Zámek Bojnice stojí na travertinové skále s jeskyní uvnitř. Propojuje ji 26 metrů hluboká studna na nádvoří

Bojnický zámek na západním Slovensku patří mezi nejnavštěvovanější muzea v zemi, přesto v Česku zůstává překvapivě málo známý.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Důvod hledejte spíš v marketingu než v mapě, z moravské metropole sem dojedete autem za necelé tři hodiny, z Prahy za čtyři a půl. Hlavní tahák přitom neleží v reprezentačních sálech ani v neogotických věžičkách, ale šestadvacet metrů pod čtvrtým nádvořím. Tam, kde dělníci v roce 1888 čistili hradní studnu, narazili na přírodní travertinovou síň o průměru dvaadvaceti metrů a výšce šesti metrů. Veřejnosti se otevřela až roku 1967 a dnes tvoří finále standardní zámecké prohlídky.

Kruhová síň pod nádvořím: co přesně v jeskyni uvidíte

Zapomeňte na kilometry chodeb a obří dómy, jaké znáte z Moravského krasu. Bojnická jeskyně funguje jinak, jde o jedinou kompaktní podzemní komoru vytesanou vodou v travertinové kupě, na které celý zámek stojí. Voda sem po staletí pronikala kráterem a puklinami, rozrušovala horninu a odplavovala ji. Na stěnách zanechala přírodní výzdobu, na dně dvě jezírka. Právě zasazení přímo pod historický objekt a napojení na hradní studnu dělá z tohoto místa v evropském kontextu mimořádnou raritu. Prohlídka okruhem „Zámok a jaskyňa“ trvá 75 až 90 minut, skupiny čítají maximálně 45 lidí a jeskyně představuje závěrečnou zastávku trasy. Průvodce vás dovede neogotickými interiéry, kolem originálu Bojnického oltáře (deseti malovaných tabulí připisovaných florentskému mistrovi Nardovi di Cione) a teprve pak sestoupíte do podzemí.

Romantická přestavba, která dala zámku dnešní siluetu

Počátky opevnění na travertinové kupě sahají do středověku, ale současnou pohádkovou podobu vtiskl Bojnicím až poslední šlechtický majitel. Gróf Ján Pálffy získal panství roku 1852 a o čtyři dekády později spustil velkolepou neogotickou rekonstrukci. Architekt Jozef Hubert proměňoval zámek dvaadvacet let, od roku 1889 do roku 1910. Výsledek připomíná spíš francouzský château než středoevropskou tvrz, a právě proto ho rádi srovnávají s českou Hlubokou nad Vltavou. Obě památky prošly romantickou přestavbou v 19. století, obě čerpaly z anglické a kontinentální gotiky. Bojnice ale přidávají geologický rozměr: travertinový podklad, studnu a jeskyni jako fyzickou součást příběhu. Dnes zámek spravuje Slovenské národné múzeum, jehož bojnická pobočka uchovává přes pět set kusů historického nábytku, kolekci neogotických interiérů firmy Colli z přelomu století a sbírku starého umění.

Strašidelné akce a tipy pro pohodlnou návštěvu

Bojnice dlouhodobě hostí kulturní program navázaný na atmosféru zámku. Tradici Mezinárodního festivalu duchů a strašidel, který se historicky konal na přelomu dubna a května, v posledních letech doplňuje podzimní akce Strašidelné legendy ožívajú (v roce 2025 naplánovaná na 7. a 8. listopadu). Přesné termíny dalších ročníků doporučujeme hlídat přímo na stránkách zámku.

Počítejte s tím, že trasa vede přes nerovné schody, zúžené průchody a místy kluzké povrchy; pohodlná obuv s protiskluzovou podrážkou ocení každý. Kamerový dohled a přítomnost průvodce zajišťují bezpečnost, z vytyčené trasy se ale odbočovat nesmí.