Pod historickým centrem Znojma se rozprostírá téměř 27 kilometrů chodeb, turisté z nich vidí sotva kilometr. Ještě se tu nevypořádali s následky války

Představte si město, pod kterým leží druhé město. Se svými studnami, ventilačními šachtami, kouřovody a vlastním vodovodem, který přiváděl vodu až za hradby.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Znojemské podzemí není jen temný labyrint pro milovníky strašidelných atrakcí, je to středověká infrastruktura, která po staletí zásobovala, chránila a propojovala celé historické jádro. Plocha původní sítě pokrývala 35 až 40 hektarů. Plány chodeb se nedochovaly. A přestože jde o nejrozsáhlejší historický podzemní komplex v České republice, většina návštěvníků projde jen zlomkem toho, co pod dlažbou skutečně existuje.

Město pod městem: jak podzemí rostlo staletí

Kdy přesně první kopáči začali hloubit chodby pod znojemskými domy, není zcela jasné. Oficiální materiály Znojemské Besedy kladou počátky na přelom 14. a 15. století, regionální turistické zdroje mluví o 14. století a některé zahraniční materiály posouvají vznik až do 13. století. Na čem se ale všechny shodnou: síť vznikala postupně, bez jediného centrálního plánu, a rozšiřovala se nejméně do konce 17. století.

Princip byl prostý. Každý měšťanský dům měl svůj sklep, na víno, obilí, zásoby. Postupem času se jednotlivé sklepy propojovaly chodbami, až pod městem vznikl spletitý organismus o čtyřech podlažích. Nejhlubší patro sahá zhruba dvacet metrů pod povrch. Horizontálně se síť táhla pod celým historickým jádrem, vertikálně se vrstvila podle toho, jak rostly potřeby měšťanů a jak se měnila bezpečnostní situace.

V dobách válek převzalo podzemí obrannou funkci. Chodby se staly úkrytem pro obyvatele i součástí pevnostního systému města. Pod někdejší radnicí se podle historických pramenů nacházela mučírna s kobkami. A pak tu byl jezuitský vodovod, důmyslná odvodňovací a zásobovací štola, která přiváděla vodu i mimo hradby. Studny, větrací šachty, kouřovody. To všechno dohromady tvořilo autonomní podzemní zázemí, které fungovalo paralelně s životem na povrchu.

Co z toho dnes turista skutečně uvidí

Z odhadovaných 27 kilometrů je veřejnosti přístupný přibližně kilometrový okruh a několik speciálních tras. Důvod je prozaický: po druhé světové válce se chodby zanášely sutí z bombardování, narušilo se odvodnění a od 60. let 20. století musel začít systematický průzkum a rozsáhlé sanace. Řada chodeb byla už dříve zazděna nebo zasypána. Havarijní stavy ohrožovaly zástavbu i komunikace nad podzemím.

Dnes provozovatel, Znojemská Beseda, nabízí pět různých prohlídkových okruhů:

• Klasická trasa – přibližně 60 minut, 14 zastavení, světelné a zvukové efekty, inscenované výjevy (rakve, kostry, mnich, skřeti). Skupiny až 30 osob, nízká obtížnost. Nevhodné pro klaustrofobiky a děti do 4 let.
• Adrenalinová trasa 1 – cca 75 minut, věk 15+, skupiny do 10 osob. Chůze v předklonu, úzké profily, jezuitský vodovod, velké sály.
• Adrenalinová trasa 2 – cca 90 minut, skupiny do 8 osob. Mokré žebříky, voda, překážky, znak budovatelů z roku 1402.
• Adrenalinová trasa 3 – cca 150 minut, skupiny do 6 osob. Úplná tma, středověká studna, fyzicky nejnáročnější varianta.
• Kryt civilní obrany – cca 2 hodiny, samostatná trasa s exponáty studené války.

Na adrenalinových trasách se půjčuje ochranný oděv: helma se svítilnou, gumové holínky, nepromokavý plášť. Provozovatel upozorňuje, že vlastní oblečení se může zašpinit nebo poškodit. Objemné batohy raději nechte nahoře.

Znojmo versus Jihlava: souboj podzemních gigantů

Jihlavské podzemí se svými 25 kilometry chodeb a plochou 50 000 metrů čtverečních je podle oficiálních materiálů města Jihlavy druhé největší v republice. Rozdíly mezi oběma komplexy ale nejsou jen v metrech.

	Znojmo	Jihlava
Délka chodeb	cca 27 km	cca 25 km
Počet pater	až 4	2–3
Původní funkce	skladování, obrana, vodohospodářství	skladování, havířská činnost
Hlavní rarita	jezuitský vodovod, kouřovody	svítící chodba
Vznik	cca 13.–17. století	14.–16. století

Znojmo vyniká vodohospodářským zázemím a obrannou funkcí. Jihlava zase těží z havířské tradice a záhadné svítící chodby, kterou tamní materiály označují za největší raritu. Brněnský Špilberk se svými kasematami do srovnání příliš nehodí, jde o barokní pevnostní chodby vestavěné do příkopů, nikoli o městský labyrint pod obytnou zástavbou.

V celoevropském kontextu patří znojemské podzemí podle regionálního turistického portálu Jižní Moravy mezi nejrozsáhlejší historické podzemní systémy ve střední Evropě. Jednotný celoevropský žebříček neexistuje, ale samotný rozsah a multifunkčnost znojemského komplexu ho řadí do výjimečné kategorie.

Prakticky: kdy jet a jak se tam dostat

Podzemí je otevřeno celoročně. Od září do června denně od 9:00 do 17:00, v červenci a srpnu do 18:00. Poslední prohlídka startuje hodinu před koncem provozu. Pozor na polední pauzu pokladny mezi 12:30 a 13:15. Vstup je na adrese Slepičí trh 2, vstupenky lze koupit i online.

Vlakem se do Znojma dostanete po tratích 241 (směr Okříšky a Jihlava), 246 (směr Břeclav) nebo 248 (směr Retz v Rakousku). Z Brna i Prahy počítejte s přestupem. Na znojemském nádraží navazuje MHD i autobusy, do centra je to pár minut.

Proč nejde jen o strašidelnou atrakci

Inscenované kostry a skřeti na klasické trase plní svou roli, přitáhnou rodiny s dětmi a dodají prohlídce dramatický náboj. Jenže nejsilnější dojem ze znojemského podzemí nepřichází od plastových rakví. Přichází ve chvíli, kdy si uvědomíte, že pod městem, kde lidé nakupují v obchodech a popíjejí víno na náměstí, leží čtyři patra chodeb s vlastním vodovodem, ventilací a studnami, a že celý ten systém budovali měšťané po staletí bez jediného dochovaného plánu. To není atrakce. To je inženýrský výkon, který si zaslouží víc než šedesátiminutovou procházku.

Dvacet sedm kilometrů chodeb pod jedním moravským městem. Většina z nich zůstává za zazděnými průchody a pod vrstvami suti. Kdo chce pochopit, co „stát ve státě“ pod Znojmem skutečně znamená, měl by si vybrat alespoň jednu z adrenalinových tras, tam teprve začíná skutečné podzemí.