U Karlštejna se pod železniční tratí skrývá obří podzemní jezero hluboké 67 metrů. Veřejnost tam nesmí

Pár kilometrů od nejnavštěvovanějšího českého hradu klesá zatopená puklina 67 metrů pod hladinu Berounky. Vstup je uzavřený a turisté se dovnitř nedostanou.

Foto: PxHere

Kdo vystoupí na zastávce Karlštejn a zamíří k hradu, mine po pravé straně Berounky padesátimetrovou skalní stěnu Vanovických skal. Nic na ní nenaznačuje, že uvnitř se ukrývá Podtraťová jeskyně, propasťovitý systém s celkovou denivelací 107 metrů, z toho 67 metrů tvoří trvale zatopená vertikální puklina. Jde o nejhlubší zatopenou jeskyni Českého krasu. Oba její vchody jsou od roku 1989 uzavřené a legální vstup mají jen speleologové s povolením orgánu ochrany přírody. Přitom stačí podívat se z okna vlaku mezi Srbskem a Karlštejnem, a jedete přímo pod ní.

Jeskyně, kterou znali jen místní skalolezci

Vstupní partie Podtraťové nebyly žádným novodobým překvapením. V Homolově soupisu jeskyní z roku 1950 figuruje pod nenápadným názvem „Komínovitá“. Teprve na podzim 1965 speleologové z oddílu Geospeleos pronikli hlouběji a narazili na vodní hladinu. Následný průzkum popsal v roce 1968 dvojice Petr Chyba a Vladimír Lysenko v článku pro Československý kras, a čísla, která uvedli, překvapila i odbornou veřejnost. Jeskyně na katastru Korno u Tomáškova lomu měla pouhých 180 metrů známých chodeb, ale vertikální rozsah zcela neodpovídal jejím skromným půdorysným rozměrům. Suchá část sahá čtyřicet metrů, zatopená dalších sedmašedesát. Dohromady 107 metrů převýšení v systému, který by se délkou vešel do dvou fotbalových hřišť.

Co se skrývá pod vodní hladinou

Představa „obřího podzemního jezera“ evokuje katedrální síně s klidnou hladinou. Realita je jiná, a v jistém smyslu působivější. Zatopená část Podtraťové je úzká svislá puklina, místy rozšířená na tři metry, jindy stěsnaná tak, že potápěč sotva projde. Dno pokrývá jemný sediment; stačí pohyb ploutví a viditelnost klesne k nule.

V hloubce 21 metrů pod hladinou odbočuje takzvaná Nová chodba. O jedenáct metrů níž, ve 32 metrech, se potápěči dostávají k boční vzduchové kapse přezdívané „Telefonní budka“; její existence ukazuje, že systém není jednolitá štěrbina, ale má lokální rozšíření a slepé ramena. V 65 metrech se puklina mění v nízkou plazivku a v 67 metrech končí neprůlezným zúžením. Co leží za ním, zatím nikdo neví.

Hladina podzemního jezera reaguje na stav Berounky s nepatrným zpožděním. Při dlouhotrvajících deštích nebo jarním tání ale voda stoupá neúměrně rychle; výše položené terasy se zvodňují a tlačí hladinu vzhůru. Podle zprávy České speleologické společnosti za roky 2021–2024 se kolísání hladiny měří tlakovým čidlem dodnes. Lokalita není mrtvý objev, ale živý výzkumný projekt.

Proč se tam veřejnost nikdy nepodívá

Důvodů je víc a navzájem se posilují. Český kras je od roku 1972 chráněnou krajinnou oblastí. Jeskyně na jeho území spadají pod zákonný režim, který zakazuje je poškozovat nebo měnit jejich dochovaný stav. Průzkum i výzkum vyžaduje povolení AOPK ČR, žadatel musí doložit odbornou způsobilost a relevantní praxi. Pro speleopotápění navíc Česká speleologická společnost důrazně nedoporučuje sestup bez odpovídající jeskynní potápěčské kvalifikace; jako referenční rámec slouží například stupně CMAS Cave Diver.

A pak je tu prostá fyzika místa. Propasťovitý profil, technické sestupy na lanech, úzká zatopená puklina, sediment likvidující viditelnost. I pro zkušené speleology jde o jednu z nejnáročnějších lokalit v regionu. Turistická trasa o délce 620 metrů, jakou nabízejí Koněpruské jeskyně pár kilometrů odtud, tu z principu vzniknout nemůže.

Český kras a jeho skryté rekordy

Podtraťová jeskyně není jedinou českou jeskyní s podzemní vodou, ale v kontextu Českého krasu nemá konkurenci. Koněpruské jeskyně, největší jeskynní systém v Čechách s 2 050 metry chodeb a třemi patry, lákají turisty od roku 1959 bohatou krápníkovou výzdobou. Podtraťová vyniká něčím jiným: extrémním poměrem hloubky k délce.

V celorepublikovém měřítku ji ovšem překonává Hranická propast s ověřenou hloubkou 519,5 metru a 450 metry vodního sloupce, nejhlubší zatopená propast na světě. A největší podzemní jezero v Čechách co do plochy hladiny drží Bozkovské dolomitové jeskyně v Podkrkonoší. Podtraťová se mezi ně řadí jako specialita: ne nejdelší, ne nejširší, ale nejtajemnější kousek Českého krasu, schovaný ve skalní stěně nad kolejemi.

Vlak mezi Srbskem a Karlštejnem projíždí pod Vanovickými skalami za pár sekund. Cestující v něm nemají důvod zvedat oči od telefonu. Sedmašedesát metrů pod hladinou Berounky přitom leží puklina, jejíž konec zatím nikdo neviděl.