Pod náměstím jihočeského města se táhne 320 metrů chodeb z 15. století. Strop má jen 120 cm a jejich účel nikdo nezná

Šest metrů pod dlažbou náměstí Míru začíná svět, kde strop sahá průměrně 130 centimetrů nad zem a ramena se téměř dotýkají stěn vzdálených pouhých šedesát centimetrů od sebe.

Foto: Marie Čcheidzeová / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Návštěvník si nasadí helmu, obuje holínky, rozsvítí baterku a brodí se desítkami metrů křivolaké chodby vytesané ve skále. Žádné cihlové klenby, žádné propojené měšťanské sklepy. Profil připomíná klíčovou dírku: dole úzký, nahoře se mírně rozevírá. A právě tahle podoba spolu se dvěma studnami a směrem, kterým se chodby ubírají, živí otázku starou přes pět set let.

Proč jsou vltavotýnské chodby mezi českými podzemími raritou

Když se řekne městské podzemí v Čechách, většina lidí si vybaví Jihlavu nebo Znojmo. Jihlavský labyrint měří kolem 25 kilometrů ve třech podlažích a vznikal postupným propojováním sklepů pod měšťanskými domy. Znojemské podzemí dosahuje asi 27 kilometrů ve čtyřech patrech, s doloženou hospodářskou i obrannou funkcí. Obě soustavy mají společného jmenovatele: logiku skladování a obrany, kterou historici dokážou podložit písemnými prameny.

Týn nad Vltavou stojí stranou. Zpřístupněná část měří zhruba 160 metrů, návštěvník ji projde tam a zpět, takže celá prohlídka vychází na přibližně 300 až 320 metrů. Rozměry chodeb ale prozrazují úplně jiný stavební záměr. Raziči se nepokoušeli vytvořit prostorné sklepy pro sudy vína či obilí. Tesali úzké tunely, obcházeli tvrdší partie podloží, a výsledkem je klikatá síť, kde člověk kráčí v podřepu a místy brodí deseti centimetry vody. V celém Jihočeském kraji jde o jedno ze tří veřejnosti přístupných městských podzemí, a podle dostupných popisů o zdaleka nejtěsnější.

Dvě studny, kašna a záhada vodního díla pod náměstím

Teorie o původním smyslu chodeb se za desetiletí vrstvily jako sedimenty. Únikové trasy pro obyvatele města v dobách válečného nebezpečí. Pozůstatky středověké těžby. Tajné sklady. Každý výklad naráží na tutéž překážku: chybí jediný rozhodující doklad. Žádný dochovaný plán, žádná listina z 15. či 16. století, která by záměr stavitelů pojmenovala.

Dnes nejsilněji obstojí vodohospodářská hypotéza. Historička a ředitelka místního muzea Martina Sudová v rozhovorech pro iDNES i Český rozhlas poukazuje na několik indicií, které do sebe zapadají:

• Chodby směřují ke kašně na náměstí.
• Na trase se nacházejí dvě studny a kanálek pro vedení vody.
• Profil tunelů odpovídá spíš technickému dílu než obytným či skladovacím prostorám.
• Těžba nerostů přímo v centru obydleného města dává jen malý smysl.

Primární funkcí tak podle památkového popisu patrně bylo regulovat hladinu spodní vody a odvádět ji směrem k Vltavě. Jak mocný ten podzemní proud dodnes zůstává, dokládá fakt, že bez průběžného odčerpávání by se chodby podle Sudové zatopily během pouhých dvou dnů.

Co z ulice uslyšíte šest metrů pod zemí

Reportéři Českého rozhlasu při návštěvě zaznamenali pozoruhodný akustický jev: z nitra chodeb je slyšet lidská řeč z ulice „tak čistě, jako byste stáli vedle mluvčího“. Odvětrávací otvory a pukliny ve skále fungují jako přirozené zvukovody. Tenhle detail přidává podzemí atmosféru, kterou rozlehlejší labyrinty Jihlavy nebo Znojma nenabídnou, pocit, že město žije těsně nad hlavou, zatímco vy se plazíte úzkým hrdlem vytesaným před staletími.

O podzemí se vědělo díky zápiskům Bedřicha Karáska, zakladatele městského muzea, už v padesátých letech minulého století. První odborný průzkum provedli písečtí speleologové roku 1992. Klíčové čištění, odvodnění a zprůchodnění pro veřejnost proběhlo mezi lety 2005 a 2008. A přesto zpřístupněný úsek představuje jen zlomek celého systému: krajský turistický web výslovně uvádí, že další partie na otevření teprve čekají, a pod radnicí i v okolí bývalého hradu leží dosud neprobádané sklepy.

Jak se dostat do podzemí v sezoně 2026 a na co se připravit

Vstup do prvního prohlídkového okruhu vede ze sklepních prostor objektu na adrese náměstí Míru 1, kde sídlí turistické informační centrum a Městské muzeum. Podle aktuální stránky města se chodby otevírají od června do září:

Měsíc	Provozní doba
Červen	13:00–16:00
Červenec–srpen	10:00–16:00 denně
Září	víkendy 13:00–16:00

Rezervaci doporučuje informační centrum předem telefonicky nebo e-mailem. Pořadatel zajistí pláštěnku, holínky, přilbu a baterku. Počítejte s vlhkem, chladem a chůzí v podřepu po celé trase. Prohlídka je přístupná od šesti let a výslovně nevhodná pro klaustrofobiky či osoby s omezenou pohyblivostí. Pro rodiny s menšími dětmi existuje druhý okruh, zámecké sklepení, dostupný už od tří let a prostorově méně náročný. Kdo se pod zem vydat nemůže, najde v informačním centru virtuální prohlídku.

Parkovat lze přímo na náměstí nebo na náplavce asi tři sta metrů od vstupu; vlakové i autobusové nádraží leží zhruba kilometr daleko.