300 generací rondely v Hradci Králové chránilo. Ta naše je chce zlikvidovat kvůli příjezdové silnici

Dva neolitické rondely staré přes 6 500 let leží pod zemí v hradeckých Kuklenách. Přes ně má vést silnice k plánovanému obchodnímu parku.

Foto: Wolfgang Sauber - licence CC BY-SA 3.0

V září 2025 oznámilo Muzeum východních Čech objev, který posunul celou lokalitu do jiné ligy. Geofyzikální měření odhalilo druhý neolitický rondel necelých 200 metrů od prvního, známého od roku 2011. Dva kruhové příkopové areály z 5. tisíciletí před naším letopočtem, téměř nepoškozený komplex osady a dvou svatyní, a to všechno přímo uvnitř krajského města. První rondel má vnější rozměr 133 × 125 metrů, dva příkopy a dva vstupy. Stavby tohoto typu jsou podle Archeologického ústavu AV ČR datovány do let 4850–4700 př. n. l. a označovány za nejstarší monumentální architekturu v Evropě. Stonehenge začal vznikat o tisíc let později. Egyptské pyramidy pravděpodobně také. A přes tenhle celek má vést komunikace Nová Zelená, dopravní páteř plánované zástavby a obchodního centra s odhadovaným provozem téměř 8 000 vozidel denně.

Silnice pro obchodní park, ne pro město

Komunikace Nová Zelená není úzká příjezdovka k pár domům. Podle oznámení záměru z roku 2020 má napojit Shopping park Nová Zelená a rozvojovou lokalitu Nových Kuklen na silnici I/11, ulici Za Škodovkou a dále na Pražskou a Gočárovu třídu. EIA pro obchodní park počítala s generovaným provozem 7 966 vozidel za den. Příkazní smlouva mezi městem Hradec Králové a investorem Endeta z roku 2025 spojuje přípravu komunikace přímo s tímto investičním záměrem.

Jenže tatáž smlouva obsahuje pasáž, kterou stojí za to číst pozorně: výslovně připouští riziko, že se povolení pro Novou Zelenou nepodaří získat. A návrh nového územního plánu města už počítá s jinou podobou celé komunikace, než jakou investor připravuje podle plánu stávajícího. Trasa tedy není vytesaná do kamene. Spíš do excelu, a vše se ještě může změnit.

Ochrana, která zatím neexistuje

Tady je jádro problému. Kuklenské rondely nemají v tuto chvíli doloženou pravomocnou individuální památkovou ochranu. Byl podán podnět k prohlášení za kulturní památku, Muzeum východních Čech jej písemně podpořilo, ale ministerské řízení, pokud vůbec formálně začalo, zatím nedospělo k rozhodnutí.

Srovnání se Stonehenge, které se v debatě opakuje, je poučné hlavně v jednom bodě: nejde o velikost kamenů, ale o sílu ochranného režimu. Stonehenge je od roku 1986 na seznamu světového dědictví UNESCO, má zákonnou ochranu, management plán, správu English Heritage a National Trust. I tak se tam ale dodnes řeší střet s dopravní infrastrukturou uvnitř mimořádně silného rámce. V Kuklenách se spor odehrává bez jakéhokoli srovnatelného štítu.

Muzeum východních Čech přitom na svém webu výslovně upozorňuje, že pouhé spoléhání na záchranný archeologický výzkum před stavbou je v územním plánování nedostatečné. Záchranný výzkum zachrání dokumentaci, řezy příkopy, vzorky pro datování, movité nálezy. Nezachová ale fyzickou existenci celku ani možnost, aby budoucí generace použily metody, které dnes ještě neznáme, na neporušeném originálu.

Petice a okno, které se zavírá

Na začátku července 2026 spustil Martin Hanousek na webu Petice.com elektronickou petici s konkrétními požadavky: zahájit a podpořit řízení o prohlášení za kulturní památku, ochránit lokalitu před komunikacemi a promítnout to do územního plánu. Kampaň podpořila i královéhradecká organizace Strany zelených, která zřídila web kuklenskerondely.cz jako rozcestník k podkladům.

Otevřené dokumenty nicméně neukazují pevné datum zahájení stavby. Projekt je stále v přípravné a povolovací fázi. To znamená, že prostor pro změnu trasy nebo pro silnější památkovou ochranu reálně existuje, ale zužuje se s každým krokem v povolovacím procesu.

Co je vlastně v sázce

Ve střední Evropě je dnes známo přes 200 rondelů a nové lokality přibývají. Kuklenský komplex je ale výjimečný tím, že nejde o izolovaný areál, ale o dvojici svatyní v rámci téměř neporušené osady, a to uvnitř stotisícového města. Šest a půl tisíce let, zhruba 260 až 320 lidských generací, přežila lokalita pod zemí jednoduše proto, že přes ni nikdo nepostavil nic destruktivního. Teď se rozhoduje, jestli ta poslední generace bude první, která ji nenávratně překryje asfaltem, nebo první, která ji skutečně ochrání.