Vědci zkoumali 302 psů žijících v Černobylu. Přežili díky tomu, že mají geny 15 „rodinných struktur“

Když v roce 1986 havaroval jaderný reaktor v elektrárně v Černobylu, jeho okolí zaplavila nebezpečná radiace. Sovětské úřady nakonec vyhlásily kolem elektrárny karanténní zónu a lidé ji museli opustit. Většinu zvířat, která zde žila, nechaly úřady utratit, ale některým psům se podařilo ze spárů lovců uniknout. Spolu s dalšími psy z okolí se stali základem pro rozsáhlou populaci psích smeček žijících v neobývané zóně. A vlastně i skvělým studijním materiálem pro vědce.

Vědci odebrali vzorky stovkám psů

Výzkum populace místních psů probíhal v letech 2017 až 2019, tedy před ruskou invazí, ale má i s jistými omezeními pokračovat během současného konfliktu. Psů jsou zde stovky, ale vědcům se v té době podařilo odebrat vzorky ze 302 jedinců žijících v oblast 15 až 45 kilometrů od havarovaného reaktoru. Zkoumali vlastně 3 skupiny psů. Jednu z blízkého okolí elektrárny, druhou vzdálenější a pak několik jedinců z oblasti mimo zónu.

Aby mohli začít s výzkumem vlivu radioaktivity na psy, museli nejprve zmapovat jejich genom. Během něho zjistili, že psi žijící v karanténní zóně pocházejí z 15 základních psích rodin. Zajímavé také bylo, že skupina z bezprostředního okolí a vzdálená se téměř nekřížily, psi tedy žijí relativně odděleně a příliš nemigrují. Což je dobré, protože to popírá obavy expertů, že se kontaminovaná zvířata budou šířit mimo karanténní oblast.

Psi ze zóny jsou odlišní od běžné populace

Podle analýzy vzorků se zdá, že psi z okolí elektrárny jsou odlišní od psů žijících mimo zónu. Mají předpoklady umožňující jim přežít v prostředí se zvýšenou radioaktivitou a nepříznivými podmínkami, jakými jsou například nedostatek potravy. Teprve až pečlivá analýza a srovnávání vzorků s nezasaženou populací může odhalit, o jaké genetické mutace se jedná. Výhodou je, že základy skupin tvoří někteří psi jako němečtí ovčáci, proto bude snazší tyto vzorky porovnávat.

iZdroj fotografie: Pixabay

Výzkum může být prospěšný pro lidskou populaci, jelikož psi a lidé mají mnoho společných prvků, přijímají i relativně shodnou potravu. Výsledky tak mohou naznačit, jaký vliv může mít dlouhodobý pobyt v mírně zasaženém prostředí i na člověka, protože existují skupiny lidí takovému záření vystavené. Problémem současnosti je, že psi v minulosti často žili z potravy od turistů navštěvujících elektrárnu a její okolí, ale ti teď kvůli válce nejezdí. Výzkumníci se proto snaží, aby psi dostávali nějakou potravu i nyní a nebyli nuceni z oblasti odejít.