Nad Malou Skálou se zvedá ostrý, rozeklaný hřeben, který vypadá jako zkamenělý drak. Suché skály jsou geologickým unikátem starým desítky milionů let.
Suché skály, chráněné jako národní přírodní památka, patří k nejvýraznějším geomorfologickým útvarům Českého ráje. Dominuje jim tzv. dračí hřbet, což jsou kolmé pískovcové vrstvy, vzniklé před zhruba 100 miliony let. Tyčí se nad Jizerou a pokud jim něco opravdu jde, tak je to vytváření dramatických siluet. A přesto je mnoho výletníků trestuhodně míjí.
Přezdívka Dračí skály jim sedí jako ulitá
Z dálky totiž opravdu vypadají jako hřbet obrovského draka, který si lehl na levý břeh řeky Jizery mezi Malou Skálu a Železný Brod. Ostrý, rozeklaný pískovcový hřeben se tyčí vysoko nad lesy a prostě se nedá přehlédnout. Dřív se mu říkalo Kantorovy varhany nebo Maloskalské dolomity. Ale ať už jim říkáte jakkoli, jedno je jisté. Tohle místo má grády.
Geologie, která by vydala na román
Možná si říkáte, že je to prostě pár skal. Jenže ono je to spíš takové malé geologické drama staré asi 100 milionů let. Pískovec, který se zde tyčí do výšky, totiž vznikl ve sladkovodních jezerech v nejstarším období svrchní křídy (ano, ještě v době, kdy se po zemi proháněli dinosauři – i když na našich územích jich bohužel moc nebylo). Později oblast zaplavilo křídové moře, ale tenhle klid trval jen krátce. A pak přišla další kapitola. Roli v ní hrála jedna prastará puklina v zemském povrchu, díky níž se původně spodní vodorovné vrstvy vysunuly výš a postavily se kolmo. Vodorovné vrstvy byly vysunuty nad mladší horniny a postaveny téměř do svislé polohy.
Výsledkem jsou pískovcové lavice trčící vzhůru jako nějaké kamenné čepele. Zvětrávání pak vytvořilo tvarově pestré skalní město, které klidně snese srovnání i s Českým rájem a dalšími vyhlášenými oblastmi obdobného typu. Suché skály jsou navíc ozvláštněny reliéfní výzdobou na povrchu silně prokřemenělého pískovce. A když se na ty struktury zadíváte zblízka, uvidíte drobné detaily, které by vám leckde ve světě záviděli.
Celé místo je chráněné už od roku 1956. Od roku 2000 pak má dokonce statut Národní přírodní památky. A není divu. V Čechách jde o poměrně vzácný geomorfologický útvar, který výrazně převyšuje okolní lesní porosty a tvoří dominantu celého Maloskalska – a příliš mnoho podobných nenajdete ani v Evropě. Je to tedy opravdový unikát.
Tak co, dáte příště přednost tlačenici na hradě, nebo si raději dopřejete divokou krásu, která vám doslova vyrazí dech?
Příroda a zvířata
|
PŘEČTENÍ: 5552
PŘEČTENÍ: 3021
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 3464
