Co se děje s amputovanými končetinami: Před operací pacient podepíše „chirurgické dědictví“, kterým se části těla vzdává

Nejedná se přitom o model, ale o reálnou nohu, která dříve patřila konkrétní dívce. Kristi Loyall z Oklahomy začala v roce 2011 pociťovat necitlivost v pravém malíčku u nohy. Následné testy v roce 2016 ukázaly, že jde o rakovinu. Byla jí doporučena amputace pod kolenem, aby se nemoc nemohla dále šířit. Dívka se kromě jiného následně lékaře zeptala, jestli si svou vlastní nohu může nechat. A to byl jen počátek poměrně bizarní historky.

Trampoty amputované nohy

Byl to podivný požadavek, který lékaře zaskočil. Dívka si ale končetinu chtěla po operaci opravdu nechat. Později sdělila, že by velmi litovala, kdyby se tehdy alespoň nezeptala. Když se lékaři následně shodli, že v tom není problém, byla končetina poslána společnosti Skulls Unlimited. Ta provedla perfektní čištění a vybělení. Kristi si tak mohla sdrátované kosti vzít, kamkoli chtěla. Noha se tak může „kochat“ výhledem z letadla nebo jinými cestami.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Obecně existuje více důvodů, proč končetinu amputovat. Podle National Library of Medicine jde nejčastěji o cukrovku nebo cévní onemocnění. Dalším případem bývá traumatická amputace, tedy zákrok v důsledku zranění nebo nehody. V USA podstoupí podle statistik amputaci dolní končetiny v průměru 150 000 lidí ročně. Zjistí-li lékaři, že ponechání postižené tkáně by mohlo pacienta dále ohrozit, je amputace obvyklým postupem.

Skutečně se dá končetina odnést?

Alespoň ve Spojených státech je běžnou procedurou, že pacient před zákrokem podepíše výjimku. Tímto formulářem se vzdává části těla, které se také říká „chirurgické dědictví“, jakmile je fyzicky odstraněna. Kdokoli se rozhodne pro ponechání, měl by svého lékaře předem kontaktovat, zda je to vůbec povoleno. Součástí jsou také informace o dalším vhodném postupu. Krok Kristi je tedy neobvyklý, není však rozhodně prvním případem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V některých případech lékaři pacientům dokonce sdělili, že je takový postup zcela nezákonný nebo nebezpečný. Není to ale nutně pravda. Dle bioetika George Annase z Bostonské univerzity je jakákoli amputovaná končetina obecně vzato zcela bezpečná. Tedy v případě, že okolí neohrozí bakteriemi či infekcí. To je prakticky jediný případ, kdy pacientovi takový krok skutečně není dovolen. Jedním z nich byl případ Leo Bontena z roku 2012.

Podivný materiál pro domácí dekoraci

Tento muž měl nehodu, která způsobila vážnou infekci nohy, a bylo tedy potřeba přikročit právě k amputaci. Podle CNN tehdy musel absolvovat celý soudní proces, aby svou uříznutou končetinu mohl dostat. Po obdržení nohy ji pečlivě proměnil v naprosto funkční lampu. Ta teď – bez jakékoli slovní hříčky – stojí v jeho obývacím pokoji. Konkrétně plave ve speciálním roztoku uvnitř skleněného válce jako mimozemšťan ze sci-fi filmu.

Nabízí se však stále otázka, kam vlastně zmíněné chirurgické dědictví putuje, když si o ně sám pacient nezažádá. Záleží na legislativě, ale například maďarské zákony tyto části neberou jako zdravotnický odpad. Postup tedy spadá plně do kompetence pohřebních služeb. Pravidla milosti a související etiky se tedy týkají všech částí lidského těla. Odnést si je domů a provést s nimi něco dalšího tak zní jako zajímavý krok, který asi mnoho lidí ani nenapadne.