Černý hyalit i kamenný lithyalin: Poznejte vzácné české sklo, za které sběratelé platí majlant

Agatinový pohár se v české aukci prodal za 192 000 Kč. A nebyl to ani zdaleka největší kus v sále.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když se řekne „vzácné české sklo“, většina lidí si vybaví broušený křišťál nebo secesní vázy. Jenže skutečné sběratelské poklady vypadají jinak: jsou neprůhledné, černé jako lak, rudé jako pečetní vosk nebo mramorované jako leštěný achát. Jmenují se hyalit, agatin a lithyalin, vznikly v jihočeských a severočeských hutích v první polovině 19. století a dnes za ně aukční síně inkasují částky, které by leckoho překvapily. Nejde přitom o masivní dekorativní kusy. Často rozhoduje malá číše, flakon nebo šálek – tedy pokud má správnou sklovinu, zachovalé zlacení a čitelný původ.

Tři skloviny, tři příběhy

Všechno začalo na jihu Čech. Hrabě Jiří František August Buquoy od roku 1810 systematicky experimentoval ve svých novohradských sklárnách a přišel ve správný čas: po éře dominance čirého skla se Evropa začala zajímat o barvu. Pod jeho vedením sklář Jakob Wagner experimentálně utavil černý hyalit, patentovaný roku 1817. O dva roky později přibyla červená varianta v barvě pečetního vosku. Jak uvádí Corning Museum of Glass, obě verze jsou dokonale neprůhledné a vynikají vysokým leskem, vlastnostmi, které je odlišují od jakéhokoli běžného barevného skla.

Z Buquoyských hutí vzešlo i achátové neboli agatinové sklo. Hmota sama připomíná polodrahokam: proměnlivé probarvení vytváří „kamenný“ účinek přímo v těle skloviny. Corning Museum datuje dochované agatinové poháry do let 1834–1845 a přiřazuje je právě Buquoyským sklárnám.

Třetí člen trojice má jiného otce. Friedrich Egermann ze severočeského Nového Boru roku 1828 patentoval lithyalin, leštěné mramorované sklo, jehož název vychází z řeckého lithos, kámen. Povrch hraje zelenými, žlutými, hnědavými i modravými tóny a na první pohled vypadá jako řez minerálem. Výroba se soustředila zhruba do let 1828–1840 a lithyalin si rychle získal napodobitele v dalších sklárnách včetně harrachovské huti.

Kolik se za ně platí

Cenový rozptyl je obrovský a závisí na kombinaci materiálu, formy, dekoru a stavu. Přehled serveru Artplus.cz nad českými aukčními výsledky z let 2020–2023 ukazuje jasnou hierarchii:

Předmět	Aukční dům	Datum	Cena
Agatinový pohár	ArtKabinet Zíka	1. 12. 2022	192 000 Kč
Agatinový pohár	Aukční dům Zezula	8. 6. 2020	157 200 Kč
Lithyalinová číše	ArtKabinet Zíka	23. 3. 2023	31 200 Kč
Hyalitový pohár	Arthouse Hejtmánek	17. 6. 2021	24 000 Kč
Flakon z červeného hyalitu	—	2021	3 600 Kč

Agatin tedy vede s velkým náskokem. Zajímavé je, že nejdražší kus nebyl největší; rozhodla kombinace skloviny, kvality broušení a zachovalého dekoru. Na opačném konci spektra stojí drobný červený flakon za 3 600 Kč, který ukazuje, že se do této kategorie dá vstoupit i s rozpočtem v řádu tisícikorun.

Zahraniční trh navíc potvrzuje, že nejde o lokální českou záležitost. Vídeňské Dorotheum v dubnu 2024 prodalo černý hyalitový flakon z Buquoyských hutí za 4 160 eur, tedy zhruba 104 000 Kč. Lithyalin a agatin mají zastoupení ve sbírkách Corning Museum i Kunstmusea v Haagu. Bohémské sklářské inovace zkrátka nejsou regionální kuriozita, jsou součástí mezinárodního sběratelského kánonu.

Jak poznat vzácný kus doma

Pokud jste po prarodičích zdědili tmavé, neobvykle těžké sklo a nevíte, co s ním, zkuste jednoduchý domácí filtr:

• Průsvitnost: Podržte kus proti silnému světlu. Hyalit nepropustí vůbec nic, ani náznak záře. Pokud vidíte byť slabý prosvit, nejde o hyalit.
• Povrch: Lithyalin má charakteristické mramorování v několika barevných tónech. Agatin působí jako řez polodrahokamem přímo v hmotě skla. Obojí se liší od pouhého nástřiku nebo malby.
• Tvar: Hledejte biedermeierové formy: číše na nožce, poháry, flakony se zátkou, kryté nádoby, šálky s podšálkem. Sériové užitkové tvary 20. století sem nepatří.
• Dekor: Zlacení, jemná malba (často chinoiserie nebo florální motivy) a broušené fazety zvyšují hodnotu zásadně.
• Stav: Setřelé zlacení, prasklina nebo viditelné restaurování mohou srazit cenu na zlomek. Aukční domy u těchto kusů detailně sledují i minimální oťuky.

Žádný domácí test ovšem nenahradí expertizu. Ale pokud váš kus projde prvními třemi body, stojí za to obrátit se na specializovaný aukční dům.

Kam s nálezem a kde se dívat

V Česku se tato kategorie nejčastěji objevuje u tří aukčních domů: ArtKabinet Zíka pořádá čtyři aukce ročně a na webu vyzývá k nabídnutí děl, Aukční dům Zezula a Arthouse Hejtmánek mají veřejné profily s archivy na portálu Livebid. Všechny tři síně přijímají předměty k posouzení a případnému zařazení do aukce; Arthouse Hejtmánek nabízí i mimoaukční prodej.

Kdo si chce vzácné české sklo nejprve prohlédnout naživo, má několik možností. Expozice na hradě Nové Hrady je přímo zasvěcená novohradskému sklářství a hyalitu. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze spravuje jednu z největších sbírek skla v zemi. A Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou nabízí stálou expozici sedmi století českého sklářství.

Artplus rovněž upozorňuje, že sběratelský zájem o tuto kategorii v posledních letech stoupá, byť cenové nárůsty nejsou tak prudké jako u obrazů. Rekordní ceny se přitom objevovaly už na přelomu tisíciletí; tahle vášeň není módní vlna, ale dlouhodobý trend s hlubokou historickou oporou.