Rezavě zbarvená zem, bublající mofety a ticho rašelinišť vytvářejí scenérii, která připomíná dávnou vulkanickou minulost krajiny.
Stačí pár kroků po dřevěném chodníku a ocitnete se ve světě, kde země probublává oxidem uhličitým a krajina připomíná severskou tajgu. A najdete tu i dosud aktivní sopky, i když jsou „jen“ bahenní. Národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní ovšem nenabízí pouze unikátní pohled na minerální slaniště a smrtící mofety, ale i setkání s unikátní přírodou.
Povalový chodník, z něhož sejít nesmíte
Rezervací vede zhruba kilometr a půl dlouhá naučná stezka po povalových chodnících. Ty jsou udělané docela bytelně a jinudy se jednoduše nesmí. A není to žádný rozmar ochranářů. Pod vámi je až sedm metrů silná vrstva křemeliny, vzniklá z usazenin dávných řas a rozsivek, která pokrývá dno dávno vyschlého jezera. A do něčeho takového byste se propadnout opravdu nechtěli.
V zimě bývala oblast uzavřená, dnes je přístupná i mimo sezonu, ovšem jen za příznivého počasí. Ale dejte pozor – námraza na dřevěných chodnících dokáže nepozorným návštěvníkům pořádně zavařit. Bez dobrých bot to tedy nepůjde. Otevření závisí na aktuálních podmínkách, takže se pro jistotu informujte předem.
Bublající mofety a tichá nebezpečí
Největší atrakcí jsou bezpochyby mofety. Bahenní „sopky“, z nichž přes vodu mocně probublává oxid uhličitý. Některé mají průměr až 70 centimetrů a mohou působit opravdu strašidelně. A když v nich někdy náhodou voda vyschne, slyšíte syčení unikajícího plynu.
Mofet je tu mimochodem více než dvě stovky. A nejsou jen efektní, ale i velmi nebezpečné. Stačí si vzpomenout na lekce ze školní fyziky, které říkají, že oxid uhličitý je těžší než vzduch a může vytvořit smrtící past pro drobné živočichy či ptáky, kteří se sem přijdou napít. A mohlo by to platit i pro vás, kdybyste si do blízkosti větší mofety lehli a usnuli.
Lepší tedy bude, když si unikátní rezavé zbarvení půdy a okolní přírodu připomínající severskou tajgu budete užívat pěkně z výšky.
Rostou tu dokonce i orchideje
Soos je ovšem nejen geologický, ale i botanický poklad. Roste tu řada slanomilných druhů, mimo jiné i zajímavá orchidej korálice trojklanná. Rákosové porosty kolem vodních ploch pak poskytují skvělé útočiště vodním ptákům a obojživelníkům.
A milovníci poznání všeho druhu najdou hned u vstupu do rezervace geopark a muzeum s expozicí přírody. Pavilon Dějiny Země například představuje modely druhohorních ještěrů v životní velikosti a velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka Buriana (mimochodem fanoušci jeho obrazů mohou najít podobnou expozici i v galerii Neumannovy vily, která je součástí Safari Parku Dvůr Králové).