Spočítejte delfíny do 9 vteřin: Tenhle test vás nachytá – mozek totiž bude pracovat proti vám
Otestujte svůj postřeh i koncentraci. Mezi mořskými tvory se ukrývá několik delfínů – kolik jich napočítáte? Je jich víc, než se zdá.
Obsah článku
Dnes se společně s redakcí VědaŽivě potopíme do hlubin oceánu, kde je pod hladinou pořádně rušno. Před vašima očima defiluje celá armáda mořských potvůrek, od drobných rybek až po pořádné macky. Jenže pozor, my nehledáme ty, co mají žábry.
Na obzoru si jen tak plave… delfín
Náš dnešní optický test je zaměřený na inteligenci a bleskový postřeh. Mezi vší tou šupinatou partou se totiž schovává pár jedinců, kteří si pro život pod vodou musí občas skočit nad hladinu pro lok čerstvého vzduchu. Ano, hledáme delfíny!
Dokážete je v té vřavě všechny spočítat? Máte na to přesně devět vteřin. Žádné dlouhé mžourání, prostě blesková akce. Pokud to zvládnete bez chyby, můžete se považovat za opravdové přeborníky v postřehu. Ale varuji vás, v redakci jsme si na vás připravili pár záludností, abychom vám to jen tak nedarovali.
Delfín není ryba, ale co o něm ještě nevíte?
To, že je delfín savec a ne ryba, už dneska ví každé malé dítě ve školce. Ale tyhle potvůrky mají v rukávu mnohem víc triků. Věděli jste třeba, že delfíni nikdy nespí tak úplně „na totálku“ jako my? Spí totiž vždycky jen polovina jejich mozku, zatímco ta druhá dává pozor, aby se neutopili a včas se vynořili kvůli vzduchu. Také si navzájem dávají jména – používají specifické hvizdy, na které slyší jen konkrétní jedinci.
A co se týče jejich orientace, používají takzvanou echolokaci. Funguje to jako supermoderní sonar. Dokážou vyslat zvukové vlny a podle toho, jak se odrazí, přesně vědí, co je před nimi, a to i v té největší tmě nebo kalné vodě. Jsou to v podstatě biologické počítače s úžasnou empatií. Traduje se, že dokážou rozpoznat tlukot lidského srdce a často se snaží pomáhat zraněným členům své skupiny nebo dokonce lidem v nouzi.
Proč vám mozek v devíti vteřinách hází klacky pod nohy?
Možná si říkáte, že spočítat pár delfínů je hračka. Jenže my jsme do toho zamíchali dva psychologické chytáky. Zaprvé jsme v obrázku zvýraznili žraloka. Ten tam působí jako magnet na oči – váš pohled na něm podvědomě uvízne, protože podvědomí ho vyhodnotí jako hrozbu, a zatímco vy „hlídáte“ žraloka, delfíni vám vesele odplavou mimo radar. Zadruhé jsme celý obraz trochu naklonili k horizontu. To totálně rozhodí vaši orientaci v prostoru a mozek musí vynaložit mnohem víc úsilí, aby se v tom zmatku zorientoval.
Takže pokud jste v limitu neuspěli, vězte, že je to naprosto normální reakce na tyhle vizuální pasti. Tréninkem se ale tyhle „filtry“ dají vycvičit tak, že vás příště žádný zvýrazněný predátor nerozhodí.
A mimochodem – delfíni byli 4. Tady je důkaz.
Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb
Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu
Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok
Německé rezervace přišly o tři čtvrtiny hmyzu za 30 let. Vědci vyloučili počasí i půdu, příčinu našli v mechanismu, který funguje i v Česku
PET lahev se v přírodě rozkládá staletí. Nový enzym to zvládne za den
