Bešeňovské travertíny vznikají srážením vápence z minerálních pramenů. Malé „Pamukkale“ leží jen kousek od Liptova
Minerální voda s téměř 5 gramy rozpuštěných látek na litr tu staví kaskády, které připomínají turecké Pamukkale, jenže v barvách od zlatožluté po rezavou.
Obsah článku
Bešeňová na Liptově je pro většinu Čechů synonymem aquaparku a termálních bazénů. Pár set metrů severně od obce ale stojí něco, co nemá v širokém okolí obdobu: travertinové pole o rozloze 3,18 hektaru, kde minerální prameny v reálném čase budují kamenné terasy, bochníky a kaskády. Nejde o muzejní exponát ani o mrtvý lom. Tady se dá doslova sledovat, jak vzniká kámen.
Jak minerální voda staví kámen
Mechanismus je elegantně jednoduchý. Podzemní voda v Liptovské kotlině prochází karbonátovými horninami a nasytí se oxidem uhličitým z hlubších geologických struktur. Rozpouští vápenec a nese ho na povrch ve formě kyselého uhličitanu vápenatého – Ca(HCO₃)₂. Jakmile voda vyteče na povrch, CO₂ uniká do atmosféry. Roztok se přesytí vůči kalcitu a ten se začne srážet jako travertin.
Podle oficiálních údajů obce Bešeňová obsahuje místní minerální voda až 4,8 g rozpuštěných látek a 2,5 g CO₂ v jednom litru. To jsou hodnoty, které z ní dělají mimořádně účinného „stavitele“. Voda ale nenese jen vápník, obsahuje i hořčík, síru a v některých pramenech železo. Právě tyto příměsi stojí za tím, že bešeňovské travertíny nejsou sněhobílé jako Pamukkale, ale hrají desítkami odstínů od medové přes okrovou až po červenohnědou.
Pamukkale, Egerszalók a Bešeňová – tři tváře jednoho procesu
Přirovnání k tureckému Pamukkale není jen marketingový trik. V obou případech jde o totéž: minerální voda nasycená uhličitanem vápenatým vytváří travertinové terasy a miskovité útvary. Rozdíl je v měřítku a barvě.
- Pamukkale (Turecko, UNESCO): monumentální systém bílých teras na svahu téměř 200 metrů vysokého útesu. Ikonický, ale jednobarevný.
- Egerszalók (Maďarsko): sněhobílý „solný kopec“ s malými hrázkami, vznikající teprve posledních zhruba 60 let z vrtané termální vody.
- Bešeňová (Slovensko): 3,18 ha, výrazně menší, ale barevně nejpestřejší z trojice. Kombinuje opuštěný lom s aktivními kaskádami a nabízí geologickou názornost, kterou velké lokality paradoxně postrádají.
Bešeňová není náhrada za Pamukkale. Je to kompaktní geologická učebnice, kde na pár desítkách minut chůze uvidíte vznik kamene v přímém přenosu, bez davů a bez letenky.
Kámen, který se dostal do Ženevy
Lom v Bešeňové byl otevřen v roce 1930 a zdejší travertin si rychle získal pověst kvalitního dekoračního kamene. Příjemná zlatohnědá barva a dobré technické vlastnosti vedly k silné poptávce a vývozu do zahraničí. Podle regionálních zdrojů skončil bešeňovský travertin mimo jiné na fasádě budovy Univerzity Komenského v Bratislavě a jako obklad v Paláci národů v Ženevě, sídle evropské centrály OSN.
Dnes je lom opuštěný. V celé Liptovské kotlině se travertin těží už jen v nedalekém Ludrové. V Bešeňové převzala hlavní slovo příroda: na stěnách bývalého lomu i pod ním minerální voda dál buduje nové vrstvy. Naproti travertínům stojí Travertínové bralo s kamenným křížem, místo, kde podle místního výkladu kdysi býval pramen, který vyschl, a voda si našla novou cestu právě do dnešních kaskád.
Jak se tam dostat z Česka
Bešeňová leží 10 km od Ružomberka a 20 km od Liptovského Mikuláše, přímo v srdci turistického Liptova. Pro české návštěvníky orientační dojezdy autem:
| Odkud | Vzdálenost | Čas autem |
|---|---|---|
| Ostrava | 171 km | 2 h 33 min |
| Olomouc | 210 km | 3 h 4 min |
| Brno | 266 km | 3 h 29 min |
| Praha | 455 km | 5 h 36 min |
Z Ostravy a Olomouce jde o pohodový jednodenní výlet. Z Brna je to hraniční, ale zvládnutelné. Z Prahy doporučujeme travertíny zasadit do víkendu na Liptově, v kombinaci s aquaparkem Bešeňová, archeoskanzenem Havránok nad Liptovskou Marou nebo Kvačianskou dolinou. Lokalita je volně přístupná venkovní přírodní památka; přesný aktuální režim je dobré ověřit před cestou u obce.
Proč tam jet
Bešeňovské travertíny nejsou instagramový zázrak, na který se jezdí přes půl světa. Jsou něčím vzácnějším: místem, kde geologie přestává být abstrakcí a stává se podívanou. Zlatavá voda stéká po kaskádách, zanechává tenký film kalcitu a milimetr po milimetru staví nový kámen. Stejný kámen, který před více než devadesáti lety obložil sídlo OSN.