Relikviář v Bečově nad Teplou je druhý nejcennější klenot Česka. Před zničením ho zachránil půlmetr bahna a zapomění
Národní památkový ústav řadí relikviář svatého Maura z Bečova nad Teplou hned za české korunovační klenoty. Čtyřicet let ležel pod podlahou kaple, zapomenutý, poškozený, a přesto zachráněný.
Obsah článku
- Proč je relikviář z Bečova druhou nejcennější movitou památkou Česka
- Čtyřicet let pod podlahou kaple, aneb jak zapomnění zachránilo klenot
- Americký obchodník, kriminalisté a závod s časem
- Kde a za kolik si románský klenot prohlédnout v sezoně 2026
- Proč bečovský relikviář stále uniká pozornosti širší veřejnosti
5. listopadu 1985 pronikl tým kriminalistů vedený Františkem Maryškou pod dlažbu kaple Navštívení Panny Marie na hradě Bečov nad Teplou. Ve vrstvě vlhkého zásypu narazili na románskou schránu zdobenou zlaceným stříbrem, figurami apoštolů a desítkami antických gem. Uhnilé dno, opadané sošky, koroze na každém centimetru povrchu, to všechno způsobily čtyři dekády v zemi. Jenže právě ta vrstva sutě a vlhka relikviář vymazala z dohledu světa v rozhodujících poválečných desetiletích, kdy mohl snadno skončit v cizině nebo zmizet beze stopy.
Proč je relikviář z Bečova druhou nejcennější movitou památkou Česka
Označení „druhý nejcennější“ nestojí na váze drahých kovů ani na tržním odhadu. Národní památkový ústav pracuje s pojmem „nevyčíslitelná hodnota“ a opírá se o souběh několika kritérií: evropský kulturně-historický význam, mimořádná zlatnická technika rýnsko-mosanského okruhu, ojedinělost v českém prostředí a statut národní kulturní památky.
Schránka vznikla kolem let 1225–1230 pro benediktinský klášter ve Florennes v dnešní Belgii. Její výzdobu tvoří 14 figurálních sošek, 12 kruhových reliéfů, téměř dvě stovky drahokamů a polodrahokamů a přibližně 70 antických gem zasazených do zlaceného stříbra a mědi. V evropském kontextu se řadí po bok slavných cášských relikviářů Karla Velikého a Panny Marie. Od ostatních příbuzných děl ji odlišuje jedno specifikum: jako jediná schránka tohoto typu se od 19. století nachází ve světském držení.
Čtyřicet let pod podlahou kaple, aneb jak zapomnění zachránilo klenot
Roku 1838 koupil relikviář vévoda Alfréd de Beaufort. Po bruselské výstavě v roce 1888 ho rodina začátkem následujícího roku převezla na své sídlo do Bečova. Tam schránka přečkala obě světové války. Zlom nastal v roce 1945: po konfiskaci majetku Beaufort-Spontinů ukryl Heinrich Beaufort-Spontin relikviář do zásypu pod podlahou hradní kaple. A pak ticho. Oficiální web Bečova uvádí, že o schráně dalších čtyřicet let „nikdo neslyšel“.
Paradox celého příběhu spočívá v tom, že totéž prostředí, které klenot uchovalo mimo dosah poválečného chaosu, ho současně ničilo. Vlhkost rozežírala dřevěné jádro, koroze napadala kovové pláty, figurální výzdoba se rozpadala. Kdyby však relikviář zůstal na očích, mohl skončit jako desítky jiných konfiskovaných uměleckých předmětů: odvezený, rozprodaný, ztracený v anonymitě poválečných majetkových přesunů.
Americký obchodník, kriminalisté a závod s časem
V roce 1984 se na scéně objevil americký obchodník Danny Douglas. Podle dokumentu České televize šlo o jediného člověka, který v té době znal místo úkrytu. Douglas rozběhl vyjednávání o vyzvednutí blíže nespecifikované památky. Československé úřady zareagovaly: 4. listopadu 1985 zahájil tým Františka Maryšky průzkum areálu. O pouhý den později ležel relikviář na denním světle, zdevastovaný, ale kompletní.
Bez Douglasovy stopy mohl klenot zůstat pod dlažbou kaple ještě roky. Případně mohl opustit zemi jako předmět nelegálního obchodu. Obojí by znamenalo definitivní ztrátu pro české kulturní dědictví. Načasování nálezu tak balancovalo na hraně: příliš brzy by relikviář neměl kdo hledat, příliš pozdě by ho měl kdo odvézt.
Kde a za kolik si románský klenot prohlédnout v sezoně 2026
Dnes je relikviář vystaven v trezorové místnosti hradu a zámku Bečov nad Teplou, asi 27 km od Karlových Varů. Prohlídkový okruh „Relikviář sv. Maura“ zpřístupňuje originál i hradní kapli, pod jejíž podlahou schránka čtyři desetiletí odpočívala.
Otevírací doba 2026:
| Měsíc | Dny | Hodiny |
|---|---|---|
| Duben | Víkendy a svátky | 9:00–16:00 |
| Květen–červen | Úterý–neděle | 9:00–16:00 |
| Červenec–srpen | Úterý–neděle | 9:00–17:00 |
| Září | Úterý–neděle | 9:00–16:00 |
| Říjen | Víkendy a svátky | 9:00–16:00 |
Vstupné na základní okruh:
- Dospělí: 260 Kč
- Senioři 65+ a mládež 18–24 let: 210 Kč
- Děti 6–17 let: 80 Kč
Expozice nemá bezbariérový přístup a v trezorové místnosti s originálem platí zákaz fotografování. Skupiny nad 15 osob potřebují rezervaci. Dopravně je Bečov dostupný vlakem z Karlových Varů téměř každou hodinu (tratě 149 a 161), autobusem z Karlových Varů či Plzně, případně autem po E49 směrem na Plzeň. Z Prahy nebo Brna počítejte s přestupem a delší cestou; lokalita leží stranou hlavních turistických os, což je podle nás i důvod, proč relikviář zůstává ve stínu korunovačních klenotů navzdory srovnatelné kulturní váze.
Proč bečovský relikviář stále uniká pozornosti širší veřejnosti
Korunovační klenoty mají za sebou staletí státní symboliky, katedrálu sv. Víta a mediální rituál každého vystavení. Relikviář svatého Maura je veřejnosti přístupný teprve od roku 2002, v městečku mimo seznam světového dědictví UNESCO, bez celonárodní ceremoniální tradice. Přitom jeho umělecká a historická hodnota obstojí v celoevropském měřítku; odborníci ho staví vedle nejvýznamnějších románských zlatnických prací Porýní.