Barbarské činy v Česku: Lidé kvůli banalitě shazují hnízda plná mláďat. Ornitologové mluví o porušení zákona

Za shození vlaštovčího hnízda hrozí pokuta až sto tisíc korun. Přitom stačí prkénko pod hnízdem a problém s trusem zmizí.

Foto: Pxhere

Červen, pod střechou garáže se kupí bílé skvrny, z hnízda nad vraty se ozývá pištění mláďat a majitel domu sahá po škrabce. Jenže právě v tu chvíli překračuje zákon, a ne ledajaký. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny chrání nejen samotné ptáky, ale i jejich hnízda, hnízdiště a přirozený vývoj. Vlaštovka obecná je navíc zvláště chráněný druh v kategorii „ohrožený“. Shození jejího hnízda není přestupek na hraně, je to jednoznačně zakázaný čin, který Česká společnost ornitologická označuje za „zcela nepochopitelný a barbarský“.

Co přesně říká zákon

Ochrana ptáků v Česku funguje ve dvou vrstvách. První pokrývá všechny volně žijící ptáky: paragraf 5a zakazuje úmyslné ničení a odstraňování hnízd kteréhokoli druhu. Druhá vrstva je přísnější a dopadá na zvláště chráněné živočichy, tedy i na vlaštovku. Paragraf 50 zakazuje poškozovat, ničit či přemisťovat jí užívaná sídla a jakkoli zasahovat do jejího přirozeného vývoje.

Sankce nejsou symbolické:

• Fyzická osoba – pokuta až 100 000 Kč
• Právnická nebo podnikající fyzická osoba – pokuta až 2 000 000 Kč

Vedle pokuty může orgán ochrany přírody nařídit uvedení do původního stavu nebo přiměřená náhradní opatření, například instalaci umělých hnízd. Výjimku ze zákazu lze získat, ale podmínky jsou tvrdé: žadatel musí prokázat převažující veřejný zájem, neexistenci jiného uspokojivého řešení a zajistit, že zásah neohrozí populaci druhu. V praxi to znamená, že běžný spor o trus nad vchodovými dveřmi výjimku nezíská.

Proč je vlaštovka pod tak přísnou ochranou

Vlaštovka obecná figuruje v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. jako ohrožený druh a v Červeném seznamu obratlovců ČR je vedena jako téměř ohrožená. Podle dat ČSO její počty od roku 1982 klesly přibližně o dvacet procent. Příčiny jsou známé: úbytek hmyzu, mizení vhodných hnízdních míst na moderních stavbách, uzavírání stájí a chlévů.

Přísnost ochrany ale nestojí jen na trendu. Vlaštovka je synantropní pták, hnízdí téměř výhradně na lidských stavbách. Když jí člověk zničí hnízdo, nemá kam uhnout. Jedna snůška čítá čtyři až šest vajec, inkubace trvá zhruba dva týdny a mláďata opouštějí hnízdo asi po dalších třech. Během léta stihne pár dvě až tři hnízdění. Shození hnízda v sezóně znamená zmaření celého cyklu, často i přímý úhyn mláďat.

A ještě jeden argument, který se vyplatí znát: vlaštovka při krmení mláďat denně uloví stovky mšic, muchniček a komárů. Hnízdo nad verandou je vlastně bezplatná biologická ochrana proti otravnému hmyzu.

Podložka místo škrabky: co funguje

Ornitologové z ČSO nabízejí jednoduché a levné řešení, které nevyžaduje žádnou výjimku ani úřad. Stačí pod hnízdo umístit podložku, dřevěnou desku nebo plastový tác, minimálně 30 cm pod spodní okraj hnízda, aby ptáky nerušila. Trus padá dolů, podložka ho zachytí, po vyvedení mláďat ji majitel vyčistí. Celá investice: pár desítek korun a deset minut práce.

Když je hnízdo na opravdu nevhodném místě, přímo nad vchodem nebo nad elektrickým rozvaděčem, existuje legální cesta přesměrování:

• Umělá hnízda nainstalovaná na méně konfliktní místo téže budovy.
• Hnízdní podložka nebo lokálně zdrsněná fasáda (zrnitost 2–3 mm), která ptákům nabídne alternativní úchyt.
• Nasákavá destička pod hnízdem na fasádách, kde vadí estetika.

U moderních silikonových a samoomyvatelných fasád navíc ČSO upozorňuje, že znečištění často není trvalé, větší déšť nebo šetrné tlakové čištění ho odstraní bez poškození povrchu.

Zásadní je načasování. Preventivní opatření, třeba instalace umělého hnízda na nové místo, se musí řešit před návratem ptáků, tedy nejpozději v březnu. Jakmile vlaštovky zahnízdí, hnízdo je nedotknutelné až do konce sezóny.

Proč bodce nejsou řešení

Kovové nebo plastové bodce proti holubům se občas objevují i pod střechami, kde hnízdí vlaštovky a jiřičky. ČSO je výslovně nedoporučuje ze tří důvodů najednou:

1. Zraňují a zabíjejí. Hrot bodce může probodnout křídlo, nohu i tělo přilétajícího ptáka.
2. Nefungují. Jiřičky a vlaštovky dokážou hnízdo „opřít“ o samotné bodce, hustota hrotů určená proti holubům na menší druhy nestačí.
3. Porušují zákon. Na existujícím hnízdišti představují bránění v hnízdění, které je bez výjimky ze zákona nepřípustné.

Podle nás jde o nejhorší možnou kombinaci: řešení, které je současně nelegální, nebezpečné a ještě ani nefunguje. Kdo chce holubům zabránit v dosedání, měl by podle ornitologů sáhnout po lankových systémech, ty jsou pro menší druhy bezpečnější.

Vlaštovka versus jiřička: stejná pravidla, jiné hnízdo

Podobný režim ochrany platí i pro jiřičku obecnou, která je rovněž zvláště chráněným druhem. Rozdíl je spíš v biologii: jiřička staví uzavřené hnízdo z bláta pod římsou, vlaštovka otevřenou misku uvnitř budov, ve stájích, garážích, průjezdech. Vrabec domácí, třetí typický „soused“, zvláště chráněný není, ale i jeho hnízda chrání obecný zákaz úmyslného ničení podle § 5a. Škrabka není legální nástroj u žádného z nich.

Kdo letos v červnu uslyší pištění nad garáží, ať místo škrabky vezme prkénko a šrouby. Vlaštovky si to odpracují, stovkami sežraných komárů denně.