Nejkrásnější místo má Praha přímo v centru. Pražané ho ale nepochopitelně roky ignorují

Existují místa, kolem kterých denně projdete, aniž byste tušili, jaký poklad se skrývá pár kroků od ruchu města. A jedno takové najdete i v Praze – přesně taková je totiž velmi málo známá Vrtbovská zahrada. Je docela nenápadná, schovaná za dveřmi v Karmelitské ulici nedaleko Malostranského náměstí, ale kdo se rozhodne vstoupit, najde jednu z nejkrásnějších barokních zahrad v celé Praze i širokém okolí. Paradoxem je, že o ní často nemají tušení ani rodilí Pražáci.

Zahrada, kde se čas doslova zpomalí

Jakmile projdete vstupem, budete mít pocit, že jste se ocitli v jiném světě. Jako první vás překvapí terasovitě řešený prostor, který dává vyniknout každému detailu. Dokonale srovnané záhony se tak přímo před vámi rozprostřou jako na dlani a skvěle je doplní sochy bohů a různých mytologických postav. Některé spatříte okamžitě, jiné na vás vykouknou z nějakého zapomenutého zákoutí, které během procházky minete. Všechno tu působí až neuvěřitelně vyváženě – na své si přijdou milovníci estetiky, klidu i ticha. A přitom jste pořád, věřte nebo ne, v centru hlavního města. Jen ten hluk, který si s Prahou obvykle nesmazatelně spojujeme, jaksi zmizel.

Barokní sen šlechtice těší lidi dodnes

Historie zahrady sahá do 18. století. Nechal ji vybudovat Jan Josef, hrabě z Vrtby (hádáte správně – právě po něm dostala své nezvyklé jméno), milovník umění a také teatrálnosti. Velká gesta měla v jeho životě neopomenutelné místo – jeho zahrada měla být také jedním z nich.

iZdroj fotografie: VitVit / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Výsledkem je zahrada italského typu, zasazená do svahu Petřína. Každá terasa má vlastní charakter a když je projdete pěkně jednu po druhé, postupně vás dovedou až k vyhlídce, odkud se otevírá jeden z nejhezčích pohledů na Prahu vůbec.

UNESCO, ale bez davů turistů

Ale je to ještě lepší. Vrtbovská zahrada je součástí památkově chráněného historického jádra Prahy zapsaného na seznamu UNESCO. Ale protože leží tak trochu stranou, příliš pozornosti se jí nedostává, a je to vlastně dobře, protože jedině tak si může uchovat svoji jedinečnou atmosféru. Ale pozor, občas se můžete setkat s tím, že dveře vedoucí dovnitř zůstanou uzavřené. Konají se tu totiž i svatby, komorní koncerty nebo různé menší kulturní akce.

Navštívit ji můžete od jara do podzimu, a to zpravidla mezi 10. a 19. hodinou. Počítejte ale s tím, že je členitá a vstup vede přes kamenné schodiště, takže pro kočárky nebo osoby se zhoršenou pohyblivostí příliš vhodná není.