Dělníci opravovali polskou školu a málem omdleli strachy: Ze zdi na ně vypadla mumie
Při rekonstrukci historické školy v polském Lublinu narazili dělníci na schránku s lidskou kostí. Z nálezu se přes noc stala „egyptská mumie“.
Obsah článku
Červen 2020, neogotická budova Zespołu Szkół Ekonomicznych na ulici Bernardyńské 14 v Lublinu. Dělníci rozebírají zdivo při rozsáhlé obnově školy pojmenované po bratrech Vetterových, průmyslnících a mecenáších města. V pilíři nebo v podkroví, přesné místo se ve zdrojích liší, narazí na něco, co v žádném stavebním plánu nefiguruje: malou dřevěnou schránku krytou sklem, uvnitř fragment lidské kosti. Během hodin se zpráva rozletí po polských médiích. A s ní i slovo „mumie“.
Pět dní od mumie ke kosti
10. června 2020 město Lublin oznámilo, že dělníci při rekonstrukci objevili egyptskou mumii. Zpráva zněla senzačně: starověký artefakt ukrytý ve zdi polské školy, možná přivezený přímo z Egypta zakladatelem školy Augustem Karolem Vetterem. Média příběh převzala v plné síle.
O pět dní později, 15. června, přišla korekce. Žádná celá mumie. Žádné tělo zabalené v plátně. Nález byla malá prosklená schránka o rozměrech, které se vejdou do rukou, s fragmentem kosti, podle prvních ohledání pravděpodobně holenní. Na třech stranách schránky byly kresby stylizované do egyptského výtvarného jazyka, jenže konzervátorovi připomínaly spíš práci z 20. století než starověký artefakt.
Z plné egyptské mumie zbyl zlomek kosti v ozdobné krabičce. Šok dělníků při nálezu lidských ostatků v konstrukci budovy byl reálný. Mediální zkratka, která z toho udělala mumii, byla ale podstatně silnější než fakta.
Odkud se vzala egyptská stopa
Původní městská verze mířila k Augustu Karolu Vetterovi, bohatému podnikateli, který školu na přelomu 19. a 20. století založil a financoval. Vetter cestoval, měl prostředky, a tak se nabízelo, že si z Egypta přivezl suvenýr. Jenže přímý důkaz pro tuto hypotézu nikdy nepřišel.
Podstatně silnější stopu odhalila monografie školy. Ředitel Ludwik Kowalczewski v budově kdysi zorganizoval přírodovědné muzeum, školní kabinet plný kuriozit, minerálů, preparátů a údajně i egyptské mumie. Schránka s kostí tak spíš než soukromý Vetterův suvenýr připomíná relikt staré sbírky, který se při některé z přestaveb dostal do zdiva a zůstal tam zapomenutý desítky let.
Odborný report NIMOZ z roku 2022 mluví opatrně: holenní kost „zatím předběžně spojovaná“ s egyptskou mumií. Ani přesné datování, ani potvrzení egyptského původu veřejně zveřejněny nebyly.
Fragment kosti versus skutečná mumie
Aby bylo jasné, jak daleko má lublinský nález ke skutečné egyptské mumii, stačí se podívat na to, co dnes archeologové z intaktních mumií čtou. Varšavský Warsaw Mummy Project pomocí CT skenů a dalších metod zkoumá:
- kompletní skelet, měkké tkáně, někdy i zbytky orgánů,
- amulety a papyry uložené mezi obvazy,
- věk, pohlaví, choroby, příčinu smrti,
- pohřební praktiky konkrétní epochy.
V dubnu 2026 proběhlo v Lublinu CT vyšetření skutečné egyptské mumie dítěte ze sbírek Národního muzea ve Wroclawi, zachovaná kůže, skelet, zbytek orgánu. To je mumie. Lublinský nález je oproti tomu jeden fragment kosti bez doloženého pohřebního kontextu, bez měkkých tkání, bez obvazů. Historicky zajímavý, ale řádově jiná liga.
Mohlo by se to stát i v Česku?
Překvapivé nálezy při rekonstrukcích historických budov nejsou výsadou Polska. Národní památkový ústav výslovně uvádí, že celá Česká republika je územím s archeologickými nálezy a jakékoli zásahy do staveb mohou přinést nečekaná zjištění. Při nepředvídaném nálezu ostatků nebo artefaktů se práce ze zákona přerušují a věc se hlásí příslušným úřadům.
Konkrétní domácí příklad existuje: při obnově areálu jilemnického zámku odkryli stavebníci relikty gotického kostela sv. Alžběty i deponie lidských ostatků, o jejichž existenci neměl nikdo tušení. Zazděné kosti v českých klenbách tedy nejsou sci-fi, jen se o nich většinou nepíše s takovou vervou jako o „egyptské mumii“.
Co se s nálezem stalo
Po prvních ohledáních v červnu 2020 byla schránka uložena do zabezpečené skříně přímo ve škole. Muzeum Narodowe v Lublině vyjádřilo zájem o výzkum a případný depozit. Jenže od té doby, přes šest let, veřejně dohledatelné zdroje mlčí. Žádné potvrzení výsledků analýzy, žádná zpráva o vystavení, žádná zmínka o repatriaci do Egypta.
Lublinská „mumie“ tak zůstává tím, čím pravděpodobně vždy byla: zapomenutým exponátem školního kabinetu kuriozit, který na pár červnových dní roku 2020 dostal druhý život jako virální senzace. Dělníci se lekli oprávněně. Internet se postaral o zbytek.