9 vteřin rozhodne o vašem postřehu. Najděte všechny roztomilé chlupáče dřív, než vám vyprší časomíra
Otestujte svůj postřeh. V barevné záplavě květin se dokonale maskují malí zajíčci. Odhalte je všechny za méně než 10 vteřin.
Obsah článku
Dneska vás vezmeme na procházku po pořádně rozkvetlé louce. Představte si tu nádheru – modré chrpy, rudé máky a do toho bílé kopretiny, co se kývají ve vánku. Všude to bzučí, včely mají napilno, ale když se člověk zastaví a ani nedýchá, zjistí, že v trávě to žije mnohem víc, než se na první pohled zdá. Máme totiž dnes pro vás v redakci VědaŽivě takový malý oříšek.
Kdo najde všechny chlupáče, ten vyhrává
Do téhle barevné záplavy se nám totiž schovalo několik malých chlupáčů. Ano, řeč je o malinkých zajíčcích, kteří jsou v maskování naprostí mistři světa.
Schválně, jak jste na tom s pozorností? Máte na to přesně devět vteřin. Žádné protahování, žádná minuta navíc, prostě bleskový test pro vaše oči. Dokážete vypátrat všechna miminka, co se krčí mezi stonky? Pokud to zvládnete v limitu, máte postřeh jako rys. A jestli ne? Žádnou tragédii z toho nedělejte. Mozek je jako sval a tyhle optické hádanky jsou pro něj jako činky. Takže když si dáte aspoň jednu denně, uvidíte, že za chvíli budete v běžném životě nacházet ztracené klíče nebo drobné mince v trávě s naprostou lehkostí. Tak připraveni? Můžete začít hledat.
Proč ty malé potvůrky vlastně nevidíme?
Je to fascinující, ale příroda to takhle zařídila schválně. Zaječí kožíšek má barvu „vyschlé hlíny a staré trávy“, což je v odborné hantýrce takzvané krycí zbarvení. Navíc malí zajíčci mají jednu neuvěřitelnou vlastnost – nemají skoro žádný pach. Takže liška, která by si na nich ráda smlsla, by kolem nich mohla projít doslova na dotek a vůbec by o nich nevěděla.
A když se na takový obrázek díváte, váš mozek se nejdřív „opije“ těmi výraznými barvami máků a chrp. Tyhle kontrastní body totiž přitahují pozornost jako magnet a ty nenápadné hnědé skvrnky (naše zajíčky) mozek jednoduše vyhodnotí jako nezajímavé pozadí. Chce to prostě přepnout do režimu „detektiv“ a nenechat se zmást tou vnější parádou.
Není ušák jako ušák: Zajíc vs. králík
A teď jedna zajímavost, kterou možná své přátele oslníte. Spousta lidí si plete zajíce s králíkem, ale v přírodě je mezi nimi propastný rozdíl. Zatímco zajíc polní je u nás vcelku běžný soused, kterého potkáte skoro na každém poli, divoký králík je u nás v posledních letech vzácností a patří mezi chráněné druhy.
Zajíc je takový samotářský maratonec – nemá žádnou noru, rodí se přímo do trávy s otevřenýma očima a hned po narození je schopný se aspoň trochu hýbat. Králík? To je úplně jiná písnička. Ten miluje partu, hloubí si složité podzemní labyrinty a jeho mláďata jsou po narození holá a slepá. Takže až příště uvidíte v trávě tyhle dlouhé uši, už budete vědět, že se díváte na malého drsňáka, co od prvního dne bojuje o přežití pod širým nebem. Tak kolik ušáků jste v trávě našli, tentokrát jsme pro vás schovali 4, a tady je důkaz.
Hiroo Onoda bojoval v džungli téměř třicet let po válce. Kapituloval až na rozkaz velitele
Přesnější diagnostika demence z krve. Nová metoda dokáže u pacientů odhalit kombinaci více typů chorob
Vědci popsali mozkový mechanismus, který pomáhá ukládat nové vzpomínky. Je to vlastně takový „přepínač“
Oxfordský experiment s kvantovými stavy. Fyzici vytvořili pokročilejší verzi Schrödingerovy kočky
Nová studie ukázala, jak může UV světlo pomoci rozložit tzv. věčné chemikálie
