Čína nechala vyrůst les, do kterého by se ČR vešla 9krát. Jedná se o světový unikát

Na satelitních snímcích to vypadá skoro jako trik pro pobavení diváků. Oblasti, které ještě před pár desítkami let připomínaly měsíční krajinu, totiž dnes protínají souvislé zelené pásy. Nejde ale o náhodu ani o nějaký no-name ekologický projekt, na který se za pár let zapomene. Naše redakce zjistila, že všechno běží podle plánu, který se začal psát už v roce 1978.

Velká zelená zeď má za úkol bojovat s pouští

Tehdy totiž Čína spustila program Three-North Shelter Forest, známý také jako Velká zelená zeď. Jeho cílem nebylo jen vysadit stromy, ale hlavně zastavit postup pouští, zkrotit škodlivé působení větru a omezit prachové bouře, které dlouhá léta sever země doslova dusily.

Když stromy, tak ne ledajaké

Brzy se ukázalo, že obyčejné stromky z lesní školky v těchto podmínkách dlouho nevydrží. Do hry proto vstoupily laboratoře. Vědci začali šlechtit druhy, které by ve zdejších extrémních podmínkách mohly bez problémů přežít. Muselo jít o druhy s:

• hlubokými kořeny,
• minimálními nároky na vodu
• a schopností přestát značné teplotní výkyvy i silný vítr.

Rozhodně tady nešlo o žádné pokusy naslepo, ale o roky pečlivého výběru. A přísná pravidla má také samotná výsadba. Stromy se sázejí do půlkruhových valů z hlíny, které i při nepříliš hojných deštích zachytí vodu a pošlou ji rovnou ke kořenům. Počítá se každá kapka – doslova.

Skoro devět Českých republik

Výsledky berou dech. Od roku 1990 přibylo v Číně přes 70 milionů hektarů lesa. Pokud si chcete udělat představu, pak stačí, že do téhle plochy by se Česko vešlo téměř devětkrát. V globálním měřítku jde o unikát, a to zvlášť když se zalesňuje tam, kde by většina lidí nějaké ekologické aktivity absolutně nečekala.

Zelený pás kolem pouští

Jedním z nejviditelnějších úspěchů je více než tři tisíce kilometrů dlouhý lesní pás kolem pouště Taklamakan. Ten je vidět i z velké výšky, protože stromy tu netvoří ostrůvky, ale souvislou bariéru, která brání písku, aby zabíral další cenné území a jako bonus také pomalu, ale jistě mění místní mikroklima. Mimochodem – podobně se pracuje i v okolí pouště Gobi, odkud dřív prach putoval až do Koreje nebo Japonska.

Funguje to i pro přírodu?

Pochybnosti tu byly a pořád jsou. Obavy panují především kvůli výběru mnohdy nepůvodních druhů dřevin. Jenže studie Nature ukázala, že obnova lesů rozšířila vhodné prostředí pro zhruba tři čtvrtiny lesních druhů ptáků. Důležitá totiž není jen rozloha samotné výsadby, ale i výška stromů, hustota porostů a jejich propojení. A na to vše se při tomto projektu dbalo, takže se tu daří i hmyzu a dalším živočichům. Pozitivní přínos to tedy zcela jistě má.