Žirafí mládě se rodí pádem na zem, který přeruší pupeční spojení a podpoří první nádech

V Zoo Ostrava přišlo 7. července 2026 na svět mládě žirafy Rothschildovy, první po jedenácti letech. Samice rodila ve stoje a tele dopadlo z téměř dvoumetrové výšky na vrstvu sena.

Foto: Ralph Daily - licence CC BY 2.0

Pro člověka vypadá ten okamžik jako nehoda. Skoro dvoumetrové novorozeně vyklouzne z matčina těla a dopadne na zem dřív, než kdokoli stihne zareagovat. Jenže právě tohle je u žiraf plán, ne komplikace. Pád přeruší krátký pupečník, náraz otřese hrudníkem mláděte a spustí první hluboký nádech. Celý mechanismus je evolučně vyladěný na jedinou prioritu: aby tele co nejrychleji stálo, sálo a v případě potřeby utíkalo. V ostravské zoo se to povedlo přesně podle scénáře, a za příběhem narození je ještě delší příběh o tom, proč to trvalo tak dlouho.

Proč žirafa rodí pádem a jak to funguje

Samice žirafy rodí výhradně ve stoje. Mládě vychází předníma nohama napřed a klesá k zemi z výšky zhruba 1,5 až 2 metrů. Pupeční šňůra měří podle San Diego Zoo přibližně jeden metr, je tedy výrazně kratší než vzdálenost mezi matčiným tělem a zemí. Jakmile mládě klesne za hranici délky pupečníku, šňůra se přetrhne vlastní vahou telete. Není potřeba žádný zásah.

Samotný dopad pak plní druhou funkci. Otřes hrudníku při nárazu na zem je podle Giraffe Conservation Foundation impulzem pro první velký nádech. Nejde o jediný možný spouštěč dýchání, ale u normálního porodu žirafy je to běžný a spolehlivý fyziologický stimul. V zoo chovatelé porodní prostor předem vystýlají silnou vrstvou sena nebo slámy, takže dopad je tlumený. Zdravému, donošenému teleti pád neublíží.

Největší šok je vizuální, a je ryze lidský. Z pohledu biologie jde o porod nastavený na podmínky africké savany, kde mládě nemá luxus dlouhého zaležení. Do hodiny po narození většina žirafích mláďat stojí. Často už i běhá.

Jedenáct let čekání a jeden příliš malý samec

Ostravská zoo chová žirafy Rothschildovy desítky let, ale poslední úspěšný odchov se datoval do roku 2015. Pak přišla dlouhá pauza. Nejprve zestárlo původní stádo a zoo musela skupinu postupně omladit novými samicemi i samcem. Mladý samec dorazil v roce 2021, jenže se ukázal problém: byl menšího vzrůstu, což mu komplikovalo páření. Chovatelé nikdy nepozorovali úspěšné spojení.

V červenci 2025 proto zoo po dohodě s koordinátorem evropského chovného programu EAZA samce převezla do samčí skupiny v Zoo Jihlava. Jihlavská „bakalářská“ skupina slouží jako zázemí pro mladé samce, kteří čekají na zařazení do chovných stád jinde v Evropě. Místo něj dorazil do Ostravy zkušený osmiletý samec z Liberce, dočasně uvolněný kvůli tamní rekonstrukci pavilonu.

Pikantní detail: otcem červencového mláděte je podle zoo „zcela jistě“ ještě ten původní, menší samec. Březost žirafy trvá kolem čtrnácti měsíců, takže k oplodnění muselo dojít ještě před jeho odjezdem, navzdory tomu, že chovatelé páření nikdy přímo nezaznamenali. Nový liberecký samec je ale nadějí pro další generace.

Rothschildova, nebo núbijská? Taxonomický rébus českých zoo

Kdo chce žirafy Rothschildovy vidět v Česku, narazí na zvláštní situaci: různé zahrady je pojmenovávají různě. Zoo Ostrava a Safari Park Dvůr Králové používají tradiční název „žirafa Rothschildova“. Zoo Praha a Zoo Jihlava přešly na označení „žirafa núbijská“, které odpovídá novější genetické klasifikaci; Giraffe Conservation Foundation totiž někdejší Rothschildovu žirafu zahrnula do núbijské linie.

V praxi jde o totéž zvíře. Rozdíl je čistě v tom, kterou taxonomickou revizi daná zoo přijala. Pro návštěvníka to nic nemění, pro chovatele a genetiky ano. EAZA stále vede Rothschildovu žirafu jako samostatně řízenou „pojistnou“ populaci s přibližně 429 jedinci v evropských zoo. Celkem žije v zařízeních sdružených v EAZA kolem 780 žiraf ve zhruba 170 zahradách. Ve volné přírodě GCF počítá necelé 4 000 jedinců núbijské žirafy, do které Rothschildovu řadí.

V českých zoo lze tento taxon k létu 2026 doložitelně najít v Ostravě, Dvoře Králové, Praze a Jihlavě. Liberec své žirafy dočasně přesunul jinam kvůli stavebním pracím.

Co vidí návštěvník a co zatím ne

Pavilon Africká zvířata v Zoo Ostrava zůstává k polovině července 2026 dočasně uzavřený; zoo ho zavřela kvůli klidu pro prvorodičku a mládě. Termín znovuotevření zatím nezveřejnila. Mládě a matku ale lze zahlédnout z vyhlídky do venkovního výběhu afrických kopytníků nebo při jízdě safari expresem, který v létě jezdí denně od 10:00 do 17:25. Zoo ovšem upozorňuje, že zvířata nemusí být vždy venku a provoz expresu může být kdykoli přerušen.

Ostravské mládě měří podle zoo 180 až 190 centimetrů, což přesně odpovídá běžnému rozmezí; GCF i San Diego Zoo uvádějí kolem 1,8 metru při narození. Pomáhá tomu čtrnáctiměsíční březost, jedna z nejdelších mezi savci. Mládě se krátce po porodu postavilo na nohy, což je u žiraf klíčový ukazatel vitality.