Místo předraženého bytu v Praze si koupili vlastní tropický ostrov! Čtyři Češi vybudovali v džungli neuvěřitelný ráj

Čtyři Češi provozují u západní Sumatry vlastní ostrovní resort s pěti chatkami, solárními panely a Starlinkem, na místě, kde předtím stála jen zchátralá rybářská chatrč.

Foto: Pxhere

Ostrov Pinang leží v souostroví Banyak u provincie Aceh, dvě hodiny lodí od nejbližšího přístavu. Není na něm silnice, obchod ani mobilní věž. Když sem v roce 2019 poprvé dorazil dokumentarista a ochránce přírody Tomáš Ouhel při projektu zaměřeném na ochranu mořských želv, našel kokosové palmy, staré hřebíčkovníky, džungli a jednu rozpadající se chatrč, kam občas připlouvali rybáři přečkat bouřku. Dnes tu stojí pět plážových bungalovů, kuchyně, společné zázemí a dvanáctimetrová loď se dvěma dvousetkoňovými motory. Příběh toho, jak se sem Češi dostali, je ale zajímavější než samotný výsledek.

Z Portugalska na konec Sumatry

Původní plán vypadal úplně jinak. Martin Mrázek a Richard Kvěch, oba spojení s oborem reprodukční medicíny, chtěli koupit dům v portugalském Peniche, surfařské základně na atlantském pobřeží. Když to nevyšlo, přesměroval je právě Ouhel do Indonésie. Čtvrtým do party se stal fotograf Stephan Kotas, který v jihovýchodní Asii žil dlouhodobě.

Pinang patřil dvěma místním rodinám z Acehu. Cizinec si v Indonésii nemůže koupit půdu do osobního vlastnictví; tamní agrární zákon z roku 1960 umožňuje pouze nájemní právo zvané Hak Sewa, tedy smluvní pronájem na dobu, kterou si strany dohodnou. Češi proto zvolili cestu přes indonéskou firmu, která ostrov od původních majitelů pronajala. Veřejné zdroje se rozcházejí v délce: Forbes uvádí 25 let s opcí na dalších 25, CzechCrunch píše o 55 letech. Jisté je, že nejde o vlastnictví, ale o dlouhodobý nájem, a že náklady nesli Češi.

Pět chatek, Starlink a vědomě malé měřítko

Co na ostrově vyrostlo, odpovídá spíš expedičnímu táboru než luxusnímu resortu. Největší je rodinný bungalov pro čtyři až šest lidí, nejmenší kabina z naplaveného dřeva pro dva. Elektřinu dodávají solární panely a záložní generátor, internet zajišťuje Starlink doplněný 4G signálem. Kuchyně vaří třikrát denně z lokálních surovin; část ovoce a zeleniny roste přímo na ostrově, ryby loví místní posádka. Personál čítal až patnáct lidí, vesměs z okolních komunit.

Klíčové rozhodnutí ale bylo to, co zakladatelé nepostavili. Kapacita se v průběhu let mírně měnila (starší rozhovory mluví o osmi hostech na turnus, pozdější zdroje o deseti až dvanácti), ale nikdy nepřekročila hranici, za kterou by ostrov přestal působit prázdně. Kvěch to v zahraničních médiích vysvětloval jednoduše: resort má zabírat jen jedno až dvě procenta rozlohy ostrova. Vyšší kapacita by přinesla víc peněz, ale zabila by hlavní prodejní argument, pocit, že jste na ostrově sami.

Právě tohle odlišuje Pinang od balijského modelu masového turismu. Surfový spot Bay of Plenty leží patnáct minut lodí a celé souostroví Banyak funguje jako alternativa k přeplněným Mentawai nebo Nias. Žádné fronty na vlnu, žádný bar na pláži, žádný skútr.

Kolik to stojí a jak se tam dostat

Cesta z Česka není triviální. Nejrychlejší varianta vede letecky do Medanu na severní Sumatře, odtud krátkým vnitrostátním letem na Nias nebo do Singkilu a pak dvě hodiny lodí. Starší trasa znamenala osm hodin dodávkou přes sumaterskou pevninu místo vnitrostátního letu. Zpáteční letenka Praha–Medan začíná orientačně kolem 15 000 Kč, vnitrostátní přelet přidá dalších zhruba 4 000 Kč.

Samotný ostrov stojí podle aktuálního webu 1 250 dolarů za noc pro celou skupinu do deseti lidí, tedy při plném obsazení asi 3 000 Kč na osobu a noc. Organizované retreaty se surfem a jógou vycházejí na 2 100 eur za deset nocí včetně transferu z Nias. V kontextu regionu to není ani levné, ani absurdně drahé:

Resort	Lokalita	Cena na osobu/noc
Luluni Mentawai	Mentawai	2 900–3 600 Kč
Pinang Island (plná kapacita)	Banyak	cca 3 000 Kč
Puri Asu Resort	severní Sumatra	4 800–6 700 Kč
Kaini Mentawai	Mentawai	4 600–7 200 Kč
Mondo Surf Village	Bali, Canggu	od 1 500 Kč

Balijský surf camp je řádově levnější, ale nabízí úplně jiný produkt: sdílený prostor v turistické čtvrti bez soukromého ostrova a bez izolace.

Sezona 2026: pauza místo hostů

Kdo by si chtěl pobyt zarezervovat letos, narazí na zavřené dveře. Oficiální web Pinang Island k červnu 2026 oznamuje, že projekt v celé sezoně 2026 hosty nepřijímá. Termíny jsou označené jako „To Be Announced“. Ještě v březnu 2026 přitom Forbes psal o předběžně zamluvených šedesáti až sedmdesáti procentech termínů na další rok.

Důvody pauzy web nespecifikuje. Projekt ale v posledních letech prošel i vážnější zkouškou: v srpnu 2023 se při přepravě hostů převrátila loď. Po incidentu zakladatelé výrazně posílili bezpečnostní standardy a založili Fifan Foundation zaměřenou na zlepšení námořní bezpečnosti v celém souostroví Banyak.

Co se stane, až nájem vyprší

Ať už je smluvní doba 25 plus 25, nebo rovnou 55 let, jednou skončí. Indonéské nájemní právo Hak Sewa se neprodlužuje automaticky; pokud smlouva neobsahuje klauzuli o obnově, práva nájemce zanikají a trvalé stavby typicky přecházejí na vlastníka pozemku. Pro čtveřici Čechů to znamená, že jejich ostrovní projekt má zabudovaný horizont. Možná právě proto ho drží malý: nestaví betonový hotel, ale dřevěné chatky v džungli, které se jednou vrátí přírodě.

Na Pinangu dnes nikdo nebydlí. Pět bungalovů čeká na sezonu, která letos nepřijde. Kokosové palmy a hřebíčkovníky rostou dál, bez ohledu na to, jestli pod nimi někdo spí.