Mrazuvzdorný kaktus kolonizuje Pálavu. Zakoření i z úlomku a ptáci šíří semena na kopce, kde pak vytlačuje vzácné stepi

Když někdo v osmdesátých letech vysadil na svahu Děvína opuncii hnědoostnou, vypadalo to jako neškodná zahrádkářská kuriozita.

Foto: Agnieszka Kwiecień, Nova / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

O čtyřicet let později ochranáři z CHKO Pálava hlásí tuhle suchovzdornou rostlinu už na třech významných lokalitách: Děvíně, Tabulové hoře a nově na Svatém kopečku u Mikulova. Správa CHKO Pálava informaci o čerstvém nálezu zveřejnila na sociálních sítích a doplnila ji varovným komentářem: v teplejším a sušším klimatu opuncie bohatě plodí a šíří se dál. Na Svatém kopečku zatím objevili jen několik exemplářů. Na první pohled to nevypadá jako problém, jenže právě tady se nachází jedna z botanicky nejcennějších skalních stepí v celém Česku.

Tři kopce, čtyři dekády: jak opuncie přeskakuje mezi pálavskými vrchy

Příběh začíná na Děvíně. Vedoucí správy CHKO Pálava Jiří Kmet popisuje, že opuncie tam roste přinejmenším od osmdesátých let, podle starších botanických záznamů ji někdo záměrně vysadil. Odborný text v časopise Ochrana přírody přímo zmiňuje vysazení nepůvodní opuncie hnědoostné v NPR Děvín jako ukázkový příklad rizik „okrašlování“ chráněných území.

Desítky let kaktus na Děvíně přežíval, aniž by budil velkou pozornost. Letos se ale objevil i na Tabulové hoře a vzápětí na Svatém kopečku. Tři lokality na třech oddělených vápencových hřbetech, to už ukazuje na druh, který dokáže překonávat kilometry otevřené krajiny.

Jak? Dvěma cestami. Na prudkých svazích Děvína se podle Kmeta odlamují jednotlivé články stonku, sesouvají se po skalách a znovu zakořeňují. Každý úlomek je potenciální nová rostlina. Druhou cestu obstarávají ptáci. Červené dužnaté plody opuncie je přitahují, semena projdou trávicím traktem a ptáci je vyloučí v trusu na vzdáleném kopci. Právě tímto mechanismem si ochranáři vysvětlují výskyt na Svatém kopečku.

Patnáct tisíc kosatců v ohrožení: proč záleží na každém metru stepi

Svatý kopeček u Mikulova patří k nejcennějším skalním stepím na Pálavě. Podle oficiálního profilu přírodní rezervace se tu soustřeďují vzácná stepní společenstva, která nemají v Česku obdobu. A jeden údaj celou situaci dramaticky zostřuje: e-věstník Správy CHKO Pálava z roku 2013 uvádí, že podél křížové cesty na Svatém kopečku kvete zhruba patnáct tisíc jedinců kosatce skalního písečného, nejpočetnější populace tohoto druhu na celé Pálavě.

Kmet upozorňuje, že opuncie přímo konkuruje původním stepním rostlinám. Zabírá prostor, stíní, odčerpává živiny. Kosatec i koniklec, dva symboly pálavských stepí, se ocitají pod tlakem. A to v místě, kudy ročně projde obrovské množství návštěvníků: automatický sčítač na Svatém kopečku zaznamenal v roce 2024 téměř 294 500 průchodů, několikanásobně víc než na Děvíně.

Mrazuvzdorný, plodný a nezničitelný: co dělá z opuncie tak úspěšného kolonizátora

Středoevropská zima by měla být pro severoamerický kaktus nepřekonatelnou bariérou. Jenže opuncie hnědoostná se vyvinula v oblastech, kde teploty klesají hluboko pod nulu. Podle botanického portálu BOTANY.cz zvládá přezimovat na suchých, výhřevných stanovištích, a právě taková stanoviště jí Pálava nabízí v hojnosti. Vápencové svahy s jižní expozicí, minimální srážky, propustný substrát. Limitujícím faktorem bývá spíš zimní zamokření než samotný mráz.

Bioložka Zdeňka Křenová doplňuje, že s oteplováním klimatu ustupují i ty podmínky, které by opuncii v českém prostředí brzdily. Pálava coby nejteplejší a nejsušší kout Česka jí poskytuje ideální startovní pozici.

Kombinace vlastností, kterou opuncie disponuje, je z pohledu ochranáře mimořádně nepříjemná:

• Vegetativní množení — zakořeňuje z každého odlomeného článku stonku
• Generativní šíření — semena roznášejí ptáci na kilometry daleko
• Mrazuvzdornost — přežívá české zimy na vhodných stanovištích
• Trny a glochidy — drobné zpětné ostny ztěžují ruční likvidaci a představují riziko při kontaktu

Středomořské zkušenosti, například maltské managementové směrnice, potvrzují, že mechanické odstraňování opuncií vyžaduje opakované zásahy a pečlivé sesbírání každého zbytku. Jediný přehlédnutý článek znamená novou rostlinu.

Záchytný okamžik, nebo začátek prohraného boje?

Na Svatém kopečku ochranáři zareagovali okamžitě a začali nalezené exempláře likvidovat. Kmet popisuje postup: ruční vykopání v pevných rukavicích, uložení do uzavřeného boxu nebo pytle, odvoz a ponechání k úplnému vyschnutí. Herbicidy sice také připadají v úvahu, ale ve zvláště chráněných územích bývá jejich nasazení omezené.

Podle metodiky Ministerstva životního prostředí je záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny v CHKO, národních parcích a přírodních rezervacích zakázáno bez výjimky. Klíčová výzva ale míří i k běžným zahrádkářům: opuncie hnědoostná se pěstuje v českých zahradách, záznamy existují od Prahy-Chuchle přes Lovosice a Děčín až po Tábor. Každý vyhozený článek, každý odřezek ponechaný u plotu vinice může založit nové ohnisko.

Kdo zastaví kaktus dřív, než dorazí na čtvrtý kopec?

Křenová upozorňuje, že při dalším zavlečení by se opuncie mohla objevit i v Polabí, Českém středohoří nebo jiných teplejších koutech Moravy. Na Pálavě teď záleží na rychlosti. Několik kusů na Svatém kopečku je stav, který se dá zvládnout, pokud se nezopakuje scénář z Děvína, kde kaktus přetrvává čtyři desetiletí navzdory snahám o jeho odstranění.