Britská vláda s ní nemá slitování! Osud Shamimy, která v Sýrii pohřbila tři děti a domov už nikdy neuvidí
Bez občanství, bez budoucnosti a bez naděje na návrat. Shamima Begum zůstává symbolem jedné z nejtěžších morálních otázek současné doby.
Obsah článku
Příběh Shamimy Begum je jedním z nejkontroverznějších případů posledních let. Z patnáctileté školačky z Londýna se totiž během několika týdnů stala obyvatelka území ovládaného Islámským státem. Dnes, o více než deset let později, žije v syrském detenčním táboře bez občanství a bez jasné budoucnosti. Britská vláda jí odmítá umožnit návrat a soudy její rozhodnutí opakovaně potvrdily. Otázka, zda je obětí, nebo hrozbou, stále rozděluje veřejnost i politiky.
Ministr vnitra ji označila za bezpečnostní hrozbu
Vše začalo v roce 2015, kdy Shamima spolu se dvěma spolužačkami odjela přes Turecko do Sýrie. Bylo jí pouhých patnáct let. Krátce po příjezdu se provdala za o osm let staršího bojovníka a postupně porodila tři děti, které však všechny zemřely v raném věku. Její život se odehrával v prostředí války a extrémní ideologie. Později dokonce vyšlo najevo, že jejich cesta byla organizována pašerákem napojeným na zpravodajské služby, což dodnes vyvolává otázky, zda dívky nebyly zmanipulovány.
Zlom nastal v roce 2019, kdy byla Shamima nalezena v uprchlickém táboře. Tehdy požádala o návrat do Británie, ale odpověď přišla rychle a nekompromisně. Ministr vnitra jí odebral občanství s tím, že představuje bezpečnostní hrozbu. „S ohledem na bezpečnost občanů má vláda právo rozhodnout, kdo může vstoupit na území země,“ zaznělo z britské strany. Shamima tak zůstala uvězněná v táboře, odkud se dodnes nedostala.
Řada obvinění, které však nebyly prokázány
Celý případ rovněž provází řada obvinění. Podle některých svědectví měla být součástí tzv. morální policie Islámského státu a podílet se na vynucování pravidel. Objevila se i tvrzení, že pomáhala s přípravou sebevražedných vest. Nic z toho však nebylo oficiálně prokázáno a Shamima všechna obvinění odmítá. Její obhájci naopak upozorňují, že jako nezletilá mohla být obětí obchodování s lidmi a zneužívání, což potvrzují i některé investigativní závěry.
Právní bitva o její návrat trvala roky, ale bez úspěchu. Nejvyšší soud dal za pravdu vládě a rozhodl, že bezpečnost má přednost před jejím právem na spravedlivý proces v Británii. Dnes jakožto šestadvacetiletá žena přežívá v syrském táboře z peněz, které jí posílá rodina. Mezitím se rozhořela nová debata – někteří politici totiž opět začínají mluvit o možnosti jejího návratu.