Extrémní držgrešle v akci: Milionářka jí to samé, co její kočka. A odmítá měnit roky starou houbičku

Americká podnikatelka s odhadovaným majetkem 5,3 milionu dolarů žije z rozpočtu, který nedosahuje ani šestiny průměrných výdajů americké domácnosti.

Foto: Pixnio

Aimee Elizabeth zapíná ohřívač vody přesně na dvacet dva minut, než vstoupí do sprchy. Jednu kuchyňskou houbičku používá tak dlouho, dokud se nerozpadne v rukou. A když otevře konzervu, nemusí to být tuňák z regálu pro lidi – stačí jí kočičí krmivo, protože vyjde levněji. Tohle všechno dělá žena, jejíž čisté jmění se podle dostupných zdrojů pohybuje kolem 5,3 milionu dolarů. Nejde přitom o stav bankovního účtu, dohledatelné zdroje mluví o celkovém majetku zahrnujícím realitní investice a výnosy z prodeje čtyř firem. Přesto je kontrast mezi tím, co vlastní, a tím, jak žije, tak ostrý, že ji v roce 2013 obsadil pořad TLC Extreme Cheapskates do role, která ji proslavila daleko za hranice Nevady, kde bydlí.

Z bezdomovectví k milionům, a zpátky k odříkání

Klíč k pochopení Aimee neleží v jejím bankovním výpisu, ale v tom, odkud vyšla. Podle jejích vlastních starších biografických profilů byla jako teenagerka bez domova, bez podpory rodiny, státu i charity. První úspěšný byznys rozjela ve dvaceti. Postupně prodala čtyři firmy, přesné obory se v otevřených zdrojích dohledat nepodařilo, a ve třiceti osmi odešla do „důchodu“. Poté se věnovala realitním investicím, poradenství a napsala knihu s výmluvným názvem Poverty Sucks! How to Become a Self-Made Millionaire.

Opakovaně zdůrazňuje, že odmítla být obětí. A právě tady se rodí logika jejího extrémního šetření: nejde jen o peníze, ale o důkaz absolutní kontroly nad vlastním životem. Chudoba ji jednou málem pohltila. Teď ji drží na distanc tím, že neutrácí ani tam, kde by to dávalo smysl.

Čísla, která nedávají smysl, a přesto sedí

Její deklarovaný měsíční rozpočet činí zhruba tisíc dolarů. Podle dat Bureau of Labor Statistics přitom průměrná americká domácnost v roce 2024 utratila měsíčně 6 545 dolarů. Elizabeth tedy funguje na přibližně 15 % amerického průměru. A její majetek? Zhruba 21,4× vyšší než medián čistého jmění domácností ve věkové skupině 45–54 let, který Federal Reserve uvádí na 247 200 dolarů.

Konkrétní úspory vypadají takto:

• Ohřívač vody na 22 minut denně – sama tvrdí, že ušetří 80 dolarů měsíčně, tedy 960 dolarů ročně. To je 0,018 % jejího majetku.
• Nekupování nových věcí – deklaruje úsporu 200 tisíc dolarů ročně, což by bylo 3,8 % majetku. Nezávislý rozpis ale neexistuje.
• Jeden kuchyňský nůž, rozpadající se houbička, starý Mustang místo letenek – symbolicky silné, finančně zanedbatelné.
• Kočičí krmivo místo lidských konzerv – cenový rozdíl v řádu centů na porci.

Některé položky dávají ekonomický smysl. Jiné šetří částky, které by se v jejím rozpočtu ztratily jako kapka v oceánu. Drobné návyky působí spíš jako rituál než jako finanční strategie.

Kočičí konzerva není lidské jídlo

Nejcitovanější detail celého příběhu, konzumace kočičího krmiva, si zaslouží věcnou poznámku. FDA reguluje pet food jako krmivo pro zvířata, nikoli jako potravinu pro lidi. Americká asociace AAFCO rozlišuje zvláštní kategorii „human grade“, u které musí všechny ingredience i výrobní provoz splňovat pravidla pro lidské potraviny. Běžné kočičí konzervy do této kategorie nespadají.

CDC navíc upozorňuje, že krmivo pro zvířata může obsahovat bakteriální kontaminanty, a doporučuje hygienická opatření i při pouhé manipulaci. Občasné sousto je technicky přežitelné. Jako dlouhodobý jídelníček to ale není ani bezpečné, ani nutričně adekvátní.

Šetřilka, nebo zajatkyně vlastního systému?

Veřejně doložená psychologická diagnóza u Elizabeth neexistuje a přiřazovat ji na dálku by bylo nezodpovědné. Obecně ale medicínské zdroje popisují, že extrémní rigidita ve výdajích a potřeba kontroly mohou být jedním z rysů obsesivně-kompulzivní poruchy osobnosti, ovšem jen tehdy, kdy vedou k funkčním potížím a vztahovým problémům.

U Aimee je pozoruhodné, že její okolí na tento styl evidentně doplácí. Exmanžel Michael jí po rozvodu pomáhal s úklidem domu. Sama přiznává, že její extrémy lidi iritují, a dodává, že jí to nevadí. Hranice mezi inspirativním minimalismem a režimem, který kompromituje hygienu, výživu a mezilidské vztahy, je tenká. Elizabeth ji podle všeho překročila, ne z nouze, ale z přesvědčení.

Její příběh není návodem na finanční svobodu. Je ukázkou toho, jak se z úspornosti může stát životní projekt silnější než samotný užitek z peněz, které člověk vlastní.