Bílá strž vznikla tam, kde potok narazil na odolnější kvarcit ve svorovém podloží

Představte si potok, který se řítí ze severovýchodních svahů Královského hvozdu. Kilometry hloubí koryto v měkkých svorech, až najednou narazí na překážku, mohutnou vrstvu kvarcitu, která zvětrává mnohem pomaleji než okolí.  

Foto: Krabat77 - licence CC BY SA 3.0

Voda nemůže dál dolů, tak padá. Přesně takhle jednoduše vznikla Bílá strž, národní přírodní rezervace v CHKO Šumava, kterou většina turistů míjí cestou k Černému jezeru. A přitom je to jedno z geologicky nejčitelnějších míst v celých českých horách.

Tvrdý kvarcit, měkký svor a mezi nimi vodopád

Mechanismus vzniku Bílé strže popisuje Česká geologická služba téměř učebnicově. V řečišti Bílého potoka vystupuje bílý jemnozrnný dvojslídný kvarcit, hornina, která je „daleko odolnější vůči zvětrávacím procesům“ než okolní středně zrnité dvojslídné staurolit-granátické svory. Kvarcitová lavice funguje jako přírodní přehrada v podélném profilu toku. Svor nad ní i pod ní ustupuje erozi rychleji, potok se do něj zahlubuje, ale na kvarcitu zůstává viset. Výsledkem je skok, vodopádový stupeň.

Jak vysoký přesně je, záleží na tom, koho se zeptáte. Česká geologická služba mluví o „asi 20 m vysokých vodopádech“. Oficiální výletový profil Správy NP Šumava uvádí 14 metrů kaskád. Rozpor nejspíš souvisí s tím, co kdo počítá jako vodopád a co už jako peřejový úsek nad ním a pod ním. Shoda panuje v jednom: je to nejvyšší vodopád na Šumavě.

Na horním stupni je navíc vidět ojedinělý geologický detail, přibližně metrová ležatá izoklinální vrása. Jde o velmi sevřenou vrásu s téměř souběžnými rameny, deformací „položenou“ do téměř vodorovné polohy. V jinak výrazně planární stavbě hornin Královského hvozdu dokládá starší strukturní procesy, které krajinu formovaly dávno předtím, než tudy začal téct potok.

Proč všichni míří ke Černému jezeru

Černé jezero je značka. Správa NP Šumava ho prezentuje jako „nejznámější ledovcové jezero na Šumavě“, okruh ze Špičáckého sedla měří 8 kilometrů a má střední náročnost. Rodina s dětmi ho zvládne za půl dne, odměnou je 18,4 hektaru tmavé vodní plochy v ledovcovém karu se čtyřicetimetrovou hloubkou. Fotogenické, přístupné, ikonické.

Bílá strž hraje v jiné lize. Oficiální okruh NP Šumava k ní vede přes 18,5 kilometru a je klasifikovaný jako vysoce náročný. Existuje kratší přístup z obce Hamry, nástup u parkoviště v Předních Hamrech u hřiště, odkud je to k vodopádu zhruba 3,5 až 4 kilometry jedním směrem. I tak jde o horský terén s převýšením, ne o procházku od auta.

Výsledek je předvídatelný: většina návštěvníků Železnorudska zamíří k jezeru, vodopád zůstává tišší. Není to tím, že by byl horší. Je to tím, že jezero je jednodušší cíl s jednodušším příběhem.

Co čekat při reálné návštěvě

Bílá strž leží v Plzeňském kraji, okres Klatovy, na území obcí Hamry a Železná Ruda. Rezervace o rozloze necelých 76 hektarů chrání hluboce zaříznuté skalnaté údolí Bílého potoka s četnými stupni, peřejemi a přirozenými lesními porosty v nadmořské výšce 735 až 1 086 metrů. Poprvé byla vyhlášena v roce 1973, poslední vyhlášení pochází z dubna 2010.

Praktická pravidla jsou jasná:

• Pohyb výhradně po značených trasách – v NPR platí striktní režim, mimo značené cesty se vstupovat nesmí.
• Povolení ke vstupu není potřeba – běžný pěší turista projde po značce bez jakékoli registrace.
• Respektujte klid lokality – oblast Královského hvozdu je citlivá mimo jiné kvůli výskytu tetřeva hlušce, strážci NP tu provádějí pravidelné kontroly společně s policií.
• Drony a hlučné aktivity jsou na území NP a CHKO Šumava silně omezené.

Nejefektnější bývá vodopád na jaře po tání sněhu a po vydatnějších deštích; přímá hydrologická data pro Bílý potok se nám nepodařilo dohledat, ale logika horského toku je jednoznačná. V suchém létě může vodnost výrazně klesnout.