Dětské kostky z půdy mohou mít překvapivou cenu. Nenápadná stavebnice Kotva je dnes sběratelský poklad

Na první pohled mohou staré kamenné kostky působit jako zapomenutá hračka z půdy nebo chalupy.

Foto: PxHere

Znáte ten pocit, když na chalupě otevřete těžkou dřevěnou truhlu a místo klasických dřevěných kostek na vás vykouknou dokonale hladké, studené a nevídaně těžké kameny? Než tyhle staré barevné hranoly složíte dětem do pískoviště, zbystřete. Možná totiž držíte v rukou legendární předválečný Richterův Anker, u nás známý jako stavebnice Kotva. Tento klenot z konce 19. a začátku 20. století dnes zažívá nefalšované aukční šílenství.

Když se písek, křída a lněný olej promění v hradní palác

Tyto krabice plné těžkých, hladkých kamenných kostek představují absolutní vrchol tehdejšího hračkářského průmyslu. Dnes po nich sběratelé historických hraček i milovníci staré architektury doslova šílí.

Za celým tímto úspěchem stál na sklonku 19. století německý podnikatel Friedrich Adolf Richter. Ten vycítil obrovskou díru na trhu a přišel s revolučním nápadem, který poslal obyčejné dřevěné kostky do starého železa. Vyvinul totiž naprosto unikátní technologii výroby umělého kamene. Kostky se lisovaly ze speciální tajné směsi jemného křemenného písku, křídy a lněného oleje, která se následně za vysokého tlaku pálila.

Výsledek byl naprosto fantastický. Kostky měly specifickou vůni po lněném oleji, byly dokonale hladké, matné a díky své vysoké hmotnosti při stavbě skvěle držely u sebe i bez použití jakéhokoli lepidla. Vyráběly se ve třech základních barvách, které věrně napodobovaly tehdejší stavební materiály: cihlově červená, pískově žlutá a břidlicově modrá. Děti si tak mohly v obýváku postavit naprosto realistické zmenšeniny skutečných budov.

Fascinující plány pro malé architekty s logem kotvy

To, co dělalo stavebnici Anker skutečným králem dětských pokojů, nebyl jen samotný materiál kostek, ale především neuvěřitelně propracovaný systém plánů. Ke každé sadě byly přiloženy detailní, barvami zářící sešity s architektonickými nákresy a plány na stavbu hradů, gotických katedrál, antických chrámů nebo honosných měšťanských vil.

Richter navíc vymyslel geniální obchodní model, kdy na sebe jednotlivé krabice systematicky navazovaly. Pokud jste vlastnili základní sadu, mohli jste si dokoupit rozšiřující krabici, která obsahovala nové specifické díly (například oblouky, sloupy či střešní dílce) a pokročilejší plány. Značka si jako své logo zvolila kotvu (Anker), která byla vyražená na víku každé původní dřevěné krabice a stala se celosvětovým symbolem té nejvyšší kvality.

Tisíce za neporušenou krabici plnou voňavých kamenů

O ceně těchto stavebních skvostů na trhu starožitností rozhoduje několik neúprosných faktorů. Najít stavebnici, která má dřevěnou krabici s neporušeným víkem, kompletní sadu kamenů bez ulámaných rohů a hlavně původní papírové stavební plány, je dnes kvůli dvěma světovým válkám a dětskému řádění obrovská vzácnost. Právě papírové plány se velmi často potrhaly nebo ztratily, což hodnotu sady drasticky snižuje.

Pokud se na vás usměje štěstí a v pozůstalosti objevíte velkou, bohatě vybavenou původní dřevěnou krabici s těmito kameny a plány na stavbu hradů, máte doma skutečný poklad. Za vypracované a zachovalé kousky, které jsou kompletní a nesou ikonické logo kotvy, jsou dnes sběratelé na trhu bez mrknutí oka ochotni zaplatit i 20 000 Kč za jednu větší ucelenou sadu. Pokud navíc vlastníte raritní obří rozšiřující kufry, částky letí ještě mnohem výš.