Zpustošená úroda a rozmlácené potrubí! Vzácní papoušci z pražské zoo drsně likvidují brazilské zemědělce

V roce 2010 odhadli brazilští ochranáři škody na kukuřici způsobené ary kobaltovými na 43,8 tuny. A populace ptáků od té doby narostla čtyřicetkrát.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Ara kobaltový je pták, který dokáže rozlousknout tvrdý ořech palmy licuri silou, jakou si běžný člověk nedovede představit. Jenže v suchém severovýchodním Brazílii, v regionu Caatinga, kde palmy ubývají a kukuřičná pole přibývají, ten samý zobák řeší hlad jinak, na farmářových záhonech. A nově i na jeho zavlažovacím potrubí. Zoo Praha, která druh chová jako první instituce v kontinentální Evropě, teď do tohoto konfliktu vstupuje z druhé strany: ne jako obránce ptáků proti lidem, ale jako prostředník, který chce pomoct oběma stranám přežít.

Zobák, který nerozlišuje palmu od hadice

Hlavní potravou arů kobaltových jsou plody palmy licuri. Jenže Caatinga je jedním z nejsušších biomů Jižní Ameriky a plocha licuriových porostů se zmenšuje. Hladoví papoušci se proto stahují na kukuřičná pole rodinných farem, malých hospodářství, kde rodina pěstuje většinu toho, co sní. V letech 2004 a 2005 činila průměrná ztráta na jedné postižené farmě 16 až 19 pytlů kukuřice. Do roku 2010 celkové škody vyšplhaly na odhadovaných 43,8 tuny.

Brazilský Národní akční plán pro ochranu ary Learova přitom zaznamenal zajímavý vzorec: tam, kde v blízkosti polí rostly plodící palmy licuri, útoky na kukuřici slábly nebo zcela mizely. Kde palmy chyběly, papoušci přišli ve stovkách. A nově se přidává další typ škody, poškozování zavlažovacích systémů. V krajině, kde je voda vzácnější než úroda, může rozklovaná hadice znamenat ztrátu celé sezóny.

Ze šedesáti na dva a půl tisíce, a s tím i problémy

Na počátku devadesátých let žilo v přírodě pouhých šedesát arů kobaltových. Druh byl považován za téměř vyhynulý. Díky přísné ochraně, zákazu odchytu a systematické práci brazilských i mezinárodních organizací se populace dramaticky zotavila. Při sčítání v roce 2022 odborníci napočítali 2 273 jedinců, novější brazilský monitoring z roku 2026 hovoří už o více než 2 600 ptácích. IUCN druh v roce 2009 přeřadil z kategorie kriticky ohrožený do kategorie ohrožený.

Jenže právě tento úspěch přinesl nový problém. Víc ptáků znamená víc hladových zobáků na polích. Akční plán výslovně uvádí, že s růstem populace se zvyšoval počet zasažených farem i intenzita nájezdů. Farmáři v Caatinge nemají finanční rezervy. Systematické odškodňování za kukuřici sice běží od roku 2005, ale pokrýt všechny ztráty v reálném čase je v chudém regionu logisticky náročné. Historicky se někteří farmáři uchylovali ke střelbě.

Praha, Tenerife a otázka za miliony

Zoo Praha chová dva páry arů kobaltových v Rákosově pavilonu vzácných papoušků. Příběh jejich příchodu je sám o sobě detektivka: v červnu 2010 česká celní správa rozkryla mezinárodní pašeráckou síť napojenou na Brazílii, Portugalsko a Německo. Tři arové byli zadrženi při převozu autem s falešnými doklady. Podle sekundárních zdrojů byli z Brazílie propašováni ještě jako vejce a na Pyrenejském poloostrově ručně odchováni.

V roce 2026 pražská zoo rozšiřuje svůj záběr z chovu na terénní pomoc. Podle Ararauna.cz program zahrnuje vzdělávací kampaně pro místní obyvatele, obnovu a zlepšení zavlažovacích systémů pro nejvíce postižené farmáře a nabídku alternativních zdrojů obživy. Konkrétní částku zoo dosud nezveřejnila.

Pro srovnání: Loro Parque Fundación na Tenerife už kombinuje kompenzace škod na kukuřici s reálnými reintrodukcemi, na svém webu uvádí návrat osmi odchovaných arů do přírody. Praha je zatím v jiné fázi. Místo vypouštění ptáků řeší podmínky, za kterých je místní lidé nebudou chtít zabít.

Soužití jako ochranářská disciplína

Osvědčený regionální model ukazuje, že to jde. Programy kolem palmy licuri, výcvik řemeslné výroby z jejích produktů, vznik místních asociací, rozšíření prodeje, podle akčního plánu zasáhly 86 přímých a zhruba 320 nepřímých příjemců a zvýšily příjmy domácností odhadem o 200 %. Zda přesně tento model převezme i pražský program, zatím potvrzené není. Ale směr je jasný: farmář, který na papouškovi vydělá víc než na kukuřici, po něm nestřílí.

Ochrana ary kobaltového nestojí a nepadá v pavilonu za sklem. Stojí a padá na prašné cestě v Bahii, kde žena s motykou počítá, kolik klasů jí do rána zůstane.