Bagr v Yukonu narazil na mumifikované mládě mamuta. Je první svého druhu v Severní Americe a má zachovalou kůži i vnitřnosti

Bagr na zlatonosném potoce v Yukonu přeřízl permafrostovou stěnu, a z ní se vynořil obličej mamutího mláděte starého zhruba 36 000 let.

Foto: Apothea / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Bylo 21. června 2022, nejdelší den v roce, když operátor bagru Travis Delawski na Eureka Creek v klondických zlatonosných polích zastavil stroj. V řezu do zmrzlé zeminy uviděl tvář. Ne kost, ne kel, celý obličej se zachovaným chobotem, víčky, ušima. „Našel jsem tělo,“ hlásil. Tělo, které patřilo samičce mamuta srstnatého staré pouhých třicet až pětatřicet dní. Pojmenovali ji Nun cho ga, v jazyce Hän to znamená „velké zvířecí mládě“. A je to první téměř kompletní mumifikované mamutí mládě, jaké kdy Severní Amerika vydala.

Co přesně permafrost uchoval

Nun cho ga není jen hrudka tkáně s nejasným obrysem. Zachoval se chobot, uši, ocas, nehty na všech čtyřech nohách, dokonce víčka a zárodek klu. Místy zůstala i srst. Velikostí odpovídá sibiřské Ljubě, dosud nejslavnější mamutí mumii na světě nalezené v roce 2007 na poloostrově Jamal. Jenže Ljuba je sibiřská. V Severní Americe se dosud jako jediný srovnatelný precedens uváděla Effie, částečná telecí mumie z vnitrozemí Aljašky objevená v roce 1948. Nun cho ga ji překonává úplností o třídu.

Mediálně uváděné stáří „asi 30 000 let“ je přitom zastaralé. Pozdější radiokarbonové datování, které potvrdil společný materiál Tr’ondëk Hwëch’in a yukonské vlády z prosince 2023, posunulo věk na zhruba 36 000 let. Mládě žilo v době, kdy Beringie, suchozemský most mezi Asií a Amerikou, byla stepní krajinou plnou trav a bylin.

Jak přežít 36 000 let v zemi

Klíčem k zachování není jen mráz. Pracovní hypotéza paleontologů kolem Granta Zazuly z Geological Survey of Canada říká, že mládě zahynulo při náhlém bahnotoku nebo sesuvu u vodního toku, pravděpodobně spuštěném bouří. Tělo bylo rychle zasypáno sedimentem, čímž se k němu nedostali mrchožrouti. Teprve pak nastoupil permafrost jako konzervační mechanismus, organická hmota v trvalém mrazu nepodléhá mikrobiálnímu rozkladu.

Právě tato kombinace (rychlé pohřbení plus trvalé zamrznutí) vysvětluje, proč jsou kompletní mamutí mumie tak vzácné. Permafrost pokrývá obrovské plochy Sibiře i severní Ameriky, ale k zachování celého těla nestačí. Zvíře musí být zafixováno dřív, než ho rozloží příroda. V Sibiři se takových nálezů podařilo víc, protože tamní permafrostové oblasti jsou rozsáhlejší a intenzivněji erodované. V Severní Americe jsou fosilní kosti a zuby mamutů běžné. Celé tělo s měkkými tkáněmi? To je Nun cho ga.

Kdo rozhoduje o mamutím mláděti

Nález leží na tradičním území prvního národa Tr’ondëk Hwëch’in, a právě tato komunita určuje, co se s Nun cho ga bude dít. Nejde o symbolickou roli. Starší komunity mládě pojmenovali, Tr’ondëk Hwëch’in vedou konzultace s občany i vědci a podali žádost o konzervaci do Canadian Conservation Institute v Ottawě. Podle prosincového briefingu z roku 2023 se neplánuje pravidelné vystavování ani turistická atrakce. Prioritou je respekt.

Plán počítá s tím, že mumie projde čištěním a vakuovým lyofilizačním sušením v Ottawě. Předtím může zamířit na McMaster University, kde by se provedl CT sken a odběry tkání pro analýzu DNA. Po stabilizaci se má vrátit do Yukonu, do rukou Tr’ondëk Hwëch’in. Tento model správy, kdy domorodá komunita fakticky řídí vědecký protokol i budoucnost nálezu, je v severoamerické paleontologii stále spíš výjimka než pravidlo.

Co ještě nevíme, a co může Nun cho ga prozradit

Zatím chybí publikovaný rozbor žaludečního obsahu. Příčina smrti zůstává pracovní hypotézou. Odhad věku třicet až pětatřicet dní nebyl veřejně podložen konkrétní metodou; u Ljuby se věk určoval počítáním denních růstových linií v dentinu mléčných zubů, a je pravděpodobné, že u Nun cho ga se půjde podobnou cestou. Už ale běží analýzy permafrostových vzorků z nálezové lokality: pylová analýza a environmentální DNA mají rekonstruovat tehdejší vegetaci a klima.

Největší přínos Nun cho ga nespočívá v přepsání mapy výskytu mamutů; ti jsou z Yukonu známí dávno, právě tam se mamut srstnatý vyvinul asi před 300 000 lety. Hodnota je jinde: v detailní biologii novorozeného mláděte, v mechanismu zachování a v tom, co permafrost jednoho konkrétního místa na Eureka Creek vypovídá o severoamerické Beringii před 36 000 lety.

Závod s táním

Permafrost funguje jako mrazák planety. Jenže ten mrazák se vypíná. S oteplováním se urychluje tání, které může podobné nálezy odkrývat, ale zároveň zkracuje čas, po který zůstanou v použitelném stavu. Nun cho ga měla štěstí: bagr ji sice přeřízl na dvě části, ale odborná exkavace přišla rychle. Příští mamutí mládě, které permafrost vydá, takové štěstí mít nemusí.