Pod pyramidami v Gíze narazili na něco nemožného: Italský radar odhalil skryté stavby v hloubce 2 kilometrů

Virální příběh slibuje pod pyramidami v Gíze něco, co by přepsalo učebnice. Jenže čím konkrétnější jsou obrázky, tím tvrdší otázky začínají padat.

Foto: Elhussein omar elkhatab mousa - licence CC BY-SA 4.0

Pod Gízou možná leží senzace, zatím ji ale drží hlavně internet. Březnová prezentace Project Khafre rozjela vlnu vizualizací o strukturách stovky metrů hluboko. Zní to monumentálně, jenže mezi virálním tvrzením a uznaným objevem zatím zeje velmi široká mezera.

Obří nález zatím stojí hlavně na abstraktu

Tvrzení zní extrémně. Podle abstraktu Project Khafre autoři tvrdí, že nad Belzoniho komorou uvnitř Chafreovy pyramidy vidí pět struktur, pod nimi osm svislých válců do hloubky 648 metrů a ještě níž „nepřirozené konstrukce“ asi 2 kilometry pod gízskou plošinou, tedy skalním celkem, na němž stojí pyramidy. Už samotný dokument ale mluví o budoucím ověření vykopávkami, ne o hotově potvrzeném nálezu.

Brzda přichází hned vzápětí. Venku koluje hlavně tento abstrakt a doprovodné obrázky, nikoli samostatný recenzovaný článek; peer review, tedy odborné oponentní řízení před publikací ve vědeckém časopise, tu zatím chybí. I proto Snopes upozornil, že tvrzení neprošlo peer review a nepotvrdili je důvěryhodní archeologové ani jiná nezávislá metoda.

Pojem „italský radar“ navíc svádí. V redakci VědaŽivě jsme dohledali, že autoři v abstraktu výslovně pracují s veřejně dostupnými daty od Capella Space a Umbra, nikoli s jedním tajemným italským přístrojem. SAR, tedy radarové snímkování zemského povrchu ze satelitu nebo letadla, dodaly americké firmy v programech Capella Open Data a Umbra Open Data Program. Přesnější popis proto zní italská interpretace amerických satelitních SAR dat, a právě tím se celá senzace láme.

Legenda o italském radaru nevydrží detail

Právě technika skřípe nejvíc. NASA Earthdata popisuje SAR hlavně jako aktivní metodu pro sledování zemského povrchu, topografie a deformací, zatímco slovník ESA mluví o tvorbě obrazů zemského povrchu a mapování terénu. To je velmi daleko od jistého „vidění“ stovek metrů či dokonce kilometrů do skály.

Odborné odmítnutí přišlo rychle. Archeolog Lawrence Conyers podle AFP Fact Check řekl, že takovou technikou nelze dosáhnout hloubek stovek metrů, protože radarové vlny se v zemi postupně tlumí. Zahi Hawass šel ještě tvrději a na webu Zahiho Hawasse označil podobná tvrzení za fabrikace.

Zmatek pak dělá samotné míchání dvou různých debat. Abstrakt odděluje možné dutiny uvnitř Chafreovy pyramidy od údajných konstrukcí pod celou gízskou plošinou, jenže ve feedech to často splývá do jediné věty o „městu pod pyramidou“. V redakci VědaŽivě jsme si všimli ještě jedné brzdy: Hawass zároveň uvedl, že k práci uvnitř Chafreovy pyramidy nebyla udělena žádná povolení a že uvnitř nyní nepůsobí žádná archeologická mise.

Hotové 3D obrazy proto vypadají jistěji, než jak jistá jsou data. Už recenzovaná studie v časopise Remote Sensing z roku 2022 u stejné autorské linie výslovně uvádí, že SAR má v pevných tělesech slabou penetrační schopnost a postup stojí na nepřímé interpretaci mikropohybů vyvolaných seismickým pozadím. Dopplerova tomografie je právě takový způsob zpracování signálu, kterým autoři tvrdí, že odvozují skryté struktury z vibrací. V redakci VědaŽivě proto tyhle vizualizace nečteme jako přímý sken kamene, ale jako interpretační model, který zatím nikdo nereplikoval.

Skutečný objev by musel vypadat jinak

Skutečný průlom vypadal jinak. Studie Discovery of a big void in Khufu’s Pyramid vyšla v Nature a velkou dutinu Big Void nepotvrdil jediný efektní obrázek, ale tři různé muonové technologie a tři nezávislé analýzy. Muonová tomografie, tedy metoda využívající kosmické miony k neinvazivnímu „prosvícení“ nitra pyramid, tehdy dodala přesně to, co dnešní virální tvrzení postrádá: více měření, více týmů a prestižní publikaci.

Vedle senzace navíc běží mnohem střízlivější práce. Projekt ScIDEP Muon Radiography Project at the Egyptian Pyramid of Khafre podle textu na arXiv a následně v Journal of Applied Physics staví muonové teleskopy na bázi scintilátorů a chce pyramidu snímat z více pohledů, z pohřební komory i zvenčí. V redakci VědaŽivě právě tady vidíme rozdíl mezi poctivým hledáním nových prostor a skokem k titulku o útvarech dva kilometry pod zemí.

Měřítko je tedy jednoduché. Pokud má dnešní claim obstát, musí přijít recenzovaný článek, nezávislé potvrzení druhou metodou a jasné oddělení toho, co leží uvnitř pyramidy a co údajně pod celou plošinou. Do té doby neodhalil „italský radar“ nemožné stavby pod Gízou; odhalil hlavně to, jak snadno dnes algoritmus převálcuje archeologii.