Český unikát vytvořila příroda kompletně z mramoru. Přesto na něj nedají dopustit spíš v zahraničí. My ho trestuhodně míjíme

Česká republika má desítky jeskyní, ale jen jedny vznikly kompletně v mramoru. Jeskyně Na Pomezí u hranic s Polskem jsou přírodní raritou, která si podle nás rozhodně zaslouží mnohem víc pozornosti. Zvlášť když ji obdivují návštěvníci ze zahraničí častěji než my sami, protože zatímco my kolem často jen projedeme cestou do hor, oni na ně nedají dopustit.

Mramor místo vápence vypadá skoro neuvěřitelně

Většina českých jeskyní vznikla ve vápenci. Ty Na Pomezí jsou ale jiné. Tady totiž příroda pracovala s trochu jiným vápnem. Konkrétně s tím krystalickým, tedy mramorem. Ten se po miliony let rozpouštěl a modeloval do fantastických tvarů, které dokážou návštěvníka ohromit doslova na první pohled. Výsledkem jsou úzké chodby, vysoké dómy i členité komíny, které působí téměř pohádkově.

Kdybychom měli jmenovat zdejší nejtypičtější útvary, byly by to určitě tzv. „záclony“ a sintrové kaskády s jemným zabarvením do růžova či šeda. Když víte, co hledat, poznáte je na první pohled, protože mramor zde vytváří hladší a kompaktnější struktury než klasický kras, takže interiér působí jinak – místy až překvapivě elegantně.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Za unikátní objev vděčíme lomu

Zajímavé je, že jeskyně byly objeveny relativně pozdě – v roce 1936, při odstřelu v nedalekém kamenolomu. To, co zpočátku vypadalo jako běžná dutina, kam se dost možná půjde schovat při přestávce na svačinu, se ukázalo být rozsáhlým podzemním labyrintem. A to tak unikátním, že byl pro veřejnost zpřístupněn už o několik let později a dnes patří mezi nejvýznamnější přírodní památky Jeseníků.

Prohlídková trasa měří přibližně 400 metrů a vede systémem úzkých chodeb, kde si místy sáhnete na stěny z obou stran. Proto s tím počítejte a velké batohy nechte nad zemí. Právě kompaktnost prostoru vytváří intenzivní zážitek – nejde o monumentální jeskyni s obřími sály, ale o detailní podzemní svět, který si vás vtáhne svou jedinečnou blízkostí (i když několik dómů tu samozřejmě najdete také).

Stabilní klima a přírodní laboratoř

V jeskyni se celoročně drží teplota kolem 7–8 °C a vysoká vlhkost. I díky tomu se zde zachovala bohatá krápníková výzdoba. A také proto, že sem lidé zkrátka a dobře neměli přístup (to blízké jeskyni Na Špičáku měli z tohoto hlediska smůlu a původní výzdoby tu bohužel moc nenajdeme – lidem se zkrátka a dobře prostě líbila). Z geologického hlediska je místo cenné také tím, že ukazuje, jak se krasové jevy vyvíjejí v mramoru – což je ve střední Evropě poměrně vzácné.