Zázrak v přírodě? Čmeláci dokážou přežít potopu díky neuvěřitelnému „vypnutí“

Zní to jako sci-fi, ale je to realita. Nová studie ukázala, že čmeláčí královny dokážou přežít pod vodou i několik dní – a vědci teprve odhalují, jak je to možné.

Foto: Public Domain

Možná si čmeláka představujete jako takového nešikovného huňatého medvídka, který se sotva drží ve vzduchu (a doslova při tom popírá zákony fyziky). Jenže v redakci VědaŽivě jsme zjistili, že vědci z kanadské Ottawy teď přišli na věc, ze které si sedli na zadek i ti největší odborníci na hmyz.

Náhoda, která přepsala učebnice – měly být mrtvé, ale nejsou

Tihle bručouni totiž mají superschopnost, o které jsme neměli ani páru. Na mysli máme konkrétně čmeláčí královny. Vědci o nich zjistili, že dokážou dýchat pod vodou. A ne jen na pár minut, ale klidně celý týden v kuse!

Všechno to začalo vlastně docela vtipně, jak už to u velkých objevů bývá. V roce 2024 vědci v laboratoři studovali zimní spánek (tzv. diapauzu) čmeláků druhu Bombus impatiens. Měli je uložené v chladicích nádobách, jenže do nich nešťastnou náhodou natekla voda. A aby toho nebylo málo, přišli na to až za nějaký čas. První myšlenka výzkumníků byla jasná: „A je po nich.“ Jenže když nádoby vylili, královny se otřepaly, probraly a vypadaly úplně v pohodě. A nebyli by to vědci, kdyby z toho neudělali rovnou výzkum a jeho výsledky teď publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B.

Jak fungují čmeláčí „žábry“?

Otázka zněla jasně: Jak je vlastně možné, že se ten hmyz neutopí? Ve skutečnosti je to velice praktická adaptace. Čmeláčí královna totiž v zimě spí v zemi, a když přijdou jarní záplavy nebo pořádné lijáky, může se její pelíšek ocitnout pod hladinou. A než by se probudila a vyletěla ven, utopila by se, naštěstí ji na to ale evoluce skvěle vybavila. Protože když se čmelák potopí, přepne na totální úsporný režim. Už tak nízký metabolismus během zimního spánku klesne o dalších 95 procent. Je to v podstatě taková klinická smrt v přímém přenosu. Ale to není vše.

Vědci mají podezření, že chloupky na těle čmeláka udrží tenkou vrstvičku vzduchu, která funguje jako bublina, přes kterou si z okolní vody vytahuje kyslík. A když už je situace opravdu kritická, je pravděpodobné, že tělo královny umí na chvíli přepnout na režim „bez vzduchu“ a získávat energii z procesů, které ho nepotřebují.

A proč nás to má vlastně zajímat? Protože dost možná díky tomu dokážou čmeláci přežít všechny ty prudké změny, které teď naším světem otřásají. Bleskových povodní je teď čím dál víc a kdyby se jim povedlo jejich počet až příliš zredukovat, byla by to pro naši přírodu pohroma. Pro mnoho plodin jsou to totiž bez nadsázky klíčoví opylovači. A to, že královny zvládnou i „potopu světa“, nám dává naději, že tyhle roztomilé chlupaté kuličky jen tak nevyhynou.