Pod Kašperskými Horami leží čtvrtina českého zlata. Do sedimentů ho zanesly geologické procesy, které trvaly miliony let

Česká geologická služba eviduje k 31. prosinci 2024 celkem 242 tun zlata v zásobách rozložených napříč republikou.

Foto: PxHere

Když toto číslo vynásobíte aktuální tržní cenou (zhruba 2,07 milionu korun za kilogram), vyjde vám orientačně půl bilionu korun. Drtivá většina kovu zůstává zamčená hluboko v hornině, chráněná zákonem, politickým rozhodnutím čtvrtstoletí starým a environmentálními spory, které nikdo nedokázal rozseknout. Přesto se ke zlatu dostane prakticky kdokoliv, stačí rýžovací pánev, správný potok a trocha trpělivosti.

242 tun pod zemí: odkud se bere číslo za půl bilionu

Veřejně dostupná tabulka ČGS rozčleňuje celostátní zásoby do tří kategorií: 49 tun bilančních prozkoumaných, 31 tun bilančních vyhledaných a 162 tun nebilančních. Dohromady 242 tun. Žádná z těchto kolonek neobsahuje korunovou valuaci, částku kolem 500 miliard korun získáte až prostým násobením kilogramů tržní cenou. Detailní rozpis jednotlivých ložisek navíc zůstává neveřejný kvůli důvěrným údajům, takže veřejnost pracuje výhradně se souhrnnými čísly.

Právě tady vzniká prostor pro mediální zkratky. Starší publikace geologické služby operovaly v širším ložiskovém rámci se 189 tunami jen pro kašperskohorský revír, novější souhrn uvádí 55 tun oficiálních zásob a 115 tun včetně přilehlých prognózních zdrojů. Průvodce Akademie věd Petr Jedlička odhaduje dosud nevytěžené zlato v okolí Kašperských Hor na přibližně 120 tun. Každé z těchto čísel je korektní, liší se jen metodika a šíře záběru. A právě proto se v titulcích objevují sumy od desítek do stovek miliard, aniž by kdokoliv upřesnil, co přesně počítá.

Proč česká zlatá horečka nikdy nepřijde: zákon, vláda a kyanid

Zlato patří mezi vyhrazené nerosty, tedy pod přísný státní režim. Průmyslové dobývání v Česku naráží na trojitou bariéru.

• Paragraf 30 horního zákona zakazuje při úpravě rud kyanidové loužení i jakékoliv postupy využívající kyanidové sloučeniny. Právě kyanizace představuje celosvětově nejrozšířenější metodu extrakce zlata z chudších rud, a Česko ji má ze zákona zapovězenou. Sama ČGS označuje tento zákaz za z globálního pohledu ojedinělý.
• Usnesení vlády č. 516 z 26. května 1999 deklarovalo těžbu zlata na území republiky za nežádoucí. Stát podle něj nemá zájem ani na povolování průzkumu.
• Environmentální střety provázejí každý pokus o obnovu těžby. Kašperskohorsko leží v srdci Šumavy, Zlaté Hory sousedí s chráněnými oblastmi severní Moravy. Žádný investor dosud tyto konflikty nepřekonal.

Výsledek? ČGS lakonicky konstatuje, že v České republice se zlato netěží. A to přestože pod povrchem leží zásoby, jejichž tržní ekvivalent by pokryl roční rozpočet středně velkého ministerstva.

Rýžovací pánev za 360 korun: jak si legálně sáhnout na české zlato

Průmyslová těžba zůstává zablokovaná, ale drobné rekreační rýžování žije. Sama geologická služba vydala příručku Manuál zlatokopa určenou začátečníkům, obsahuje 10 zlatonosných oblastí a 131 mapek s pravděpodobným výskytem zlatinek v českých tocích. Plastovou rýžovací pánev o průměru 30 cm pořídíte v e-shopu ČGS za 310 až 360 korun.

Pro úplné nováčky existuje ještě pohodlnější cesta. Regionální muzeum v Jílovém u Prahy provozuje štolu Halíře, kde si návštěvníci mohou rýžování vyzkoušet pod odborným dohledem. Dostat se tam jde vlakem do Jílového a pak pěšky po zelené nebo červené turistické značce, případně autobusem 332 z pražské Budějovické do zastávky Borek a zhruba kilometr chůze. Zlaté Hory na severní Moravě zase hostily v roce 2024 mistrovství světa v rýžování zlata, tradice sahající staletí zpátky tu pořád pulzuje.