Zapomeňte na Hrad! CzechTourism vybral pro rok 2026 skrytá pražská místa, která vás naprosto dostanou

CzechTourism zařadil do letošního výběru Neobjevené skvosty Česka tři pražská místa, která dohromady navštíví za rok méně lidí než Pražský hrad za jediný den.

Foto: Public Domain

9. března 2026 se na portálu Tourdata objevil oficiální přehled čtyřiceti dvou méně známých turistických cílů ze všech krajů Česka. Za Prahu v něm stojí trojice, která na první pohled nemá nic společného: symbolistní vila sochaře Františka Bílka na Hradčanech, Stará čistírna odpadních vod v Bubenči z roku 1906 a protiatomový kryt Folimanka na Vinohradech. Spojuje je ale něco podstatného: každé z těch míst je fyzicky dochované prostředí, ve kterém se příběh nemusí vyprávět slovy, protože ho návštěvník vidí, cítí a v případě krytu doslova dýchá. A čísla návštěvnosti ukazují, že je většina turistů dosud míjí.

Tři místa, tři vrstvy Prahy

Projekt Neobjevené skvosty není náhodný výběr redakčních tipů. Lokality nominují jednotlivé kraje ve spolupráci s krajskými destinačními organizacemi, CzechTourism je zastřešuje a zveřejňuje. Ředitel agentury František Reismüller v tiskové zprávě mluví o „rovnoměrnějším rozložení cestovního ruchu“ a „menší zátěži pro přetížené lokality“. V praxi to znamená: najít místa, která mají co říct, ale zatím to říkají jen hrstce návštěvníků.

Pražská trojice tenhle záměr ilustruje ostře. Bílkova vila měla v roce 2025 podle dat Tourdata 8 362 návštěvníků, Stará čistírna 10 500 a kryt Folimanka 6 820. Pro srovnání: Pražský hrad vykázal v roce 2024 přes 2,6 milionu návštěvníků. Dohromady všechna tři „neobjevená“ místa tedy nedosáhnou ani na jedno procento návštěvnosti hradu. Přitom každé z nich otevírá jinou vrstvu městských dějin: umění, techniku a civilní obranu.

Bílkova vila: dům jako manifest

Kdo projde brankou v Mickiewiczově ulici, vstoupí do prostoru, který si jeho autor kompletně nadiktoval. František Bílek navrhl vilu v letech 1910–1911 nejen jako bydliště a ateliér, ale jako trojrozměrný duchovní program. Segmentový půdorys připomíná stopu kosy, „život jako pole plné zralých klasů,“ napsal Bílek. Sloupy u vstupu evokují svázané klasy a zároveň odkazují ke staroegyptské chrámové architektuře.

Dnes vilu spravuje Galerie hlavního města Prahy jako jednu ze svých sedmi veřejně přístupných budov. Na rozdíl od neutrálních výstavních sálů tu ale nejde o „white cube“ s měnícími se výstavami. Stálá monografická expozice zahrnuje Bílkovy rané mystické figury (Úžas, Mojžíše), kolosální návrh Husova pomníku, grafiku, keramiku i model Žižkova pomníku. Vysoký ateliér s horním světlem je sám o sobě exponátem.

• Otevřeno: úterý–neděle 10:00–18:00
• Vstupné: 150 Kč plné / 60 Kč snížené / 330 Kč rodinné
• Doprava: tramvaje 2, 12, 18, 20 – zastávka Chotkovy sady

Stará čistírna: podzemí, které Prahu zachránilo

V Bubenči, kousek od Vltavy, stojí komplex, který v roce 1906 začal řešit problém, o němž se ve slušné společnosti nemluvilo: kam s odpadními vodami rostoucí metropole. Stará čistírna odpadních vod je dnes jednou z nejvýznamnějších památek průmyslového dědictví v Česku a podle oficiálních materiálů provozovatele figuruje na indikativním seznamu UNESCO.

Komentovaná prohlídka trvá zhruba hodinu a vede návštěvníka parní strojovnou, podzemní stokou i prostory, kde se technologie čištění dá doslova ohmatat. Není to muzeum s vitrínami. Je to místo, kde Praha na přelomu 19. a 20. století udělala zásadní krok k moderní hygieně, a kde se ten krok dodnes fyzicky dochoval v rozsahu, který nemá v evropském kontextu mnoho paralel.

• Otevřeno: celoročně o víkendech a svátcích, pouze s průvodcem (časy prohlídek: 10:00, 11:30, 13:30, 15:00)
• Vstupné: 280 Kč základní / 170 Kč zlevněné / 730 Kč rodinné
• Doprava: autobus 131 od metra Hradčanská do zastávky Goetheho, případně vlak do stanice Nádraží Podbaba
• Tip: provozovatel doporučuje koupit vstupenku online předem

Folimanka: kryt, který stále čeká

Pod parkem Folimanka na Vinohradech se táhne betonová chodba, která vznikla už za druhé světové války jako štola. V roce 1962 ji dokončili jako protiatomový úkryt civilní obrany. Dieselagregát z roku 1955, filtroventilační jednotky, osvětlení: všechno zůstalo. A všechno funguje. Oficiální materiály Prahy 2 uvádějí, že kryt je udržovaný a v případě potřeby může okamžitě sloužit původnímu účelu.

Od roku 2014 je Folimanka přístupná veřejnosti, ovšem v omezeném režimu: jednu sobotu v měsíci, zdarma, bez rezervace. Uvnitř na návštěvníky čeká kromě technického zázemí studené války i stálá expozice Popel Popeleční středy, připomínající bombardování Prahy 14. února 1945. Jedno místo tak propojuje dvě epochy strachu, a obě jsou tu hmatatelné.

• Otevřeno: jedna sobota v měsíci, 9:00–15:00 (termíny na krytfolimanka.cz)
• Vstupné: zdarma
• Doprava: tramvaje 6, 11 – zastávky Nuselské schody nebo Pod Karlovem
• Skupiny: edukační a školní návštěvy po domluvě

Dá se to stihnout za jeden den?

Teoreticky ano. Ideální je sobota, kdy se překrývají otevírací doby všech tří míst a zároveň připadá měsíční termín Folimanky. Ráno kryt (od devíti), dopoledne přejezd do Bubenče na prohlídku čistírny, odpoledne Bílkova vila, která zavírá v šest. Pohodlnější je ale rozdělit výlet do dvou dnů, každé z těch míst si zaslouží čas bez spěchu, řádově desítky minut až hodinu podle vlastního tempa.

Praha není jen město reprezentativních kulis. Je to i město intimních ateliérů, podzemní infrastruktury a krizových staveb. Tahle trojice o ní vypovídá možná pravdivěji než nejfotografovanější pohlednice, a zatím si ji ročně prohlédne méně lidí, než projde Karlovým mostem za jediné odpoledne.