Veselý hřbitov v Săpânțě připomíná zemřelé barevnými obrazy a ironickými epitafy

Přes osm set ručně malovaných dubových křížů tvoří nejupřímnější vesnickou kroniku, jakou Evropa má.

Foto: Adam63 - licence CC BY-SA 3.0

Na severozápadě Rumunska, osmnáct kilometrů od Sighetu Marmației, stojí hřbitov, který porušuje všechno, co si návštěvník spojuje s pietním místem. Žádný šedý mramor, žádné andělské sochy, žádné tiché „odpočívej v pokoji“. Místo toho řady zářivě modrých křížů s malovanými výjevy a krátkými verši, ve kterých zemřelí sami popisují, čím se živili, co milovali, na co umřeli, a občas i to, že příliš pili nebo se hádali s tchyní. Cimitirul Vesel, jak zní rumunský název, je zapsaná kulturní památka nejvyšší třídy A. A přitom pořád slouží jako normální farní hřbitov, kde se pohřbívá dodnes.

Kříže, které mluví v první osobě

Tradici založil v polovině třicátých let místní řezbář Stan Ioan Pătraș. Nejprve vyřezával prosté dřevěné kříže bez textu, ale v roce 1935 přidal první veršovaný epitaf. O rok později zúžil tvar kříže, doplnil basreliéfní figuru a začal malovat jasnými pigmenty. Vznikl formát, který přetrval dodnes: dubový kříž s malovaným výjevem ze života zemřelého a krátkým textem psaným v první osobě, často v archaickém dialektu Maramureše.

Epitafy přitom nejsou zdvořilostní nekrology. Jeden z nejcitovanějších, takzvaný kříž tchyně, nechává zesnulou ironicky komentovat vztah se zetěm. Jiné kříže pojmenovávají řemeslo, denní rutinu, povahové rysy i způsob smrti. Verše bývají satirické, ale stejně často tragické. Důležité je, že nikdy nic neidealizují. Právě tahle míra upřímnosti podle návštěvnických průzkumů publikovaných v Tourism Management Perspectives vyvolává u turistů překvapení; ne makabrózní pocit, ale pozitivní emoci z toho, jak konkrétně a lidsky kříže zachycují jednotlivé životy.

Modrá, která má vlastní jméno

Kdo Săpânțu vidí poprvé, zarazí ho barvy. Dominantní odstín nese označení „albastru de Săpânța“, săpânțská modrá. Popularizační zdroje ji vykládají jako barvu naděje a svobody, akademické texty jsou opatrnější a pracují spíš s tím, že jde o lokální výtvarnou konvenci, která se ustálila za Pătrașova života. Vedle modré se na křížích objevuje zelená symbolizující život, žlutá spojovaná s plodností, červená odkazující na vášeň a černá jako barva smrti.

Kříže nicméně nejsou jen dekorativní. Každý malovaný výjev funguje jako minibiografie: pastýř se stádem, žena u tkalcovského stavu, muž za volantem traktoru, dítě s hračkou. Rumunský Institutul Național al Patrimoniului popisuje hřbitov jako „fresku soudobé vesnice“, a přesně to také je. Není to muzeum smrti, ale archiv paměti.

Dva mistři a otevřená otázka nástupnictví

Pătraș zemřel v roce 1977 a tradici po něm převzal Dumitru Pop Tincu, kterého rumunský stát v roce 2021 ocenil titulem „živý lidský poklad“. Pop Tincu epitafy skládal sám; podle reportáže z roku 2020 nejprve důkladně zjišťoval životní příběh zemřelého a teprve pak psal verše. V rozhovoru publikovaném na webu obce Săpânța prohlásil, že Rumunsko je „jediné místo na světě, kde se směje smrti“.

Pop Tincu zemřel 15. prosince 2022 ve věku 67 let. A tady se příběh komplikuje. Některé zdroje uvádějí jako pokračovatele Gheorgheho Stana Colțuna a Stana Ioana Pătraše mladšího, jiné jmenují Ioana Stana. Přesné nástupnictví jednoho „hlavního mistra“ dnes neexistuje; tradice přešla od jediné dominantní autority k širšímu okruhu místních řezbářů. Podle nás to nemusí být slabina. Naopak: pokud řemeslo nese víc rukou, má větší šanci přežít další generaci.

Jak se tam dostat z Česka

Săpânța leží 86 kilometrů od města Baia Mare v rumunském Maramureši. Z Prahy je to autem zhruba jedenáct hodin a 860 kilometrů, z Brna se dá jet přes Satu Mare za přibližně šest a půl hodiny. Hřbitov je otevřený denně od osmi ráno do osmi večer, vstupné činí v přepočtu asi 50 korun pro dospělé. Dvě stě metrů od hřbitova stojí Památní dům Stana Ioana Pătraše s původním ateliérem a nástroji zakladatele; v letní sezoně otevřený do šesti večer, v zimě do čtyř.

• Adresa: Săpânța, jud. Maramureș, Rumunsko
• Otevírací doba hřbitova: Po–Ne 8:00–20:00
• Vstupné: 10 lei dospělí (~50 Kč), 5 lei děti 7–14 let, do 7 let zdarma
• V okolí: klášter Săpânța-Peri, vodopád Șipot, Piatra Săpânței

Osm set křížů a počet roste. Každý nový pohřeb přidá do vesnické kroniky další kapitolu, s konkrétním jménem, konkrétním příběhem a barvami, které v rumunském dešti neblednou.