Proč nám na slunci tmavne kůže, ale vlasy naopak světlají? Vysvětlení je zajímavější, než se může zdát

Když se nad tím zamyslíte, opravdu je to podivné. Naše vlasy slunce zesvětluje, kůže ovšem tmavne, přitom pigmenty jsou obsaženy v obou. Barevná změna má ovšem souvislost také s buňkami mrtvými a živými. Konkrétně mrtvými vlasy a živou kůží. Slunce ničí melanin obsažený v lidských vlasech a dává jim tak světlejší barvu. Ale protože je vlas mrtvý, zůstane mu stejná barva až do chvíle, kdy odroste novým vlasem.

Zákoutí chytání bronzu

Když sluneční světlo dopadne na naši kůži, dojde také k ničení melaninu, jenže na rozdíl od vlasů je kůže živou tkání. A právě proto se může slunci bránit. Právě tato obrana zahrnuje tvorbu dalšího melaninu, díky čemuž naše kůže postupně tmavne. Pokožka obsahuje buňky, které vytváří dva typy melaninu – eumelanin a feomelanin. První má barvu hnědou až černou, ten druhý zase mezi žlutou až červenou.

iZdroj fotografie: Pixabay

Podíly těchto dvou pigmentů určují výslednou barvu naší kůže i vlasů. Nabízí se pak otázka, na co je nám vlastně takové zabarvení. Právě melanin totiž chrání naše vlasy i kůži před velmi nebezpečným ultrafialovým světlem, tedy radiací pocházející ze Slunce. Toto světlo poškozuje naši DNA a může přivodit i vznik rakoviny. Právě to je důvod, proč na slunci naše kůže postupně tmavne – aby nás chránila před radiací.

Postupné tmavnutí kůže

Kůže tmavne ve dvou postupných krocích. Při kontaktu se světlem nejdříve dojde k okamžitému ztmavnutí, které je přímou odezvou. K tomu dochází při vystavení ultrafialové radiaci typu B a děje se to v rámci minut až dní. Většinou je to však vidět u lidí s tmavší pletí, nikoli světlou. Druhé tmavnutí je o dost pomalejší, říká se mu také „oddálené opálení“. Nastává při vystavení kůže radiaci typu A, odborně jde o melanogenesi.

iZdroj fotografie: Pixabay

To jednoduše znamená, že buňky se světlu brání produkcí většího množství pigmentu. Vznikají také další buňky tvořící tmavší barvivo. Postupně je tak vytvářen stále tmavší pigment, čím déle je lidská kůže slunečnímu světlu vystavována. Zvláštní je, že produkci barviva nezpůsobuje přímo slunce, tělo tak reaguje na ničení buněk skrze sluneční svit. Proces přestane nevyhnutelně v zimě, kdy se všichni vrátíme ke světlejší kůži, protože tělo už nemá na co reagovat.

Zdroj: TheTechInteractive