Karlův most svítí plynem jako jediný most na světě. Plynový plamen má teplotu chromatičnosti, kterou LED diody nedokážou věrně zopakovat

Duben 1985. Osmiramenné stožáry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici zhasínají naposledy.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Městská síť přechází ze svítiplynu na zemní plyn, plynové lucerny mizí a nahrazuje je elektřina. Trvalo sedmnáct let, než se Praha rozhodla ten krok zvrátit, a udělala to s plným vědomím, že moderní technologie svítí levněji, úsporněji a pohodlněji. Devět replik historických lamp v Michalské ulici na podzim 2002 zahájilo návrat, který dnes čítá zhruba 670 až 680 plynových luceren rozesetých po celém historickém jádru. Motivem nebyla provozní ekonomika. Město chtělo zpátky vizuální podpis, který žádná dioda nedokáže napodobit.

Proč žárová punčoška svítí jinak než LED čip

Kdo si představí plynovou lampu jako mihotavý plamínek za sklem, mýlí se. Pražské repliky historických kandelábrů ukrývají v každém svítidle šest žárových punčošek, tenkých keramických sítěk napuštěných oxidy vzácných zemin, které plyn rozžhaví do zlatobílého svitu. Princip objevil Carl Auer von Welsbach v osmdesátých letech devatenáctého století a dodnes zůstává klíčem k pochopení toho, proč se Praha k plynu vrátila.

Rozhodující je spektrální distribuce. Welsbachova punčoška vyzařuje selektivně: dominuje žlutozelená oblast, červená je utlumená, výsledkem je spojité, měkké spektrum s orientační barevnou teplotou kolem 2 300 kelvinů. Bílá LED dioda vzniká úplně jinak: úzkopásmový modrý čip budí fosforovou vrstvu, která doplní zbytek viditelného pásma. Výsledek lze naladit na stejný počet kelvinů, jenže rozložení energie po vlnových délkách zůstane odlišné. Studie Pacific Northwest National Laboratory z roku 2023 potvrdila, že identická korelovaná teplota chromatičnosti může odpovídat dramaticky rozdílným spektrům. Kelviny jsou zkrátka jen orientační číslo, nikoli otisk světla.

Na Karlově mostě je ten rozdíl viditelný pouhým okem. Čtyřicet šest plynových luceren rozlévá po dlažbě měkké zlatavé ostrůvky, zatímco 182 moderních LED svítidel, instalovaných při nedávné revitalizaci, cíleně modeluje plastiku soch, pilířů a oblouků. Obě vrstvy fungují souběžně: plyn vytváří atmosféru promenády, elektřina čte architektonický detail.

Královská cesta: mapa šesti set plamenů od Prašné brány po Hradčany

Plynové lampy netvoří v Praze osamocené skupinky. Souvislá trasa kopíruje historickou korunovační cestu českých králů a nabízí návštěvníkovi nepřerušený zážitek na více než dvou kilometrech:

• Prašná brána → Celetná – 93 lamp osazených v roce 2005, jedna z prvních velkých etap obnovy.
• Staroměstské náměstí → Karlova ulice → Křižovnické náměstí – napojení na síť okolních uliček: Rytířská, Ovocný trh, Uhelný trh, Malé náměstí, Michalská, Jilská, Hlavsova.
• Karlův most – 37 luceren přímo na mostě plus 9 na Křižovnickém náměstí; od roku 2010 prezentovaný jako jediný most na světě s funkčním plynovým osvětlením.
• Mostecká → Nerudova → Ke Hradu → Hradčanské náměstí – závěrečný úsek, kde v dubnu 1985 zhasla poslední plynová lampa a kde se v roce 2006 opět rozsvítila.

Mapový průvodce THMP „Po stopách pražského světla“ celou trasu zakresluje i s odbočkami. Po většinu roku se lucerny spínají dálkově z dispečinku Technologií hlavního města Prahy, plyn dodává Pražská plynárenská. Každodenní obsluha lampáře s tyčí odpadá, až na advent.

Adventní rituál: kdy a kde lampáře zastihnout

Každý prosinec Praha přepíná část systému z automatického režimu do ručního. Lampář v dobovém cylindru vychází na Křižovnické náměstí před kostel sv. Františka z Assisi a odtud postupuje po mostě, lucernu za lucernou. V roce 2022 začínal denně kolem 16:05, v roce 2023 se řídil časem západu slunce od 3. do 23. prosince, v prosinci 2024 vyrážel přibližně v 16 hodin. Harmonogram pro advent 2026 zatím zveřejněný nebyl, dosavadní vzorec ale naznačuje stabilní okno mezi čtvrtou a čtvrt na pět odpoledne. Kdo chce lampáře potkat jako prvního, měl by stát u Křižovnického náměstí, odtud obchůzka startuje.