Česko vysychá v přímém přenosu a situace je podle meteorologů nejhorší od roku 1961

Za březen a duben 2026 spadlo v Česku pouhých 32 milimetrů srážek – tak málo nebylo za toto období nikdy od roku 1961, kdy začalo systematické měření.

Foto: Pxhere

Nejde o pocit z několika slunečných víkendů. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil na přelomu dubna a května čísla, která nemají v moderní historii měření obdobu: březnových 19 milimetrů doplnil duben s pouhými 13 milimetry. Dohromady 32 mm. Dosavadní rekord držel rok 1974 se 38 milimetry za stejné dva měsíce. Jenže tehdy šlo o izolovanou epizodu. Letos sucho přišlo na půdu, která už na jaře neměla z čeho čerpat – zima přinesla o čtyřicet procent méně sněhu než obvykle a celkové zimní srážky dosáhly jen 72 procent dlouhodobého průměru. Vegetace teprve začíná odebírat vodu z půdy, a přitom už teď chybí v krajině víc než padesát milimetrů oproti normálu. To je výchozí pozice pro léto, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili.

Kde přesně je nejhůř

K 26. dubnu evidoval systém InterSucho odchylku sucha v celém půdním profilu na 87 procentech území republiky. Patnáct procent plochy Česka se už nacházelo v extrémním suchu, téměř polovina ve třech nejhorších stupních.

Nejkritičtější oblasti podle našeho zjištění:

• Jih Čech – Prachaticko, Českokrumlovsko, Českobudějovicko, Jindřichohradecko
• Pomezí středních Čech a Vysočiny – Kutnohorsko, Havlíčkobrodsko
• Východní Čechy – Pardubicko, Chrudimsko, Náchodsko
• Morava – Blanensko, Šumpersko, pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje

V hlubších vrstvách půdy se přidávají Domažlicko, Klatovsko, Příbramsko, Chebsko, Děčínsko a Vsetínsko. Hluboké vrty vykazují podle ČHMÚ nejhorší stav nejen mezi všemi dubny od roku 1991, ale mezi všemi měsíci od tohoto data.

Co už je v krajině vidět

Sucho není abstraktní číslo na mapě. Terénní reportéři InterSucha z okresů Nymburk a Kutná Hora popisují situaci jako „velmi vážnou“ až „katastrofální“ – jařiny slabě vzcházejí, porosty podsychají, lokálně dochází k větrné erozi. Ovocné stromy poškodil kombinovaný úder pozdních mrazů a nedostatku vody.

V lesích je obraz stejně tvrdý: 53 procent lesních porostů se podle týdenních aktualit InterSucha nacházelo ve vysokém stresu a dalších 19 procent v extrémně vysokém stresu. K 30. dubnu bylo požární riziko na celém území ve druhém nejvyšším stupni.

Průtoky řek už v březnu klesly na 30–65 procent obvyklých březnových hodnot. Přibývaly profily, kde voda tekla pod čtvrtinou dlouhodobého březnového průměru.

Proč zatím nejde o kolaps zásobování

Důležitý kontext: vybrané vodárenské i víceúčelové nádrže byly podle zprávy Ministerstva zemědělství za březen naplněny z 56 až 100 procent a dokázaly zabezpečit požadované odběry. Správci povodí aktivně vylepšují průtoky – jen v březnu pustili z nádrží do toků přes 18 milionů kubíků vody, od začátku roku celkem 89 milionů kubíků.

ČHMÚ současně vyhodnocuje hydrologické sucho po jednotlivých obcích s rozšířenou působností a rozlišuje povrchové, podzemní i kombinované sucho. Ministerstvo zemědělství zveřejňuje měsíční přílohu s vydanými omezeními nakládání s vodami – lokální zákazy odběrů tedy mohou přicházet rychle a bez celostátního vyhlášení.

Pitná voda z kohoutku zatím ohrožena není. Rezerva, ze které se čerpá, se ale tenčí každým týdnem bez deště.

Co by muselo přijít, aby se situace otočila

Vůči dlouhodobému průměru chybí za březen a duben zhruba 51 milimetrů srážek. Lokální přeháňky nestačí. K znatelnému obratu v povrchové vrstvě půdy by muselo přijít několik plošných dešťů v řádu vyšších desítek milimetrů během dnů, ne týdnů. Hlubší půda a podzemní vody mají větší setrvačnost – tam by obrat trval měsíce i při nadprůměrných srážkách.

Bez významnějších srážek InterSucho očekávalo, že do začátku května zasáhne mírné až výrazné sucho asi 80 procent republiky. A rok 2025 byl celkově srážkově podnormální – 571 mm proti normálu 684 mm. Česko tedy vstupuje do hlavní vegetační sezony s deficitem, který se hromadí déle než jeden suchý měsíc.

Nejsilnější na celém příběhu není samotné rekordní číslo. Je to načasování. Stromy teprve rozbalují listy, tráva teprve roste, pole teprve potřebují vodu – a krajina už nemá co nabídnout.