Zázračná housenka živící se plastem by mohla zachránit planetu před blížící se ekologickou katastrofou

Když byl plast prvně objeven, byl oslavován jako největší vynález lidstva v dějinách. A netrvalo dlouho, než dominoval všude po světě. Jenže stačí přesun o 50 let dopředu a z umělé hmoty je věc, se kterou po celé planetě naopak bojujeme. Většina plastové produkce končí na skládkách, plave v oceánech, leží v lesích, poletuje vzduchem a koluje nám v organismu. Řešením problému může být třeba zvláštní housenka, která tento materiál dokáže strávit.

Housenka zavíječe voskového

Nejzajímavějším objevem v oblasti boje s plastovým odpadem byla trávicí schopnost larev motýla zvaného zavíječ voskový. Řadí se tak do skupiny organismů známých jako plastožravci, kteří dovedou umělé materiály strávit. Dříve se o této jedinečné schopnosti uvažovalo jen na úrovni bakterií a hub. Zmíněné housenky jsou schopny plast strávit a přeměnit ho na použitelnou energii. Neznamená to ovšem, že řešením je hodit larvu do moře plastu a počkat.

iZdroj fotografie: Ilia Ustyantsev / Creative Commons / CC BY-SA

Postupně se ovšem učíme víc a víc o tom, jak trávení umělé hmoty probíhá. Vědci jsou totiž schopni izolovat mikrobiom těchto larev, tedy bakterie, které plast rozbíjejí. Tyto mikroorganismy dokáží čistě na plastové stravě přežít klidně rok. Zajímavé je navíc to, že zdraví mikrobiomu těchto housenek se s konzumací umělé hmoty zlepšuje. To znamená, že čím víc jí pozřou, tím lépe jsou vybaveny pro její další trávení.

Malé kroky k velkému řešení?

Zavíječ voskový je známý také tím, že útočí na včelí úly a vyjídá medové plástve. V nich leží jádro jeho zažívacích schopností, protože plástve jsou z materiálu, který je strukturou velmi podobný právě plastu. Larvy tohoto motýla mají tedy od přírody své vnitřnosti uzpůsobeny ke zpracování podobných polymerních hmot. Ostatně využití co nejpřirozenějších metod je klíčem k nalezení vhodného řešení v otázce redukce plastového odpadu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Badatelé zjistili, že 60 larev zavíječe voskového dokáže zkonzumovat množství plastu o velikosti krabičky zápalek přibližně za jeden týden. Tohle samozřejmě není efektivním řešením našeho problému. Vede nás to ovšem k možnosti postupně napodobit tento biologický proces a realizovat ho ve velkém měřítku. Pokud pochopíme, jak tato „technologie“ u larev funguje, snad se nám povede vytvořit udržitelné řešení vhodné pro naše podmínky.

Zdroj: ScienceStruck