V zoo ho zavřeli do klece k opicím. Omluvy se dočkal, až když bylo pozdě

Z rodné Afriky až do klece v americké zoo. Příběh Oty Bengy je mrazivým svědectvím o době, kdy byl člověk považován za atrakci.

Foto: Pixabay

Jde o skvrnu, která se táhne historií opravdu dlouho. Dobrým příkladem budiž to, že Bronxská zoologická zahrada se za tento čin omluvila až v roce 2020.

Považovali ho za dítě, byl už však otcem

Otrokáři se domnívali, že mají před sebou chlapce, ve skutečnosti byl však Ota Benga otcem už dvou dětí. Patřil totiž ke kmeni Pygmejů jménem Mbuti, což vysvětlovalo jeho nízký vzrůst a unikátní vzhled. Jeho okolí zaujaly především do špičky obroušené zuby, které nosil z obřadních důvodů. Možná i proto si ho vyhlédl cestovatel Samuel Verner, který ho na trhu s otroky koupil.

Pokud si však myslíte, že mu chtěl dát svobodu, pletete se. Místo toho ho odvezl s sebou do USA, kde měl být součástí výstavy dokumentující „evoluci člověka“. Nepřekvapí tedy, že byl na oné akci Ota prezentován jako důkaz primitivního vývoje, což tehdejší diváci považovali za velmi fascinující. A stejně tak se jim líbily jeho zvláštní zuby a zakrslý vzhled. Něco takového se prostě jen tak nevidí.

Z výstavy až do zoo

Po skončení výstavy mohl Ota odcestovat zpět do Afriky – dostal stejnou nabídku jako ostatní odvezení otroci, ale on se rozhodl zůstat v USA.

Verner se mu v tom snažil pomoci a sehnal mu práci v zoo v Bronxu. Najali ho tam jako ošetřovatele. Ředitel zoo si však všiml, že Ota přitahuje více pozornosti než samotná zvířata – kam šel, tam za ním chodily davy lidí. A to i přesto, že už nebyl oblečen „po divošsku“, ale v docela obyčejném pracovním mundúru. Rozhodl se ho proto přeměnit na „exponát“. Ovšem jen za jídlo a přístřeší.

Foto: Unknown author, Wikipedia Commons, Public domain

Marná snaha o obyčejný život

Ne všem lidem se však takové chování zamlouvalo. Naštěstí. Po zásahu reverenda Jamese M. Gordona získal Ota možnost vzdělání a také práci v továrně. Opravdu se snažil začlenit – nechal si mimo jiné upravit i své zuby, aby tolik nevyčníval mezi ostatními lidmi. Ani přesto se mu však nejspíš nedařilo tak, jak si představoval. Proto zatoužil po návratu do rodné Afriky. K jeho velké smůle však přesně v té době vypukla první světová válka a cestování bylo znemožněno. Tato frustrace ho nakonec dovedla k zoufalému činu. Dne 2. března 1916 si Ota Benga vzal život.

Definitivní tečku za celým příběhem však bylo možné udělat teprve nedávno. Bronxská zoo se totiž za své jednání omluvila až po 114 letech, v roce 2020.