Všichni se mačkají na Macoše. Přitom jen pár minut od ní leží největší podzemní dóm v Česku, který lidé slepě míjejí

Šestkrát méně návštěvníků než Punkevní jeskyně, ale nejstarší prokázané jeskynní kresby v zemi. Kateřinská jeskyně stojí za odbočku.

Foto: Doronenko - licence CC BY SA 4.0

Na Skalním mlýně v severní části Moravského krasu se každé léto tvoří fronty. Lidé míří k Punkevním jeskyním, na plavbu podzemním říčním korytem a ke slavné propasti Macocha. V roce 2024 jich přišlo přes 207 tisíc. Jenže pár set metrů odtud, v ústí kaňonu Suchého žlebu, se otevírá vstup do jeskyně, kterou ve stejném roce navštívilo pouhých 35 900 lidí. A přitom právě tady, na stěnách a na skalním výčnělku přezdívaném Mozek, vědci doložili nejstarší známé jeskynní kresby na území Česka staré až 7 200 let.

Čáry staré sedm tisíciletí

Kdo čeká bizony a jeleny jako v Lascaux, bude překvapený. Pravěké kresby v Kateřinské jeskyni nemají nic společného s monumentálními figurálními malbami z francouzských nebo španělských jeskyní. Jde o uhlíkové čáry, skvrny a skupiny linií, převážně abstraktní stopy, z nichž dva datované objekty připomínají zjednodušené lidské postavy. Aktuálně je ve staré části jeskyně prokázáno nejméně 15 pravěkých kresebných objektů se stářím v rozmezí přibližně 2 600 až 7 200 let.

Nejstarší z nich se nacházejí na skalním výčnělku Mozek v Hlavním dómu. Kdo je vytvořil a proč, zůstává otevřenou otázkou. Výzkumníci pracují s hypotézami rituální funkce, orientačních značek nebo označování důležitých míst. Jedna z interpretací naznačuje, že vnitřní prostory jeskyně mohly v neolitu sloužit jako svatyně, jde ale o odbornou úvahu, ne o prokázaný závěr. Epigrafický výzkum běží od roku 2016 a ještě zdaleka neskončil. Podle časopisu Ochrana přírody se počet identifikovaných kresebných objektů v posledních letech průběžně zvyšuje; starší popularizační texty uváděly 12 nebo 13, dnes už je jich patnáct.

Největší podzemní dóm a středověcí padělatelé

Kresby jsou nejznámějším, ale zdaleka ne jediným důvodem, proč Kateřinská stojí za návštěvu. Hlavní dóm měří 96 × 44 metrů a do výšky dosahuje dvaceti metrů; je to největší veřejně přístupná přírodní podzemní prostora v Česku. Když průvodce zhasne světla a nechá prostor na okamžik v tichu, rozměr dómu člověk spíš cítí, než vidí.

Na krátké prohlídkové trase o délce 580 metrů se vrství příběhy z tisíciletí:

• Mezolit (přes 8 000 let) — ozdoby z ulit nalezené ve vnitřních částech jeskyně, datované v roce 2025 jako jedny z nejstarších pravěkých artefaktů v moravských jeskyních.
• Neolit (cca 5 200–7 200 let) — uhlíkové kresby na Mozku a dalších místech Hlavního dómu.
• Halštat (cca 2 600 let) — mladší kresebné stopy dokládající, že jeskyni navštěvovali lidé i v době železné.
• Středověk — v bezejmenné chodbě archeologové odkryli střížky, úlomky a prostříhané plechy, pozůstatky penězokazecké dílny, první takový nález na území Moravského krasu.

K tomu přidejte Bambusový lesík z hůlkových stalagmitů, kosterní pozůstatky jeskynního medvěda a nově i kost jeskynního lva. A pak jsou tu dosud nevyřešené břidlicové úlomky s procesím postav, jejichž stáří i původ zůstávají předmětem výzkumu. Hustota vrstev na tak krátkém úseku je v českém kontextu výjimečná.

Proč ji většina turistů mine

Odpověď je prostá: značka. Macocha a Punkevní jeskyně jsou hlavním lákadlem severní části krasu, propast, plavba, lanovka, ikonická fotka do mobilu. Kateřinská leží ve stejném turistickém uzlu na Skalním mlýně, ale nemá tak jednoduchý marketingový příběh. Výsledek? Šestinásobný rozdíl v návštěvnosti.

Přitom právě pro návštěvníka, který už má Punkevní odškrtnutou, je Kateřinská ideálním doplňkem. Prohlídka je kratší, davy menší, a místo vizuálního spektáklu nabízí obsah, který se nedá nahradit: archeologii od mezolitu po středověk v jedné jeskyni.

Jak na to prakticky

Nejsnazší scénář pro jednodenní výlet ze Skalního mlýna vypadá takhle: začít v Domě přírody Moravského krasu, pokračovat do Kateřinské jeskyně a odpoledne vyrazit k Punkevním a na Macochu, ekovláčkem do Pustého žlebu a kabinkovou lanovkou nahoru.

Vstupné do Kateřinské jeskyně v roce 2026 činí 230 Kč (základní), 190 Kč (snížené) a 110 Kč (děti); rodinné vstupné vychází na 640 nebo 740 Kč podle varianty. V hlavní sezoně startují prohlídky každou hodinu zhruba od 9:00 do 16:00, v okrajových měsících jen třikrát denně, v 10:00, 12:00 a 14:00. Od prosince do února je zavřeno. Vstupenky se dají koupit předem přes caves.cz.

Co ještě může přijít

Archeologické výzkumy ve vnitřních prostorách probíhaly v letech 2022–2024 a rozšiřují se na další místa jeskyně. Reálně lze čekat další datované kresebné objekty, přesnější kontext pravěkých návštěv i nové artefakty v okolí Netopýřího jezírka a bezejmenné chodby. Kateřinská jeskyně není hotový příběh, je to příběh, který se právě teď píše. A stojí za to u něj být dřív, než ho objeví davy.