů klíšťové encefalitidy. Borelióza meziročně posílila, encefalitida oslabila. Obě křivky se rozešly, a právě v tom tkví jádro toho, co by měl vědět každý, kdo vstupuje do jihočeské krajiny.

Proč borelióza dominuje jihočeským statistikám

Odpověď začíná u klíšťat samotných. Kotrbová v tiskové zprávě uvedla, že v ohniscích nákazy nese borelie až deset procent populace klíšťat. Širší kontext podle NZIP čísla ještě zvyšuje: ve střední Evropě přesahuje promořenost nymf deset procent, u dospělých klíšťat překračuje dvacet procent. Virus klíšťové encefalitidy koluje v řádově menší části populace přenašečů, podstatně nižší podíl klíšťat tedy pro člověka představuje infekční riziko.

Jihočeský kraj přitom patří k nejexponovanějším regionům republiky. Data Státního zdravotního ústavu ukazují, že kumulativní incidence boreliózy v kraji dosáhla k 31. červenci 2024 hodnoty 47,7 případu na sto tisíc obyvatel, zhruba 2,7krát nad celorepublikovým průměrem 17,8. U encefalitidy vykazoval kraj v roce 2022 incidenci 20,02 na sto tisíc oproti celostátním 6,60. Jih Čech zkrátka funguje jako zvětšovací sklo: co se v jiných krajích projeví desítkami případů, tady nabývá stovek.

Četnost versus tvrdost průběhu: dvě osy klíšťového rizika

Borelióza je častější setkání. Encefalitida je tvrdší trest za smůlu. Právě v tomto rozlišení spočívá klíč k rozumné prevenci.

Lymská borelióza se typicky ohlásí takzvaným erythema migrans, zvětšující se červenou skvrnou, která se objeví dva až třicet dní po přisátí klíštěte. Podle NZIP ji zaregistruje 80 až 90 procent nakažených. Pokud člověk vyhledá lékaře včas, antibiotická léčba infekci zpravidla zastaví. Bez terapie ovšem borelie pronikají do nervového systému, kloubů, srdce i dalších tkání.

Klíšťová encefalitida postupuje jinak. Jde o virovou infekci centrální nervové soustavy, která probíhá ve dvou fázích: po úvodní horečce přichází neurologická vlna s intenzivními bolestmi hlavy, poruchami rovnováhy, spánku a paměti, v těžších případech i obrnami. Specifická antivirová léčba neexistuje, rekonvalescence se táhne měsíce a smrtnost v Česku se drží pod jedním procentem. Následky však mohou přetrvávat roky.

Proč se obě křivky v roce 2026 rozešly

Jednoduchá rovnice „víc klíšťat rovná se víc nemocných“ neplatí. Do výsledného počtu pacientů vstupuje celá řada proměnných: počasí, aktivita klíšťat v konkrétních týdnech, čas strávený lidmi v rizikových biotopech, promořenost přenašečů daným patogenem a u encefalitidy navíc proočkovanost populace.

U boreliózy se k biologickým faktorům přidává ještě administrativní posun. Kotrbová už v červnu 2026 upozornila, že část statistického nárůstu souvisí s elektronizací systému hlášení infekčních nemocí, lékaři evidují případy přesněji a rychleji. Celorepublikový rekord 11 386 hlášených borelióz v roce 2025 tak odráží kombinaci reálného růstu i zpřesněné evidence.

U encefalitidy naopak funguje protizbraň: očkování s účinností u 99 procent naočkovaných. Od ledna 2022 je nepovinná vakcinace hrazena pojišťovnami lidem starším padesáti let. Přesný podíl proočkovanosti na letošním jihočeském poklesu o 24 případů se z dostupných dat vyčíslit nedá, ale samotná existence účinné vakcíny vytváří bariéru, kterou borelióza postrádá.

Jak se chránit v terénu, a kdy zbystřit

Klíšťata dosahují podle ČHMÚ nejvyšší aktivity od března do června s hlavním vrcholem v květnu; druhá vlna přichází na podzim a trvá do prvních mrazů. Polovina září tedy stále spadá do rizikového období.

Praktický postup po nálezu klíštěte doporučený NZIP:

• Místo přisátí dezinfikovat.
• Klíště uchopit pinzetou, rukavicí nebo ubrouskem co nejblíže kůži.
• Jemně vyviklat ze strany na stranu po dobu dvou až tří minut, neotáčet.
• Ránu znovu dezinfikovat.
• Neodkládat odstranění: přenos borelií vyžaduje minimálně 24 hodin sání. Každá minuta navíc zvyšuje riziko.

K lékaři patří člověk, u něhož se objeví rozšiřující se červená skvrna, neurologické obtíže, bolesti kloubů nebo dvoufázová horečka s prudkými bolestmi hlavy.

Důležitý detail pro turisty: ohniska obou nákaz se posouvají do vyšších poloh. NZIP uvádí výskyt boreliózy až kolem 1 200 metrů nad mořem, encefalitidy do 1 100 metrů. Horská túra dávno neznamená automatickou ochranu.

Vakcína proti borelióze: naděje na obzoru, zatím bez receptu

Proti encefalitidě se dá očkovat. Proti borelióze dosud schválená vakcína chybí. Právě proto zůstává mechanická ochrana (repelenty, kontrola těla, rychlé odstranění klíštěte) jedinou dostupnou prevencí.

Situační vývoj se však může změnit. Pfizer a Valneva 14. srpna 2026 oznámily, že Evropská léková agentura přijala k posouzení žádost o registraci kandidátní vakcíny PF-07307405. Podkladem jsou výsledky studie fáze 3 VALOR s účinností přesahující 70 procent a bez identifikovaných bezpečnostních signálů. Přípravek zatím zůstává v regulačním řízení, pro pacienty prozatím dostupný není.

Podle nás dává smysl sledovat tento vývoj pozorně: pokud by vakcína prošla registrací, Jihočeský kraj s jeho nadprůměrnou zátěží by patřil mezi první regiony, kde by její nasazení přineslo měřitelný efekt.