I v létě tu potřebujete svetr. Dobšinská ledová jeskyně uchovává led celoročně díky tvaru podzemí.

Uvnitř je minus čtyři stupně, venku přes třicet. Rozdíl, který v červenci pocítíte na vlastní kůži, doslova.

Foto: JoJan - CC BY 3.0

Dobšinská ledová jeskyně leží na jihozápadním okraji Národního parku Slovenský ráj, nikoli v Tatrách, jak se občas mylně traduje. A přesto patří mezi nejvýznamnější ledové jeskyně planety. Od roku 2000 je zapsaná na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO a její hlavní trumf není jen to, že je v ní zima. Je to 110 132 kubických metrů ledu, který tu přetrvává v nadmořské výšce pouhých 920 až 950 metrů, tedy daleko níž než srovnatelné alpské jeskyně. Vstup do rakouské Dachstein-Rieseneishöhle leží ve 1 420 metrech, Eisriesenwelt dokonce v 1 650 metrech. Dobšinská dělá totéž o půl kilometru níž. A klíč k tomu je právě tvar jejího podzemí.

Chladicí past pod masivem Duča

Představte si obří kapsovitý prostor, který se od vchodu svažuje dolů. V zimě do něj přes výše položený otvor stéká těžký studený vzduch, přesně jako studená voda do umyvadla. Promrazí vápencové stěny, podlahu, strop. A protože jeskyně nemá žádný spodní otvor, kudy by chlad unikal, funguje jako přírodní termoska. Studený vzduch v ní prostě stagnuje.

Na jaře, když se sníh nad jeskyní začne tavit, průsaková voda naráží na promrzlé stěny a postupně namrzá do nové ledové hmoty. Výsledkem je podzemní ledovec starý přes pět tisíc let, který se podle Správy slovenských jeskyní plynule obměňuje v cyklu zhruba 5 000 až 7 500 let. Maximální tloušťka ledové výplně dosahuje 26,5 metru. Celá masa se přitom nepatrně pohybuje, asi 2 až 4 centimetry za rok.

Nejde tedy o „zimu schovanou v hoře“. Jde o fyzikální past, kde tvar podzemí, gravitace a absence ventilace vytvářejí podmínky, které by jinak vyžadovaly alpskou nadmořskou výšku.

Led ubývá, ale jeskyně zatím drží

Otázka, kterou si položí každý, kdo sleduje zprávy o klimatu: vydrží ten led? Odpověď není jednoznačná. Odborný preprint publikovaný v časopise The Cryosphere popisuje mezi roky 2018 a 2023 významné ztráty ledu v Malé síni a Zrúteném dómu, vertikální úbytek 0,3 až 0,9 metru, na některých místech ztráta až 667 kubických metrů. Zároveň ale jiné partie led získaly.

Příčiny jsou komplexnější, než by napovídala zkratka „globální oteplování“. Roli hraje složení srážek, teplota uvnitř jeskyně, proudění vzduchu i vliv návštěvníků. Oteplování je reálné riziko, ne jediný viník. Pro srovnání: slovenská Demänovská ledová jeskyně, která je sice delší (2 445 metrů), po sérii teplých zim přišla o poslední zbytky ledu úplně. Dobšinská zatím drží. Její kapsovitý tvar jí dává výhodu, kterou plošší jeskyně nemají.

Co vás čeká při návštěvě v létě 2026

Jeskyně je pro veřejnost otevřená od 15. května do 30. září. V červenci 2026 běží prohlídky denně v hodinových intervalech od 9:00 do 16:00, tedy osm vstupů za den. Při vyšší návštěvnosti Správa slovenských jeskyní organizuje vstupy i průběžně mezi pravidelnými časy. Rezervace se neprovádějí, funguje to na principu „kdo přijde, ten jde“.

Vstupné:

Kategorie	Cena
Dospělí	14 € (cca 350 Kč)
Děti 4–15 let	7 € (cca 175 Kč)
Studenti, senioři	13 € (cca 325 Kč)
Mimořádný vstup	50 € (cca 1 250 Kč)

Od 1. ledna 2026 navíc SSJ zrušila poplatek za fotografování a natáčení bez stativu při běžných prohlídkách.

Prohlídka trvá přibližně 30 minut. Ale počítejte s tím, že od parkoviště v osadě Dobšinská Ľadová Jaskyňa vede k vchodu asi kilometrový výstup s převýšením 130 metrů, zhruba 25 minut chůze do kopce. SSJ doporučuje před vstupem trochu odpočinku, protože teplotní šok je reálný.

Jak se tam dostat a na co nezapomenout

Z Prahy je to autem zhruba 550 kilometrů, orientačně šest a půl hodiny jízdy. Z Brna asi 370 kilometrů a necelých pět hodin. Veřejnou dopravou se cesta protáhne: z Prahy na 7 až 13 hodin podle spojení, z Brna na 9 až 10 hodin. Poslední úsek je vždy pěšky.

Praktický balíček na prohlídku:

• Teplá vrstva: mikina, svetr, lehká bunda. Uvnitř je v zaledněných částech průměrně −3,9 až −0,2 °C, v nezaledněných 0,8 až 3,5 °C.
• Pevná obuv s protiskluzovou podrážkou. Stoupá se, klesá se, je vlhko.
• Psy, jídlo ani pití dovnitř nesmí.
• Lidé s kardiovaskulárními, dýchacími nebo pohybovými omezeními by měli návštěvu zvážit. Chlad, vlhkost a fyzická zátěž totiž nejsou zanedbatelné.

Nejsilnější zážitek nabídne červenec a srpen, kdy je kontrast s venkovním vedrem nejdramatičtější. Klidnější návštěvu bez front zažijete spíš v květnu, červnu nebo září.