Obyvatelé Coober Pedy si kvůli pouštním vedrům vybudovali podzemní domy, kostely i hotely

V jihoaustralské poušti stojí městečko, kde polovina obyvatel žije pod zemí a kde podzemní byt drží příjemných 19–25 °C, zatímco venku se rtuť šplhá k padesátce.

Foto: Lodo27 - licence CC BY SA 3.0

Coober Pedy leží 846 kilometrů severně od Adelaide, uprostřed vyprahlé jihoaustralské pláně, kde v létě teploty běžně přesahují 40 °C. Podle australského Bureau of Meteorology dosahuje průměrné lednové maximum 36,9 °C a historický rekord činí 48,3 °C. Právě tady se lidé rozhodli neklimatizovat své domy, ale prostě je zahrabat do země. Výsledek není podivínská atrakce ani archeologická kuriozita. Je to fungující město s kostely, hotely, muzei a rodinnými domy – jen většina z nich nemá střechu, protože ji nahrazuje několik metrů pískovcové skály.

Opály, vedro a mouchy: jak město vzniklo

Příběh začíná 1. února 1915, kdy patnáctiletý William Hutchison našel na povrchu kousky opálu. O osm dní později byl vytyčen první těžební claim a do oblasti začali proudit hledači štěstí. Raní průkopníci, mezi nimi bratři O’Neillovi a Fred Blakeley, rychle zjistili, že se ve stanu na povrchu nedá přežít. Vedro, mouchy a naprostý nedostatek stavebního materiálu je donutily kopat obydlí přímo do svahů. Myšlenku pak rozšířili vojáci vracející se z první světové války, zvyklí na zákopový život.

Tak vznikl „dugout“, podzemní dům vysekaný do měkkého pískovce. Uvnitř panuje celoročně stabilních 19–25 °C bez jakékoli klimatizace. V létě, kdy se povrch rozpaluje nad čtyřicítku, je to rozdíl, který dělá z podzemí jedinou rozumnou volbu. A protože kopání tunelů bylo pro opálové horníky denní chleba, stavba domu vlastně jen pokračovala tam, kde skončila těžba.

Pod zemí jako doma: od jeskyně k apartmánu s Wi-Fi

Představa temné štoly s holou skálou je přitom dávno překonaná. Moderní dugouty v Coober Pedy mají kuchyně, koupelny, obývací pokoje s vysokými stropy a některé dosahují rozlohy až 450 metrů čtverečních. Čelní fasáda bývá zapuštěná do svahu, takže přední místnosti mají velká okna a denní světlo. Hlouběji v domě sice okna chybí, ale ventilační šachty zajišťují proudění vzduchu; místní stavební předpisy District Council of Coober Pedy vyžadují ventilaci pro každou místnost, minimální překryv stropu 2,5 metru, statické posouzení i únikové cesty.

Výsledek je paradoxní: skalní stěny zůstávají viditelné a dodávají interiéru syrovou estetiku, ale vybavením jde o normální bydlení. Turistické muzeum Umoona dokonce ukazuje vedle sebe raný ručně kopaný dugout a moderní strojně vyhloubený dům, aby návštěvník viděl, jak se podzemní architektura za sto let posunula.

Podle oficiálního turistického webu Coober Pedy žije pod zemí zhruba polovina obyvatel města. Přesný podíl budov podle zastavěné plochy se v otevřených zdrojích dohledat nepodařilo, ale jisté je, že podzemí tu dávno přerostlo rámec bydlení.

Kostely, hotely a muzea ve skále

Pod zemí totiž nestojí jen domy. V Coober Pedy fungují minimálně tři podzemní kostely: katolický St Peter and Paul otevřený 25. června 1967, srbský pravoslavný kostel sv. Eliáše z roku 1993 a Catacomb Church, do které je vstup zdarma. Srbský kostel si účtuje vstupné 5 australských dolarů, tedy zhruba 80 korun.

Pro turisty je ale nejlákavější podzemní ubytování. A nabídka je překvapivě široká:

Ubytování	Typ pokoje	Cena za noc (AUD)	Přibližně v Kč
Desert Cave Hotel	podzemní pokoj	od 184	cca 2 950
The Underground Motel	double	145	cca 2 320
Desert View Apartments	queen apartmán (off-peak)	150	cca 2 400
Desert View Apartments	třípokojový (peak)	270	cca 4 320
Radeka’s	budget se sdílenou koupelnou	95	cca 1 520

Ceny pocházejí z oficiálního tarifního přehledu 2024 a mohou se sezónně lišit. Všechny podzemní pokoje mají vlastní koupelnu (s výjimkou nejlevnější kategorie u Radeka’s), televizi, Wi-Fi a čajovou a kávovou sadu. Klaustrofobie, kterou by člověk čekal, se podle provozovatelů řeší vysokými stropy a dispozicí do svahu; nabídky samy zdůrazňují, že se hosté „nebudou cítit stísněně“.

Opálové hlavní město světa, s hvězdičkou

Coober Pedy se rádo prezentuje jako zdroj většiny světových opálů. Přesné číslo ale záleží na tom, koho se zeptáte. Oficiální městský web mluví o tom, že největší podíl australského komerčního opálu pochází ze sedmdesáti polí v okolí města. Jiný městský materiál přisuzuje 85 % světové nabídky trojici Coober Pedy, Andamooka a Mintabie dohromady.

Geologicky je klíčové, že opál tu vzniká v raně křídových horninách zvaných Bulldog Shale. Zvětrávání uvolnilo siliku do podzemní vody, která pronikala puklinami a vyplňovala žíly, čočky i dutiny po zkamenělých organismech. Těží se převážně světlý až mléčný opál a produktivní zóna bývá přibližně pět metrů nad a metr pod přechodem k hutnější tmavé jílovité vrstvě.

Kdo by si chtěl zkusit těžit sám, potřebuje Precious Stones Prospecting Permit od jihoaustralské vlády. Zahraniční zájemce navíc musí mít neomezené pracovní vízum; turistické nestačí. Koupit hotový opál je jednodušší: přímo ve městě funguje řada obchodů s písemnou garancí pravosti a ceny přívěsků z přírodního opálu začínají zhruba na 70 australských dolarech, tedy kolem 1 100 korun.