Jak egyptská Sfinga přišla o nos: Šušká se, že byl ustřelen na příkaz Napoleona

Co se ale skutečně stalo s nosem, který Velké sfinze chybí? Nebylo tomu totiž tak vždy a výklady jeho pozdější absence se liší. Oblíbená legenda praví, že během invaze do Egypta v roce 1798 narazil na Velkou sfingu Napoleon Bonaparte. Protože si chtěl dokázat svou nadřazenost nad jednou z nejstarších civilizací světa, nařídil svým vojákům použít ji jako cíl. Dobře mířená rána z děla pak soše odlomila nos, takže vypadá jako Lord Voldemort.

Ale opravdu to tak bylo?

Historici obecně nevěděli, jestli vojáci francouzského císaře na Sfingu opravdu stříleli. Z pramenů ovšem plyne, že socha byla bez nosu dlouho před Napoleonovým narozením. Je to vidět například na ilustracích Sfingy pocházejících z roku 1600, kdy už je bez nosu. I některá písemná svědectví cestovatelů z této doby uvádí, že tuto část obličeje slavná socha neměla.

iZdroj fotografie: Pixabay

Kam nos Sfingy zmizel a kdy vlastně?

To nikdo přesně neví, tudíž se toho pravděpodobně nikdy přesně nedopátráme. Podle některých historiků se to však mělo stát někdy během 14. století. Oddaný muslim a obecně náboženský fanatik Muhammed Saim al-Dar se tehdy rozhněval na místní obyvatele. Důvodem byla jejich obětina této soše. Vylezl tedy na Sfingu sám a nos jí odštípl pomocí kladiva a dláta. Ironií osudu je, že byl následně místními zajat a soše obětován.

Pozdější rozbor potvrdil, že odstranění nosu bylo opravdu provedeno kladivem a dlátem. Rozchází se ovšem časové údaje. Nemělo to být ve 14. století, ale mnohem dřív, nejspíš v době mezi 3. a 10. stoletím.

Co jste možná nevěděli

Jde o největší a neznámější sochu celého Egypta, najdete ji v těsném sousedství Velké pyramidy v Gíze na západním břehu Nilu. Je zhotovena z jediného bloku kamene, jediného souvislého hřebene vápence. To z ní také dělá největší sochu na světě. Všechen písek, který ji zakrýval, byl odstraněn teprve v roce 1905, do té doby nebyla vidět. Vznikla během vlády 4. dynastie a faraóna Rachefa. Podle geologů však tato socha existuje mnohem déle.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jde o jednu z mála staveb Egypta, na jejímž povrchu nenajdete žádné nápisy. Dodnes nebyl nalezen ani jeden znak. Stala se ovšem symbolem země, najdete ji tedy na známkách, mincích i úředních dokumentech. V řecké mytologii jde o monstrum s hlavou ženy, tělem lvice, křídly orla a ocasem s hadí hlavou. V Nové říši byla symbolem úřadu krále, někteří panovníci si také nechávali v jejím okolí postavit chrámy.

Absence dokumentů

Nebyly dosud objeveny žádné dokumenty nebo další prameny, které by popisovaly samotného stavitele. Existuje mnoho hypotéz, ani jednu však nelze podpořit důkazy. Její vznik tak zůstává i nadále záhadou. Je orientována k východu, tváří míří na slunce a je poblíž 30. rovnoběžky. Ocas Sfingy obtáčí její pravou zadní tlapu. Původně měla ještě bradku, několik kusů z ní lze dnes najít v Britském muzeu v Londýně i Káhirském muzeu.

Nejde o vyplněný monolit. Uvnitř Sfingy a pod ní jsou 3 chodby. Jedna z nich zvaná „Osiridova“ je jedním z nejúžasnějších objevů Egypta vůbec. Nachází se totiž 30 metrů pod povrchem za zadní částí sochy. Její hlubiny jsou považovány za místo posledního odpočinku egyptského boha Usirea (Usire, Usírev či Osiris, bůh mrtvých).