Rybáře vyděsila modrá barva na dně jihlavského rybníka. Vivianit vzniká, když fosfor v bahně reaguje bez přístupu kyslíku

Modré až indigové zbarvení sedimentu na dně Pávovského rybníka v Jihlavě vyvolalo obavy z chemické havárie. Vysvětlení ale může být překvapivě přírodní.

Foto: Adam Hauner - licence CC BY-SA 3.0

Když se na bahnitém dně rybníka objeví sytě modrá usazenina, první reakce je logická: někdo sem něco vypustil – barvu, chemikálie či průmyslový odpad. U Pávovského rybníka to navíc nebylo poprvé, co se kolem vody sjely složky integrovaného záchranného systému; už dříve tu hasiči, policie i Česká inspekce životního prostředí řešili podezřelou skvrnu na hladině. Jenže tentokrát nemusí jít o cizí látku zvenčí. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí vivianit, minerál, který si bahno dokáže vyrobit samo.

Co je vivianit a proč je modrý

Vivianit je hydratovaný fosforečnan železnatý se vzorcem Fe₃(PO₄)₂·8H₂O. V čerstvém stavu bývá bezbarvý až bledě zelený, ale jakmile se dostane do kontaktu s kyslíkem, třeba při rozrušení dna nebo poklesu hladiny, oxiduje a barva se mění. Přes zelenomodrou až k sytě indigové. A právě ta intenzivní modř dokáže v terénu snadno zmást: vypadá jako průmyslová nátěrová barva, ne jako produkt přírodní chemie.

Podle Handbook of Mineralogy se vivianit typicky vyskytuje ve zvodnělých, kyslíkově chudých prostředích, kde je k dispozici fosfor a dvojmocné železo. Rybniční bahno s tlustou vrstvou organického sedimentu je tedy pro něj ideální líheň.

Chemie starého bahna

Mechanismus vzniku vivianitu je v odborné literatuře dobře popsaný a dá se zjednodušit do několika kroků. Na dně rybníka se rozkládá organická hmota, zbytky rostlin, odumřelý plankton, splašky. Rozklad spotřebovává kyslík. Když ho dojde, nastupují anaerobní procesy: trojmocné železo v sedimentu se redukuje na dvojmocné a uvolňuje se do pórové vody. Současně se tam hromadí orthofosfát. Při vhodném pH a dostatečně nízkém obsahu sulfidů se oba prvky potkají a vysráží právě vivianit.

Studie z dánského jezera Ørn, publikovaná v časopise Chemical Geology, ukázala, že vivianit v hlubších vrstvách sedimentu vázal přibližně 26 % veškerého sedimentárního fosforu. Minerál tedy není jen „barva“, funguje jako past, která fosfor zamyká v bahně a brání mu vrátit se do vodního sloupce.

Pávov není první český případ

Vivianit v rybničním sedimentu není v Česku neznámý. Ve Staroměstském rybníce v Telči ho mineralog Karel Malý potvrdil pomocí rentgenové práškové difrakce a EDX analýzy. Popisoval modré tabulkovité krystaly o velikosti kolem pěti milimetrů. Obsah oxidu fosforečného v tamních sedimentech se pohyboval mezi 0,32 a 20,91 hmotnostního procenta a studie publikovaná v Acta Rerum Naturalium výslovně spojila zdroj fosforu s lidskou činností.

U Pávovského rybníka přímé laboratorní výsledky potvrzující vivianit zatím veřejně dostupné nejsou. Ale kontext sedí. Český rozhlas Vysočina už v roce 2019 popisoval Pávov jako nádrž, z níž „nezbylo prakticky nic“; voda nevyhovovala parametrům pro koupání, rybník trápily sinice a ústila do něj kanalizace z chatových oblastí. V aktuálním přehledu sledovaných koupacích ploch Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Pávov nefiguruje. K vodě si dnes nacházejí cestu především rybáři.

Co modrá usazenina říká o stavu rybníka

Případný vivianit v Pávově by nebyl důkazem jednorázové otravy. Byl by spíš otiskem prstů, stopou dlouhodobé fosforové zátěže a kyslíkového dluhu na dně. Sediment nasycený živinami z let splašků a organického rozpadu vytváří přesně ty podmínky, které minerál potřebuje. Podle nás je to signál, který by měl vést spíš k diskusi o stavu dna a potřebě odbahnění než k pátrání po viníkovi s kbelíkem barvy.

Samotný vivianit přitom odborná literatura neřadí mezi akutně toxické kontaminanty. Naopak tím, že váže fosfor v sedimentu, může paradoxně zpomalovat eutrofizaci vodního sloupce. Ekotoxikologický rozbor přímo pro Pávov se nám ale dohledat nepodařilo, takže kategorické „nic se neděje“ by bylo předčasné.

Co dělat, když na dně najdete modrou

Prvotní reakce rybářů u Pávova byla správná. Neznámé zbarvení na dně nebo v okolí vodní plochy může signalizovat i skutečné znečištění, a bez laboratorního rozboru to pouhým okem nerozlišíte. Doporučený postup:

• Místo vyfotografovat a zaznamenat přesnou polohu.
• Všimnout si, zda jde o dno, přítok, nebo hladinu.
• Nahlásit odboru životního prostředí nebo vodoprávnímu úřadu.
• Při zápachu, úhynu ryb nebo aktivním přítoku volat 150 nebo 112.

Do viditelně znečištěné vody nevstupovat, to platí bez ohledu na to, jestli je na vině minerál starý jako bahno, nebo čerstvý únik z průmyslu.

Pávovský rybník má za sebou roky zanedbání a jeho dno si pamatuje každý gram fosforu, který do něj přitekl. Modrá na bahně je možná jen způsob, jakým to dno konečně řeklo nahlas.